V Bayreuthu představila obnovenou inscenaci režírovanou Němcem Tobiasem Kratzerem. Ta už při premiéře v roce 2019 způsobila rozruch, neboť do díla dokončeného roku 1845 vnáší aktuální prvky, líčí agentura AP.
Hrdina, rytíř Tannhäuser, celou dobu vystupuje převlečený za klauna v oranžové paruce. Část příběhu se odehrává na parkovišti restaurace rychlého občerstvení Burger King, mezi anarchisticky oblečenými účinkujícími nechybí drag queen zvaná Le Gateau Chocolat, což znamená Čokoládový dort, nebo herec Manni Laudenbach měřící jen 130 centimetrů.
Hudební slavnosti v Bayreuthu v roce 1876 založil skladatel Richard Wagner, zasvěcené jsou výhradně jeho operám. Posledních osm let je řídí autorova pravnučka Katharina Wagnerová. Každé léto se sem sjíždějí lidé z celého světa, zahajovacího večera se účastní špičky německé politiky. Také letos v publiku usedly předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová či bavorský premiér Markus Söder.
Genderový strop pořadatelé poprvé prolomili předloni, kdy inscenaci Bludného Holanďana v režii Dmitrije Černjakova nastudovala Ukrajinka Oksana Lynivová. Letos ji zde diriguje znovu. "Oksana Lynivová i Nathalie Stutzmannová se u diváků obě dočkaly vřelého přijetí. Doufám, že za pár let už místo pohlaví dirigentů budeme řešit jen to, zda jsou dobří, či nikoliv," říká umělecká ředitelka Katharina Wagnerová.
Změna kariéry
Ve festivalovém divadle na zdejším Zeleném vrchu, vystavěném dle Wagnerových návrhů, je netypické orchestřiště. V několika terasových patrech klesá dozadu až pod jeviště, takže jej obecenstvo nevidí. Smyčcové nástroje bývají uspořádány obráceně, první housle tak nesedí nalevo od dirigenta, nýbrž napravo.
"Dopředu jsem to studovala, takže jsem věděla, že půjde o jiný zážitek, než na jaký jsem zvyklá," komentuje svou první zdejší zkušenost Nathalie Stutzmannová. "K dirigentovi se dostává úplně jiný zvuk než k posluchačům, například pěvce na jevišti skoro neslyšíte. Musíte tak víc spoléhat na asistenty," popisuje.
Podle agentury AP se dirigentka na festivalu dočkala nadšeného aplausu, který trval skoro 14 minut, a pořadatelé už ji pozvali, aby tu Tannhäusera znovu uvedla napřesrok.
Rodačka z pařížského předměstí Nathalie Stutzmannová začínala v 80. letech minulého století jako kontraaltistka. Zpívala v newyorském Lincolnově centru i Carnegie Hall, až začátkem tisíciletí se dala na dirigování.
"Zpívala jsem za doprovodu nejlepších světových orchestrů i dirigentů. Splnila jsem si hodně snů. Hudebně jsem se ale potřebovala posunout dál, stejně jako mi přišlo, že se něco mění ve společnosti," okomentovala změnu kariéry později pro deník New York Times.
Roku 2009 založila komorní orchestr Orfeo 55, který vedla deset let. Roku 2017 se stala hlavní hostující dirigentkou orchestru v irském Dublinu, rok nato byla jmenována šéfdirigentkou ve zhruba osmdesátitisícovém norském městě Kristiansand.
Kromě toho tři roky působila ve Filadelfii a od sezony 2022/2023 vede Atlanta Symphony Orchestra. Při jejím jmenování New York Times poznamenaly, že Stutzmannová se stala jedinou ženou v čele některého z 25 největších orchestrů v USA. Letos kromě Bayreuthu dirigovala také v newyorské Metropolitní opeře, kde uvedla Mozartova Dona Giovanniho a Kouzelnou flétnu.
Problémy s Parsifalem
Hudební slavnosti v Bayreuthu, jež začaly minulý týden, jinak zatím vzbuzují spíš rozpaky. Očekávaná šestihodinová zahajovací inscenace opery Parsifal pod taktovkou Španěla Pabla Herase-Casada v režii Američana Jaya Scheiba vzbudila vlažné ohlasy, přestože v ní zpívají hvězdy jako lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča.
Podle agentury DPA tvůrci operu přesunuli ze středověku do apokalyptické budoucnosti a za tímto účelem do ní zapojili rozšířenou realitu, kdy si lidé nasazují speciální brýle. Díky nim vidí digitální objekty zasazené do reality pomocí 3D skenů prostředí.
V jedné scéně k nim připlouvá obří labuť, v jiné před jejich očima vzkvétají květiny, v další po obloze putuje velký digitální Měsíc. Technologickou složku představení umocňuje fakt, že režisér Scheib působí na Massachusettském technologickém institutu a s moderními technologiemi pracuje běžně.
Ne každý však brýle ocenil. Bavorský premiér Markus Söder řekl agentuře DPA, že si je v průběhu představení vícekrát sundal. "Upřímně mi to přišlo lepší bez nich," sdělil. A jiní takovou možnost ani neměli. Brýle dostala jen zhruba pětina posluchačů, 330 z celkových 1925 míst v divadle, což mohlo být jedním z důvodů, proč část posluchačů na konci večera nesouhlasně bučela.
Lidé přitom za vstupenky zaplatili od 15 do 459 eur, tedy až 11 tisíc korun za kus, vypočítává agentura AP.
Podle ní brýle také leckomu padaly z nosu, návštěvníci museli dopředu hlásit organizátorům údaje, jako kolik mají dioptrií, a aby si zařízení vyzvedli včas, potřebovali se dostavit několik hodin předtím, než inscenace ve čtyři odpoledne začala.
Spor okolo nedostatečného počtu brýlí souvisí s pořádající společností Bayreuther Festspiele, jejímiž společníky jsou rovným dílem město Bayreuth, Svobodný stát Bavorsko, spolková vláda a skupina soukromých mecenášů sdružená pod hlavičkou Společnost přátel Bayreuthu. Tito akcionáři společně poskytují zhruba 40 procent z celkového rozpočtu 26,8 milionu eur, v přepočtu zhruba 644 milionů korun.
Přestože formálně se nemají vyjadřovat k umělecké stránce, fakt, že odmítli financovat koupi všech brýlí pro rozšířenou realitu, kritici vnímají jako důkaz napětí mezi vedením festivalu a jeho donátory.
"To, že nekoupili více brýlí, je zcela typické pro Společnost přátel Bayreuthu. Ta dlouhodobě razí konzervativní pojetí Wagnerových oper," vysvětluje bývalý předseda správní rady společnosti Toni Schmid, podle nějž má umělecká ředitelka Katharina Wagnerová odvážnější představy než ti, kdo festival platí.
"Společnost přátel Bayreuthu je příliš stará, a protože dlouhodobě svým členům nabízela výhodnější koupi vstupenek, nabrala jich až příliš mnoho," doplňuje německý hudební kritik Manuel Brug z deníku Die Welt.
Podle něj by zástupci mecenášů neměli mít možnost tak výrazně promlouvat do podoby festivalu.
Bavorský ministr kultury Markus Blume již v rozhovoru pro regionální list Nordbayerischen Kuriers naznačil, že stát by výhledově mohl převzít část pravomocí, jež nyní náleží sponzorům. Ti se vůči nařčením ze sabotáže Parsifala brání. Rozhodnutí nenakoupit více brýlí jejich předseda Georg von Waldenfels zdůvodňuje mimo jiné snahou dodržet byznysplán.
Změny v pořádající společnosti jsou ale podle agentury DPA patrně nevyhnutelné. Společnost přátel Bayreuthu letos musela vracet část vstupenek, které vyblokovala pro své členy, ale nakonec pro ně nenašla kupce. Poprvé také varovala ostatní partnery, že kvůli klesajícím tržbám výhledově nebude schopna přispívat do rozpočtu festivalu tak velkou částkou jako dosud.
Slabší prodeje vstupenek na letošní ročník zmiňuje i kritik Krug, tentokrát v článku pro britský deník Telegraph. Podle něj se letos podařilo vyprodat jen dvě z osmi inscenací. Ještě před několika lety přitom všechny lístky do Bayreuthu rychle zmizely a lidé se zapisovali na čekací listiny. Po pandemii a kvůli energetické krizi však výlet na festival a ubytování citelně podražily, argumentuje novinář.
Parsifal je na programu wagnerovských slavností ještě pětkrát do 27. srpna, jeho záznam pořídila televize BR-Klassik.
