Každý den v karanténě nová kérka. Tatér jich má přes tisíc a volné místo rychle ubývá

Magazín Magazín
30. 4. 2020 11:48
Tatér Chris Woodhead musel kvůli pandemii koronaviru zavřít své londýnské studio. Jehlu a inkoust ovšem od hlavy až k patě pokérovaný Brit neodložil ani v karanténě a každý den pokrývá dosud volná místa své kůže novým motivem. Tetování má totiž podle něj terapeutické účinky a pomáhá mu nacházet směr i v současné krizi.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Londýňan Chris Woodhead se začal tetovat už před 15 lety, když mu bylo 18. Coby fanoušek punkové scény byl kérkami posedlý a na začátku letošní karantény jich měl na sobě kolem tisícovky. Od té doby, co zůstává zavřený ve svém bytě s těhotnou ženu Emou, mu jich podle zpravodajského webu BBC přibylo už více než 40.

Rozhodl se totiž, že si každý den v karanténě vytetuje nový motiv. "Neměl jsem do čeho píchnout, z nudy jsem vyjídal všechno jídlo z lednice a potřeboval jsem dát svému životu nějaký směr. Bez pravidelného rozvrhu jsou totiž lidé v karanténě úplně ztracení," uvedl Woodhead pro BBC.

Tetování má pro něj terapeutické účinky. Každé odpoledne mezi druhou a čtvrtou si tak vymyslí design inspirovaný současnou situací, přichystá si jehlu a nanese inkoust na dosud nepokryté místo své kůže. Tolik prázdného prostoru mu ovšem už nezbývá. Woodhead má totiž tetování skoro všude, od prstů na rukou až po spodní část chodidel.

Na zvrásněnou kůži své levé šlapky si například nedávno vytetoval nápis "When will it end?" (Kdy už to skončí?) a na patu zase molekulu koronaviru. Na hrudní kost, kde podle něj dotek jehly obzvlášť bolí, umístil zkratku NHS odkazující k britským zdravotníkům, aby vzdal hold jejich práci.

View this post on Instagram

Self-isolation tattoo no.14

A post shared by Chris Woodhead (@adverse.camber) on

Některé Woodheadovy kérky z doby pandemie jsou naopak docela úsměvné. Na 12. den v karanténě si třeba udělal památku v podobě skákajícího tygra. Ten má symbolizovat kontroverzního chovatele zvířat jménem Joe Exotic, o němž Netflix natočil dokumentární seriál, který Woodhead se svou manželkou v karanténě nadšeně sledovali.

O týden později si na počest narození neteře vytetoval logo japonské majonézy Kewpie s miminkem s velkýma očima a 23. den v karanténě to byl zase obrázek spermie plující po jeho paži. Ten odkazoval k Woodheadovu vlastnímu dítěti, které by mělo přijít na svět v červenci. Až jeho žena porodí, plánuje si vytetovat i jméno novorozeněte, takže si musí na kůži šetřit místo.

View this post on Instagram

Self-isolation tattoo no.19

A post shared by Chris Woodhead (@adverse.camber) on

Všechny kérky Woodhead tvoří metodou hand poke, kterou využívá i ve svém momentálně zavřeném londýnském tetovacím salonu. Tatér se při ní obejde bez elektřiny a každou tečku zanáší do kůže ručně. "Trvá to sice mnohem déle, ale zase to bolí méně, než kdybych používal stroj," vysvětlil Woodhead.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy