Psycholog: Děti Ježíška potřebují. Zejména v dnešní době

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
18. 12. 2014 9:00
Rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem o důležitosti imaginárního Ježíška a jak o něm říkat dětem.
Dítě čeká na Ježíška. Díky tomu, že je imaginární je celá tato tradice správně tajuplná a přináší do všedního materialistického světa trochu světla a změny.
Dítě čeká na Ježíška. Díky tomu, že je imaginární je celá tato tradice správně tajuplná a přináší do všedního materialistického světa trochu světla a změny. | Foto: Thinkstock

Praha - Ten problém řeší před Vánoci snad každý rodič malých dětí. Jak odpovídat na zvídavé dětské otázky: Kdo nosí dárky? Ježíšek? A děti ve škole říkaly, že dárky nosí rodiče, tak jak to tedy je?

Zeptali jsme se dětského psychologa Jana Kulhánka z pražské Psychoterapie Anděl, jak si mají rodiče v této nelehké situaci poradit a zda děti v představách o Ježíškovi podporovat.

"Je to něco nadpřirozeného, tajuplného, nemateriálního, nehmatatelného, něco mimo naši běžnou každodenní zkušenost. A to děti v dnešní materialistické a pragmatické době rozhodně potřebují," přimlouvá se za Ježíška Jan Kulhánek.

Aktuálně.cz: Je dobře, když děti věří na Ježíška? Máme je v tom podporovat?

Jan Kulhánek: Jsem přesvědčený, že to je dobře. Je to jedna z mála věcí v dnešní hodně materialistické a pragmatické době, kdy témata hraničící s pohádkami se dostávají do běžného života. Potřebujeme to vlastně i my dospělí, jenže víra v Ježíška je pak už neudržitelná. Je to něco nadpřirozeného, tajuplného, nemateriálního, nehmatatelného, něco mimo naši běžnou každodenní zkušenost. A to děti rozhodně potřebují.

A.cz: Jak potom z této hry "vycouvat"? A kdy?

Je hodně stupňů, mezistupňů a variant. Není dobré mít to: "Ježíšek je" a pak "Ježíšek není". První stupeň je, že Ježíšek nosí dárky všem a hotovo dvacet. A sám nejlíp ví, komu má co přinést. Pak už se píšou dopisy Ježíškovi, takže se do tohoto procesu zasahuje. Třetí stupeň je: Ježíšek všechno nestihne, dospělí si musejí dárky dávat mezi sebou a vám dětem dárky nosí. V dalším stupni rodiče říkají, že Ježíšek občas někomu něco přinese, ale Vánoce jsou také o dávání dárků. A postupně dojdeme k tomu, že Ježíšek je hezká tradice, takže si na to budeme hrát, i když víme, že Ježíšek dárky neroznáší.

A.cz: Dítě přijde ze školy domů a udeří na rodiče: "Spolužáci říkali, že Ježíšek neexistuje a dárky nosí rodiče." Jak zareagovat?

Dokud rodič cítí, že dítě na Ježíška ještě chce věřit, tak by ho u toho měl nějakou nenásilnou formou držet. A pak už tu jsou ty zmiňované mezistupně.

A.cz: Když se dítě dozví, že dárky nosili rodiče, a přitom mu říkali, že jsou od Ježíška, nebude to pro něj nejen zničení iluzí o Ježíškovi, ale i o rodičovské pravdomluvnosti a spolehlivosti?

Pokud ti rodiče jsou důvěryhodní v jiných situací, tak si myslím, že s tím děti zase takový problém nemají. Dětem se to dá i vysvětlit: Já jsem také na Ježíška věřil dlouho a je to hezká a tajuplná tradice, nevšední věc mimo všednodenní realitu, na kterou se všichni těšíme, takže jsme ti to také chtěli dopřát.

A.cz: Děti se také často ptávají, jak to, že je Ježíšek malý, když přece vyrostl a byl z něj velký Ježíš. Jak byste jim vysvětlil tento rozpor?

Aha, tak to je asi nějaký vyšší level, s tím jsem se v praxi moc nesetkal. Ale co vím, tak děti s tím obvykle problém nemají, berou to tak, že je to někdo jiný, a oddělují Ježíše a Ježíška.

A.cz: Co říkáte snahám zobrazovat Ježíška? Objevily se jeho malůvky, je z něj postavička (blonďatého kluka), máme na Božím Daru Ježíškovu cestu…

Zobrazení Ježíška není úplné tabu - třeba slavné sochy jezulátek, Ježíšek v betlémech. Ty současné snahy jsou dost nevkusné. Na betlémech to jde i pěkně vysvětlit, že Ježíška nikdo neviděl, a proto si ho každý umělec představuje jinak. Ale i přes nějaká ta zobrazení si zachovává správné tajemno.

A.cz: Myslíte, že toto zobrazování dosud imaginárního jevu povede až k tomu, že se z něj stane "karnevalová" postava jako u nás Mikuláš či v USA a jinde Santa Claus?

To se nedomnívám. Navíc si myslím, že Mikuláš stále ještě není karnevalovou postavou, stále má svou vážnost a důstojnost.

A.cz: Jak se podle vás liší vánoční zkušenost českých dětí, které věří v imaginárního Ježíška, od zkušeností dětí, kteří mají "hmotného", vousatého dědu v červeném oblečení? Je pro dětskou duši lepší imaginární Ježíšek?

V tomto jsem patriot, věřím našim tradicím. Protože jsem Čech, držím se našich tradic a tak by to asi mělo být. Není to tak, že bych říkal, že Ježíšek je lepší než Santa Claus. Zkrátka pro nás jako Čechy je lepší tato tradice a rozhodně má co nabídnout.

A.cz: Ale pro rodiče je možná tato tradice imaginárního Ježíška těžší k vysvětlování, než když domácnost navštěvuje člověk převlečený za Santa Clause...

To možná ano, ale Američané mají se Santa Clausem také své problémy. Jak má rodič vysvětlovat jeho zobrazení ve filmech, kdy někde je zobrazovaný jako nešika, někde jako starý sklerotik. Takže i američtí rodiče se pěkně zapotí.

 

Právě se děje

Další zprávy