Když se chodcům podaří probojovat přes rušné křižovatky na pražském náměstí I. P. Pavlova a zabočí do Sokolské ulice, zjeví se před nimi znenadání prosklená výloha se svítícím nápisem CukrCafé Ridikulus. Kromě všech sedmi dílů Harryho Pottera a dalších knih, které na populární sérii britské spisovatelky J. K. Rowlingové navazují, v ní zahlédnou například létající koště používané při hraní famfrpálu nebo krabičky s kouzelnými hůlkami. Pokud se magickými proprietami nechají zlákat a vstoupí dovnitř, budou se cítit podobně, jako když mladý čaroděj na londýnském nádraží King‘s Cross pronikl na nástupiště devět a tři čtvrtě, odkud odjížděl vlak do Bradavic.
Cihlovou zeď, proti níž se museli studenti školy čar a kouzel rozběhnout, koneckonců kolemjdoucí najdou i v samotném interiéru podniku, který je Harrym Potterem inspirovaný. Další stěnu zase zdobí znaky bradavických kolejí Nebelvíru, Zmijozelu, Havraspáru a Mrzimoru. Nechybí ovšem ani figurína se společenským hábitem, typickou nebelvírskou červeno-žlutou šálou a Moudrým kloboukem, který prváky v Bradavicích do jednotlivých kolejí rozřazoval. Jinde se zase vyjímá zrcadlo z Erisedu, ve kterém hrdinové literární a filmové ságy mohli spatřit svá nejhlubší přání. Před dveřmi od toalet dokonce návštěvníky překvapí duch zemřelé studentky s přezdívkou Ufňukaná Uršula, který se v příbězích typicky vyskytoval právě v umývárnách.
Světoznámé fantasy se promítá také do místní nabídky alkoholických a nealkoholických míchaných nápojů. Hosté si mohou poručit například Ridikulus gin & tonic, který je stejně jako samotná kavárna pojmenovaný podle kouzla pro zahánění bubáků. Dostanou sklenici s modrou tekutinou, nad kterou se díky suchému ledu vznáší kouř. "Naším bestsellerem je nealko drink Ice Felix inspirovaný lektvarem felix felicis - tekutým štěstím. Dáváme do něj ledový čaj, mango a práskací ovocné kuličky. I z něj se při servírování ještě kouří. Když potom zákazníci vidí, jak koktejl neseme někomu jinému, okamžitě zpozorní a objednají si ho taky. Spolu s naší variací máslového ležáku míří skoro na každý stůl," říká šestadvacetiletá vedoucí podniku Aneta Sahulová.
Máslový ležák jim nechutnal, vymysleli vlastní
Koktejl vycházející z nápoje, který si mladí kouzelníci dopřávali na výletech do vesnice Prasinky, vyladila společně se svým osmadvacetiletým parťákem Jiřím Zemanem. "Když jsme ochutnali originální máslový ležák, který koupíte v londýnských studiích Harryho Pottera, připadal nám tak sladký, že se nám z něj křivila pusa. Nedokázali jsme si představit, že by se k nám za podobným drinkem lidé vraceli. Proto jsme se rozhodli jít jinou cestou a vymysleli jsme si vlastní, přísně tajnou recepturu. Náš máslový nápoj je díky šlehačce s karamelem sice sladký, ale zároveň osvěžující, takže hosté klidně vypijí dva za sebou," přibližuje Aneta. Autorovi článku jeho chuť připomíná něco mezi jablečným kompotem a ananasovým džusem.
"Máslový nápoj připravujeme i v alkoholické verzi, do které přijde ještě prémiová česká vodka Babička. Má příjemně jemnou chuť, takže se v drinku skoro ztratí," vyzdvihuje Jiří, který se v kavárně vedle vymýšlení koktejlů stará hlavně o marketing. "Nedávno jsme naši nabídku míchaných drinků rozšířili ještě o Veritasérum - sérum pravdy, což je černý elixír s nádechem citrusů a tymiánu. Z kiwi a kandovaného aloe vera zase připravujeme koktejl Panacea - elixír života," dodává. "Zkoušíme kombinovat chutě, které by podle nás mohly sedět dohromady, a když už jsme s výsledkem celkem spokojení, dáme ho ochutnat zákazníkům, abychom měli zpětnou vazbu," líčí Aneta genezi drinků.
Motivy z Harryho Pottera se objevují také na místních dezertech. K dostání jsou tu mimo jiné makronky se znakem relikvií smrti, cupcaky v barvách čtyř bradavických kolejí, ale i takzvané cake pops neboli dortová lízátka zdobená křídly Zlatonky či čarodějovou jizvou ve tvaru blesku.
"Naší specialitou je pak Mandra cake, který vypadá jako květináč s hlínou a rostlinkou mandragory. Ve skutečnosti jde přitom o čokoládovou hlínu s mátou, a když se člověk propracuje až do spodní části květináče, najde tam pěnu z bílé čokolády v odstínu jedné z kolejí," upozorňuje Aneta.
Hipsterských kaváren bylo moc, kouzelnická žádná
A jak se vůbec kouzelnická kavárna zrodila? Aneta před lety začínala v kavárenském řetězci Starbucks. "Dneska už tam sice nechodím, ale byla to velká škola. Osvojila jsem si základy kávové kultury, naučila jsem se, jak se starat o zákazníky, jak s nimi komunikovat. Pak přišel covid a já jsem si zrovna v ten nejhorší možný čas řekla, že bych chtěla vlastní kavárnu. Otevřela jsem si ji v dubnu 2021 na Žižkově a byl to typický hipsterský podnik plný pokojovek. Nejdřív se mohlo sedět vevnitř jen s testem, takže jsme hosty museli po příchodu kontrolovat. Posléze sice protipandemická opatření opadla, jenže nás po 13 měsících kvůli nájemní smlouvě vyhodili. Sídlili jsme totiž v oblasti nákladového nádraží, kde se teď všechno bourá. Do dvou týdnů jsme se museli vystěhovat," vzpomíná Aneta.
Rychlým koncem své první kavárny se však nenechala odradit. "Původně jsem chtěla zůstat na Žižkově. Potom jsem ale objevila volný prostor poblíž centra, tak jsem se sem zašla podívat. Na první dobrou jsem řekla ne. Dřív tady byla samá zrcadla a všechny stěny byly vymalované načerveno, protože tu bývalo kasino. Navíc prostory po začátku války na Ukrajině sloužily jako výdejní místo oblečení pro uprchlíky, takže byl všude velký nepořádek. Nedokázala jsem si představit, že by to tady mohlo vypadat hezky. Jenže táta mě začal přesvědčovat, že se to spraví, tak jsem nakonec loni v červenci přece jenom podepsala smlouvu a pustili jsme se do rekonstrukce. Přestavba trvala necelé dva měsíce, všechno jsme si dělali sami a v září už jsme otevírali," vypráví Aneta.
"Bylo mi ale jasné, že na Ípáku už s klasickou hipsterskou kavárnou nepochodím, protože je jich v okolí hrozně moc. Pak jsem jednou byla ve Světozoru, kde zrovna měli stěnu s nástupištěm devět a tři čtvrtě. Nějak se mi to uložilo a jednoho rána jsem se probudila s myšlenkou, že si otevřu kouzelnickou kavárnu," zmiňuje Aneta.
Na Harrym Potterovi stejně jako další děti 90. let vyrůstala, provázel ji od první třídy až do puberty, a několik motivů ze své oblíbené série si dokonce nechala vytetovat. "Mám kérky s relikviemi smrti, Zlatonkou, nástupištěm devět a tři čtvrtě, mnoholičným lektvarem, domácím skřítkem Dobbym i patronem laně," odhrnuje si rukávy, aby se pochlubila potterovským tetováním.
V týmu vládne Zmijozel, vítáni jsou ale i mudlové
Ještě větším fanouškem Harryho Pottera je ovšem Jiří, který si dlouhé roky pořizoval nejrůznější tematické rekvizity od hůlek přes košťata až po hábity. Mnoho kouzelnického náčiní, které je v CukrCafé Ridikulus k vidění, pochází právě z jeho sbírky. "Sám jsem nosil v hlavě nápad na podobný podnik snad pět let. Když jsem tedy letos v lednu kavárnu objevil, měl jsem radost, že mě někdo předběhl a nemusím všechno zařizovat sám. Jako markeťák jsem už pomáhal s rozjezdem několika podniků, takže jsem okamžitě začal vymýšlet, jak koncept dál rozvíjet. Prosadil jsem, abychom se kromě výběrové kávy a tradičnějších zákusků více zaměřili na potterheady a přicházeli s tematickými nápoji a sladkostmi," popisuje Jiří.
Zatímco v době letních prázdnin kavárnu hodně navštěvují maminky s dětmi, během školního roku bývají typickými hosty naopak nadšení dvacátníci a třicátníci, které Harry Potter formoval v dospívání. "Často přijdou v hábitech na máslový ležák a pak pokračují na kouzelnickou únikovou hru, která je jen o kus dál," prozrazuje Aneta. "Občas se stane, že dorazí i někdo starší, do něhož byste v životě neřekli, že může být fanoušek, a přesto vytáhne krabičku od Ollivandera s kouzelnou hůlkou," směje se Jiří. "Na svou stranu ale dokážeme dostat i mudly. Všechny hosty obsluhujeme v kouzelnickém duchu, což je nakonec zážitek i pro lidi, kteří Harryho Pottera tolik neznají," dodává.
Mezi personálem kavárny je ovšem znalost knižní a filmové série nezbytná. "Občas k nám totiž zamíří potterheadi, které sotva stíhám i já, a to jsem všech sedm dílů četla a viděla několikrát. Proto je důležité, aby všichni členové týmu dobře znali potterovské hlášky a nekoukali na fanoušky jako na blázny," zdůrazňuje Aneta. Na tom, která z bradavických kolejí je nejlepší, se však kavárenská parta neshodne. "Máme tu dva lidi z Nebelvíru, jeden Havraspár a jeden Mrzimor. Největší zastoupení má ale Zmijozel, ke kterému se hlásíme i já s Jirkou. Oba jsme hodně cílevědomí a průbojní, takže se tam myslím hodíme," přiznává Aneta. "Kletby, které se nepromíjejí, tady ale neděláme," ujišťuje Jiří.
