Za účasti Pražského filharmonického sboru pak ve druhé půlce došlo na Glagolskou mši od Leoše Janáčka. Nadšené publikum hudebníky odměnilo dlouhým potleskem. V průběhu večera zástupci orchestru a šéfdirigent Semjon Byčkov převzali Cenu Americké Dvořákovy společnosti za mimořádný přínos české hudbě. Orchestr se v Carnegie Hall představil podvacáté, poprvé přijel roku 1965.
Ohlasy na jeho několikadenní rezidenci jsou zatím výhradně pozitivní. "Česká filharmonie je skvělý orchestr a má skvělého šéfdirigenta," píše newyorský časopis o umění New Criterion, který chválí úterní první vystoupení s violoncellistou Yo-Yo Ma. "Semjon Byčkov dirigoval dlouhý úvod Dvořákova violoncellového koncertu neobvykle plynule, pružně. Byla v tom svoboda, avšak v pevných mezích. Hudebníci frázovali přirozeně, skoro nepozorovaně. Dvořákova hudba zněla svěže," líčí recenzent.
Kladnou reflexi si tentýž večer vysloužil také na webu Bachtrack.com. "Koncert ukázal, nakolik si Byčkov libuje v bohatém souzvuku orchestru, a přitom naplno využívá virtuozity sólistů," míní internetový časopis, který výkon oznámkoval pěti hvězdičkami z pěti.
Zástupce serveru newyorkclassicalreview.com dorazil na středeční druhý večer s houslistou Gilem Shahamem. "Česká filharmonie je pod vedením Semjona Byčkova jedním z mála světových orchestrů, který si stále udržuje rozpoznatelný zvuk. Zatímco v Newyorské filharmonii do sebe spíše zapadají jednotlivé špičkové sekce, Česká filharmonie má napříč celým spektrem ucelený výraz plný nejrůznějších odstínů a detailů, s teplým, bohatým zvukem," domnívá se kritik.
Ten označuje středeční koncert za "zvukově jedno z nejúžasnějších vystoupení za mnoho let". Chválí smyčce, žestě i dechy, stejně jako osobitý výraz celého uskupení nebo špičkovou práci s dynamikou. Za jediný nedostatek označuje pauzu po prvních dvou větách Páté symfonie od Gustava Mahlera. "Zbytek byl ale úžasný," ujišťuje.
Deník New York Times ve své recenzi označuje Českou filharmonii za nestárnoucí poklad, na jehož existenci si člověk rychle zvykle. "Nežadoní o vaši pozornost nebo náklonnost. V Carnegie Hall působila neokázale, až nenáročně, a přesto hrála důstojně, úžasně vyváženě. Česká filharmonie především představila hudební dědictví své země v nejlepším světle," míní list.
Trojici vystoupení přirovnává k malému festivalu. "V Carnegie Hall většinou hudebníci sedí na holém pódiu, avšak Česká filharmonie tu rozvinula svůj transparent a měla tu květiny uspořádané v barvách české vlajky. Na čtvrteční koncert také přiletěl prezident Petr Pavel," zmiňuje deník, podle něhož i program v některém ohledu vykazoval prvky kulturní diplomacie.
Všechny tři večery se dle New York Times povedly, i když na recenzenta největší dojem udělalo čtvrteční provedení Glagolské mše. "V takhle požehnané podobě člověka přimělo věřit když v nějakou vyšší moc, tak rozhodně ve velikost českého hudebního dědictví, které tito filharmonici tak mimořádně uchovávají," uzavírá deník.
O americkém turné České filharmonie obsáhle informovala také agentura AP. Její redaktor hovořil s violistkou Evou Krestovou, harfistkou Janou Bouškovou a šéfdirigentem Byčkovem. Toho po nedávné operaci zad čeká ještě výměna kyčelního kloubu, a tak musel při koncertech místy přemáhat bolest.
Agentuře mimo jiné odvyprávěl známou historku, jak za ním po smrti Jiřího Bělohlávka v roce 2017 přišel do dirigentského salonku koncertní mistr Josef Špaček a jménem orchestru jej požádal, aby se Byčkov "stal jejich taťkou", jak řekl. "Od chvíle, kdy jsem v roce 2013 skončil v Kolíně nad Rýnem, jsem už absolutně neměl zájem o to přijmout někde nějakou funkci. Ale copak jsem mohl odmítnout 124 sirotků?" žertuje Semjon Byčkov v rozhovoru s AP.
Třídenní rezidenci završila Česká filharmonie tento čtvrtek zase s trochu jiným programem. Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll zahrál v Americe žijící pianista s ruskými kořeny Daniil Trifonov. Stejná skladba i interpret toto září v pražském Rudolfinu zahájili 129. sezonu České filharmonie.
Ve druhé polovině programu zazněla Janáčkova Glagolská mše, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, kterou autor na vrcholu tvůrčích sil oslavil všeslovanskou myšlenku. K jejímu provedení v Carnegie Hall přispěl sedmdesátičlenný Pražský filharmonický sbor vedený Lukášem Vasilkem s hostující sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, mezzosopranistkou Lucií Hilscherovou, tenoristou Alešem Brisceinem, basistou Davidem Leightem a varhanicí Danielou Valtovou Kosinovou. Jednalo se o první Janáčkovu skladbu, již v New Yorku uvedla Česká filharmonie.
Kněžíková zde nahradila indisponovanou Ljubov Petrovu. "Asi nikdy jsem nebyla tolik překvapená jako jednoho rána, kdy se David Mareček, ředitel České filharmonie, ptal, co dělám 5. prosince a jestli bych byla ochotná zaskočit v New Yorku za indisponovanou kolegyni. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Obrovsky si vážím důvěry jak pana ředitele, tak šéfdirigenta Semjona Byčkova," říká Kněžíková.
Záskok ve světoznámé síni považuje za velkou poctu. "Pro mě znamená mnoho, protože mohu prezentovat českou hudbu v zahraničí a mohu si užít úžasného akustického prostoru v Carnegie Hall. To se stává párkrát za život a jsem poctěna, že jsem mohla využít nabídku České filharmonie a vystoupit v mém snad nejvíce prováděném díle, ve kterém vystupuji v zahraničí," uvedla sopranistka.
Glagolskou mši poprvé interpretovala pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši před šesti lety v Ostravě, od té doby ji společně provedli roku 2022 v Římě s orchestrem Národní akademie Svaté Cecílie nebo vloni v Bamberku s tamními symfoniky. Kněžíková se účastnila také speciální scénické produkce Glagolské mše, kterou roku 2022 připravil festival Janáček Brno.
"Hudba Leoše Janáčka je originální a plná emocí. Nyní jich bylo o to víc, že byla mým debutem na tak významném místě, jakým je Carnegie Hall," uzavírá Kateřina Kněžíková.
Video: Záznam koncertu České filharmonie v Carnegie Hall
