Rozhovor – "Mám trochu smíšené pocity, když slyším některé vánoční reklamní slogany. Hojně totiž pracují s nepříliš vkusnou ježíškologií. Je to škoda, protože se tím posiluje komerčně plytký charakter Vánoc," tvrdí religionista a teolog Pavel Hošek.
Proč vůbec slavíme Vánoce v zimním období a kdo dává pod stromeček dárky dětem z věřících i nevěřících rodin? Přečtěte si rozhovor s religionistou Pavlem Hoškem o pravé idee Vánoc.
Aktuálně.cz: Opravdu nosí Ježíšek dárky?
Pavel Hošek: Pokud překládáme slovo Ježíšek slovem láska, pak v jistém smyslu ano, Ježíšek nosí dárky. Tajemství Vánoc, které je spojené s Ježíšovým narozením, hluboce souvisí s dáváním dárků. Je-li v samotném středu Vánoc veliký dar z nebe, darovaný všem lidem, pak je samotným principem vánočních svátků vděčnost. A nejpřirozenějším projevem vděčnosti je štědrost, tedy dávání dárků.
Spojitost mezi Ježíškem a dáváním dárků je tedy hlubší, než napovídá lidová představa o Ježíškovi roznášejícím dárkové balíčky od domu k domu. Ale spojitost tu je, a není vůbec na škodu o tom dětem vyprávět. Myslím, že si děti zaslouží prožívat kouzlo Vánoc naplno. Když trochu povyrostou, asi je moudré jim citlivě vysvětlit, kde se vlastně dárky berou. Ale je-li Ježíšek jiné jméno pro lásku, i pro dospělé děti v jistém smyslu dál platí, že dárky nosí Ježíšek.
A.cz: Má ale opravdu cenu s tím začínat? Není lepší vštípit jim jen tu ideu Vánoc a hezký pocit z dávání dárků?
Přiznám se, že nevím. Vyrůstal jsem v nevěřící rodině a vánoční stromeček byl pro mě sám o sobě něčím tak zázračným a fascinujícím, že jsem ani nepotřeboval vědět, kdo přesně, za jakých okolností a kudy všechny ty dárky pod stromeček dopraví. Zdálo se mi, že Vánoce obklopuje pohádková atmosféra a že na zem sestupuje něco z jiného světa. Jestli je to Děda Mráz, Jezulátko nebo laskaví a milující lidé, kdo společně vytváří to kouzlo, jsem vůbec neřešil.
A.cz: Navíc Ježíšek je přeci jen miminko...
Ano, Ježíšek se v době Vánoc narodil, proto musela trochu zapracovat lidová představivost. Ježíšek lidového folklóru, který nosí dárky ve velikém pytli od domu k domu, je proto v některých zemích přibližně desetiletý roztomilý hošík s blonďatými vlásky. Takto lidová představivost řeší problémy.
A.cz: Jak se k tomu ale postavila církev?
Církev k nejrůznějším vánočním představám přistupovala většinou více méně tolerantně a velkoryse. Šlo především o to, aby lidé nepřehlédli onen hlubší význam dávání dárků o Vánocích. Pokud podle církevní tradice slavíme onu rozhodující dějinnou chvíli, kdy nebe sestoupilo na zem, kdy Bůh dal lidem z lásky sebe sama, je nejdůležitějším poselstvím Vánoc skutečnost, že láska se vtěluje do daru, stává se darem. A právě to je nejhlubším významem dávání dárků o Vánocích.
A.cz: Myslíte si, že "postaršením" Ježíška podvědomě toužíme po někom, kdo leze komínem?
Myslím si, že americká verze slavení Vánoc, kde vévodí červená barva Santa Clausova kabátu, je pro českou společnost inspirující ve své hravě laškovné podobě, ale význam Vánoc se tím zároveň trochu posouvá, protože se posiluje jejich karnevalově zábavný rozměr.
Veselost a smích k Vánocům samozřejmě patří, zároveň se ale může trochu vytrácet jejich hlubší význam. I k americké tradici Vánoc ale patří to, co je asi nejdůležitější pro většinu Čechů a Češek: rodinné vztahy a vztahy mezi přáteli. Lidé, kteří k sobě patří, se o Vánocích setkávají, dávají si najevo náklonnost a tráví společně čas. To pak samozřejmě může mít buď vážnou a poklidnou, nebo naopak hravě veselou podobu, jak ji známe z amerických filmů a seriálů.
Přesné datum narození Krista neznáme. Mnohem větší byl zřejmě symbolický význam slunovratu než hypotetická rekonstrukce.
A.cz: Bylo by dobré říci, kde se Vánoce vůbec vzaly. Kde se překryla křesťanská tradice s pohanskou?
Slavení Vánoc jako svátku Kristova narození je v dějinách církve doložené až od čtvrtého století. Církev v této věci navázala na pohanskou tradici slavení zimního slunovratu: jde o rozhodující zlom, kdy přestává přibývat tmy a postupně přibývá slunečního světla jako předzvěst přicházejícího jara. Představitelé církve se pokusili tuto prastarou tradici naplnit novým obsahem: Kristovo narození v době zimního slunovratu symbolicky znamená zrození pravého Slunce a konec duchovní temnoty, která trvala předchozí dějinnou epochu.
Do té doby se v církvi slavil jen den Kristova vzkříšení, a sice každou neděli a jednou za rok na Velikonoce. Ve čtvrtém století se postupně slavení Vánoc rozšířilo jako svátek Kristova narození a k tomu se později přidaly typické prvky slavení Vánoc, jako je dávání dárků atd.
Vánoční stromeček, který ke svátkům neodmyslitelně patří, je tradice docela mladá, pochází asi z 19. století z německy hovořících zemí. Stromeček, který se zdobí a pod který se dávají dárky, je zřejmě jakási vzpomínka na starogermánskou tradici, která souvisela s uctíváním germánského boha Odina.
A.cz: Předpokládaná doba narození Krista se ale nevztahuje k období Vánoc?
Přesné datum narození Krista neznáme. Mnohem větší byl zřejmě symbolický význam slunovratu než hypotetická rekonstrukce, kdy se měl Ježíš z Nazaretu opravdu narodit. Z evangelijních vyprávění to nelze vyvodit. Časové údaje jsou natolik přibližné, že se nedá říci ani ve kterém ročním období to bylo.
A.cz: Čeština dokáže s křesťanským slovníkem o Vánocích divy. Co říkáte na excesy typu "Ježíšek naježí" apod.?
Mám trochu smíšené pocity, když slyším některé vánoční reklamní slogany přesvědčující lidi, aby si koupili něco, co nepotřebují. Hojně totiž pracují s nepříliš vkusnou ježíškologií. Je to škoda, protože se tím posiluje komerčně plytký charakter Vánoc a nakonec také zbytečné nákupní běsnění, které s nimi bývá spojeno. Překrývá to rozměr Vánoc jako svátků, které mají vést ke ztišení a rozjímání.
Adventní období má vést člověka k zamyšlení nad opravdu důležitými věcmi a nad lidmi, na kterých mu záleží. Nerad bych ale nad tím moralisticky bědoval. Je dobře, že tu Vánoce máme. I ta jejich komerční podoba nás může jeden rok zachvátit více a jiný rok se nám podaří dotknout i hlubších rovin.
A.cz: Myslíte si, že si Češi vůbec uvědomují křesťanský rozměr Vánoc?
Myslím si, že hlubší duchovní význam Vánoc je ohrožený tím, že se hlasitě o pozornost většiny z nás ucházejí reklamy, které se na Vánoce dívají jako na příležitost ke zvýšení tržeb. V posledních letech ale dochází k významnému protipohybu: rostoucí počet lidí si nechce nechat Vánoce převálcovat reklamními slogany a nákupní horečkou. Pro Čechy jsou vztahy velmi důležité a rodinný rozměr Vánoc dál zůstává tím nejdůležitějším. Neslábne ani vlivem komerce. Myslím, že jsou zde dobré důvody k naději, že hlubší rozměry Vánoc zůstanou tím nejdůležitějším, a že se naučíme brát reklamní propagandy se zdravým rozumem a úsměvem.
A.cz: Jaká je vůbec ta pravá křesťanská idea Vánoc? Může říci něco i lidem, kteří nejsou nábožensky založení?
Řekl bych, že vánoční svátky, jsou připomínkou toho, že světlo je silnější než tma a láska je silnější než sobectví a lhostejnost, i když to tak leckdy nevypadá. Jsou to svátky, kdy lidé k sobě dokážou najít cestu a přemoci vlastní sobectví, dát si navzájem najevo, co jeden pro druhého znamenáme. To platí pro věřící i nevěřící.
A.cz: Můžete čtenářům popřát k Vánocům i Novému roku?
Tváří v tvář stínům, které kolem nás houstnou, bych rád popřál všem lidem, aby neztráceli naději a nepropadali skepsi a cynismu. Obávám se, že propadnout hořkému pesimismu je vlastně způsob, jak spolupracovat s tou špatnou stranou barikády. Právě naděje, kterou člověk může v době Vánoc znovu z plných plic nadechnout, se může stát silou k dalším úkolům a zápasům. Kéž se nám podaří během vánočních svátků znovu uvěřit, že dobro je silnější než zlo a že stojí za to zůstat na jeho straně.
