Kolumbie odmítla zákon, který by umožnil ničení pralesů

Hugo Charvát
21. 5. 2008 15:45
Legislativa ignorovala původní obyvatele
Nelegální těžba je jednou z největších hrozeb pro Amazonii.
Nelegální těžba je jednou z největších hrozeb pro Amazonii. | Foto: Reuters

Praha/Bogota (Ekolist) - Ústavní soud v Kolumbii rozhodl, že zákon, který by výrazně ohrozil budoucnost původních lesů, je protiústavní.

Při přípravě nového lesního zákona totiž jeho tvůrci zapomněli na vyjádření původních obyvatel, píše Latinaamerica Press. Zákon by přitom v praxi umožnil kácení a zábor půdy v pralesích Kolumbie.

Zákon o třiapadesáti paragrafech nikdo nepředložil ani zástupcům původních obyvatel, ani afro-kolumbijským komunitám. Ty přitom vlastní něco mezi 43 a 53 miliony hektarů původního lesa.

Tedy jeho podstatnou většinu. Celkem se totiž v Kolumbii původní pralesy nacházejí na ploše 65 milionů hektarů. Podle politických komentátorů rozhodnutí soudu alespoň dočasně zachránilo pralesní porosty v Kolumbii.

O pralesích v Brazílii čtěte zde: Rána pro Amazonii. Ministryně, která ji hájila, odchází

Hlasy proti schválení zákona

Letecký pohled ne jednu z pil v Tailandii.
Letecký pohled ne jednu z pil v Tailandii. | Foto: Reuters

Hlavní kolumbijský prokurátor Edgardo Maya Villazón již dříve před dopady nového lesního zákona varoval. 

Mohl by totiž velmi výrazně poškodit celý ekosystém země, protože "ruší všechny normy zavedené v roce 1959, v rámci nichž byly založeny národní parky, které chrání ledovce a vodní nádrže jako zdroje pitné vody".

Návrh zákona odmítá i senátor Jorge Enrique Robledo.

"Tento zákon nepřináší nic jiného, než že umožní nadnárodním dřevařským společnostem hospodařit v původních lesích. Měl by odstranit dnes fungující systém koncesí a povolení a v podstatě nabídnout původní lesy nadnárodním firmám, aby z nich měly zisk," cituje senátora server Latinamerica Press.

Problém nelegálního kácení

Legislativa ale měla znovu umožnit i to, co ničilo původní porosty desítky let.

"Největší odlesňování nemá na svědomí pěstování koky, ale spíše vláda, která legalizuje kácení tím, že majiteli půdy jmenuje nelegální osadníky," řekl serveru Latinamerica Press Orlando Rangel z Ústavu přírodních věd Kolumbijské národní univerzity.

"Podle vládní statistiky padne nelegálnímu mýcení každý rok za oběť zhruba 3.000 hektarů lesa. Dalších 320 tisíc hektarů pralesů padne kvůli snaze získat novu zemědělskou půdu. A dalších 257 tisíc hektarů lesa se vykácí kvůli těžbě dřeva. To znamená celkem 580 tisíc hektarů každý rok," říká Rangel na základě svých vlastních výpočtů.

"Navíc: V Kolumbii neexistují žádné mapy, které by ukazovaly rozlohu původních pralesů, takže vždy jednáme pouze na základě dohadů o skutečně existujících porostech," dodal.

Partyzáni a pašeráci drog

Krom toho - guerillové jednotky, pašeráci drog a kolumbijské polovojenské skupiny provádějí v praxi "agrární protireformu" a uzurpují si zhruba další čtyři miliony hektarů půdy.

Podle OSN patřil zhruba milión hektarů lesů před zabráním původním a afrokolumbijským obyvatelům. Ti se teď obávají, že by nezákonné převzetí mohl posvětit právě navrhovaný zákon.

Dalším velkým tématem je vášnivé nadšení kolumbijské vlády pro biopaliva a sen prezidenta Álvara Uribeho pěstovat na šesti miliónech hektarů africké palmy olejové.

Uribe již dříve prohlásil, že výměra kolumbijské zemědělské půdy "by se mohla masivně rozšířit".  

Více z Ekolistu:

 

Právě se děje

Další zprávy