Kromě toho, že má rodák ze sousedních Netolic ke Kratochvíli osobní vztah, po spravování památkového objektu už několik let toužil. "Kdybych si mohl vybírat, šel bych na hrad. Už jako malý jsem spíš tíhnul ke středověké historii. Naučil jsem se střílet z luku, šermovat a oslovoval mě hrdinský příběh rytíře na hradě," říká Petr Šmíd, který se rozhodl využít šance, že z Kratochvíle po 37 letech odešel bývalý kastelán Vojtěch Troup: "Říkal jsem si, že se okno nemusí otevřít několik dalších desetiletí, bylo to teď, anebo nikdy," vypráví.
Přihlášku do výběrového řízení poslal bez větších očekávání. "Měl jsem dětský sen a klukovské vzpomínky na ochotnické divadlo, kdy byl zámek Kratochvíle místem pro lidi. Bylo tu hodně kulturních akcí, při nichž jsem jako mladý pomáhal, ale vlastně jsem si vůbec neuměl představit, co všechno práce kastelána obnáší. K mému překvapení mi to vyšlo," usmívá se sympatický čtyřicátník, který je dnes jedním z asi devadesáti kastelánů v republice.
Rožmberská spící princezna
Předchozí kastelán dal zámek do pořádku po technické stránce. Za téměř čtyřicet let působení se mu zchátralé panství podařilo proměnit v reprezentativní stavbu. "Nepřišel jsem sem dělat revoluci," říká Šmíd s respektem k práci svého předchůdce. "Přál bych si ale zámek dostat více do povědomí lidí, na což dříve nikdo neměl čas ani sílu. Bývalý kastelán většinu své pozornosti směřoval k tomu, aby dal místo do kupy, což je pochopitelné. Po druhé světové válce to tu bylo zarostlé a zpustlé," vysvětluje.
Sám Kratochvíli přirovnává ke spící Šípkové Růžence. Je v ní tajemnost a krása, na niž ale lidé časem zapomněli. "Zámek má oproti jiným stavbám ze stejné doby tu výhodu, že je slohově čistě renesanční. V republice jsou asi tři takové památky. Chci hledat cesty, jak tu krásu ukazovat dnešní mladé generaci a rodinám s dětmi," říká.
Kratochvíle podle něj nemá problém s návštěvností ze strany patriotů a seniorů, podstatně méně ale oslovuje mladé a rodiny s dětmi. "Nemáme jim tolik, co nabídnout. Neocení, když jim bude průvodce vyprávět, jak tu kdysi bylo hezky a že máme Norimberský lustr a příbory ze 17. století. Strašně se u toho nudí," myslí si bývalý šéf prachatické neziskové organizace, která se mimo jiné věnovala i práci s rodinami. "Proto vím, že je dnes spousta možností, kam vyrazit za volným časem, a rodiny s dětmi si kolikrát ty památky nezvolí, protože jsou pro ně jednak drahé a jednak mají velkou konkurenci, co se týká zážitků a zábavy."
Památkově chráněná Kratochvíle je areál s centrální vilou, zahradou s malebnými zákoutími a vodními plochami. Právě v zeleni, kterou obklopuje historická zeď, vidí Šmíd potenciál. Může oslovil i ty, kdo nechtějí absolvovat komentované prohlídky. "Už jeho zakladatel Vilém z Rožmberka vnímal sídlo jako vstup do jiného světa. Chtěl utéct z velkých rodových sídel, a tak si uprostřed šumavské přírody, na bažině, postavil kus Benátek. To je samo o sobě dost ujeté," směje se kastelán a dodává, že pro šlechtice to byl zhmotněný ráj na zemi.
"Vidím v tom obrovskou paralelu s dnešním virtuálním světem a mladým člověkem. Teenageři mohou mít pocit, že žijí poměrně nudný život, chodí do školy, rodiče na ně nemají čas, možná si ani nerozumí se svými vrstevníky, a tak odcházejí do virtuálního světa. Uvědomují si, že je to jiná realita, počítají s tím a baví je to. A tenhle potenciál má Kratochvíle taky," popisuje.
Digitální technologie na zámku? Bude to těžké
Šmídovým snem je vybudovat v bývalé dílně nedaleko kaple high-tech IT a technologické centrum s několika desítkami obrazovek, které by člověka přenesly do virtuální reality. "Byl by v ní obrovský model Kratochvíle vytištěný na 3D tiskárně, který umožní podívat se na stavbu z ptačí perspektivy, a pomocí několika dataprojektorů bychom ukazovali vše, co už dnes vidět není," popisuje svůj koncept absolvent studia digitálních technologií. "Výhoda je, že je to můj obor," dodává.
Přestože ve výběrovým řízení se svou koncepcí uspěl, je si vědom toho, že dostat ji do praxe, nebude jednoduché. "Museli bychom to, pochopitelně, udělat s respektem k památce a její atmosféře. Technologie se navěsí do historického provozu tak, aby se mohly kdykoli zase odstranit."
Ve své práci sice někdy naráží na složitou administrativu, po dvou letech je v ní ale stále spokojený. "Je to neuvěřitelně krásné řemeslo. Kolikrát je to úřední kolos, zbytečné papírování, kterým je státní aparát prolezlý. Máte ale také obrovskou míru svobody, místo také přitahuje zajímavé projekty, koncerty nebo divadla. Potkáváte obrovské množství lidí, kteří jsou sami o sobě zajímaví," vysvětluje s tím, že v následujících letech by se chtěl na zámek přestěhovat.
Ani v oblasti kultury si na Kratochvíli nestěžuje. Příští rok znovu plánuje divadelní představení, které na zámek třetím rokem táhne stovky návštěvníků. "Jmenuje se: A noc bude mým světlem. Je to hra, kterou pro svého otce, bývalého kastelána Vojtěcha Troupa napsal jeho syn. Zahrady zámku ozáří několik set svíček, jsou tu zpěváci a herci, kteří se plaví na gondole ve vodním příkopu a vyprávějí zdejší legendy. Je to neuvěřitelně magické," popisuje.
Na atmosféru zámku i festivalu se můžete podívat v galerii.
