Praha - Na tradici uměleckých salonů známých především z 19. století navazuje centrum současného umění DOX. Vyzvalo proto nejen umělce, ale i širokou veřejnost se zálibou v malování, aby svá díla představili v prestižní galerii. Výstava, na níž jsou tradičně obrazy zaplněny celé stěny, bude v centru DOX k vidění do 25. května.
Výstava v DOXu svou koncepcí instalace obrazů v několika řadách nad sebou navazuje na instalace pařížských salonů. Principem otevřené účasti však připomíná Salon nezávislých, který razil heslo "žádná porota, žádné ceny".
Čtěte také
Sochař Suška: Našel jsem cisterny v ideálním čase
Použité cisterny jako objekty potěšení
Salony se konaly i v bývalém Československu, tradici měl třeba ve Zlíně, kde ho v roce 1936 inicioval Tomáš Baťa. Přehlídky byly obnoveny v roce 1996. V Praze se podobná konfrontační výstava uskutečnila v roce 1988 v Bruselském pavilonu na Výstavišti a velmi úspěšné expozice se zúčastnilo asi tisíc malířů a sochařů. Vedle děl národních a zasloužilých umělců se na něm už prezentovali i autoři zavrhovaní režimem, jehož konec se blížil.
Salony výtvarníků se dnes poměrně hojně konají v regionech, kdy se vždy shromáždí díla s určitým tématem či technikou. Známý je třeba salon na výstavišti v Litoměřicích. Od roku 1993 pořádá charitativní aukční salony výtvarníků Konto Bariéry.
Počátky uměleckých salonů sahají do Francie druhé poloviny 17. století. Pařížské salony byly vůbec prvními veřejnými výstavami výtvarného umění. Od druhé poloviny 18. století do roku 1890 byl pařížský salon největší uměleckou přehlídkou v západním světě. Do poloviny 18. století v salonech mohli vystavovat výhradně členové francouzské akademie, do Velké francouzské revoluce pouze francouzští umělci, posléze byly salony zpřístupněny i dalším autorům, jejichž výběr však stále podléhal porotě složené z akademiků. Na počátku 19. století zažíval pařížský salon svůj největší rozkvět a jeho vliv na evropské umění dosáhl vrcholu, konzervativní založení akademické poroty však předurčilo jeho pozvolný pád. Nepochopení pro nové směry vedlo roku 1863 ke vzniku takzvaného Salonu zamítnutých a roku 1884 Salonu nezávislých, které lze chápat jako kolébku moderního umění.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Navštivte i další galerie v Praze.
