Nedávno jsem si stáhla vaši aplikaci Preventivka. Na většinu preventivních prohlídek chodím, ale přiznám se, že na oční vyšetření se mi nechce, protože vím, že se mi zrak zhoršil a teď se mi nechce řešit brýle nebo čočky. Podobné bloky či strachy má určitě hodně lidí, jak je odbourat?
V naší aplikaci není prevence u očního lékaře z důvodu dioptrií, ale kvůli takzvané makulární degenerace, což je změna na sítnici a je to věc, která vás reálně může oslepit, pokud se nezachytí včas. Nechci vás vystrašit, ale spíš podpořit, abyste si na prohlídku došla. Lidé mají strach, že se něco zjistí. Je to pořád dokola. Celých deset let vysvětlujeme, že pokud se na to přijde včas, tak je šance na vyléčení mnohem vyšší. Musíme vysvětlovat, strach byl, je a bude.
Funguje strach jako největší faktor, nebo je to třeba i nějaká lenost?
Spíš je to o tom, že těch věcí máme prostě hodně. Rodiče a zejména maminky malých dětí jsou kapitola sama o sobě. Myslím si, že to je o prioritách, o tom dát sebe na první místo. Je to ale i otázka celkového zatížení. Rodiče toho mají hodně, manažeři mají málo času. Věřím ale, že i v těchto případech se dají udělat opatření, aby si člověk na těch pár prohlídek ročně došel.
Pořád hraje roli i neznalost toho, kam a jak často by měl člověk chodit. Další faktor, který do toho bohužel vstupuje, jsou dlouhé čekací doby, které mohou někoho odradit. Proto vysvětlujeme, že třeba na koloskopii si člověk šest měsíců počkat může. Lidem se nechce čekat, ale pak čekají třeba šest až osm hodin na Václaváku před Stanem proti melanomu, kde si mohou nechat zdarma prohlédnout znaménka a často na ně ani nevyjde řada.
Jak lidi podpořit, aby se překonali a převzali větší odpovědnost za své zdraví?
Snažíme se ukazovat pozitivní příklady než strašit. Ač tedy samozřejmě platí, že když onemocní nějaká celebrita, tak to má velký vliv na návštěvnost, ale to pochopitelně nikomu nepřejeme. Osvědčila se nám spolupráce s televizí. Když v nějakém seriálu onemocní postava, mívá to velký dopad. Navíc se snažíme o rakovině mluvit tak, jakoby to byla rýma nebo angína. Myslíme si, že je nemoc jako každá jiná, stejně tak jako infarkty, neplodnost a duševní nemoci.
Muži chodí na prevenci málo a celkově se o své zdraví nestarají tolik jako ženy. Proč tomu tak je?
Neznám přesné statistiky, ale často to bývá tak, že žena motivuje svého partnera, aby lékaře navštívil. Snažíme se s ženami pracovat a podporovat je v tom, aby dohlédly na zdraví ostatních členů rodiny. Pak ale bojujeme s tím, abychom toho na ně nenakládali příliš mnoho. Do budoucna uvažujeme i o tom, že do aplikace přidáme možnost hlídat si v ní termíny preventivních prohlídek i dalších lidí. Celkově se ale třeba návštěvnost koloskopického screeningu pohybuje kolem 22-25 % dohromady a to je strašně nízké číslo.
Léky, které zachraňují životy
Píše se, že Češi podceňují zvýšený krevní tlak, můžete to ze své praxe potvrdit?
Podceňují, protože není cítit. Většinou z toho tlaku bolí hlava, ale to už musí být docela vysoký. Většinou jsou ale lidé překvapení, protože jim vlastně nic není. Dostanou od nás tabletky, ale často je pak neužívají. Snažím se vysvětlovat, že každá minuta toho vyššího tlaku působícího na cévy je prostě výrazně poškozuje a riziko infarktu se zvyšuje. Je potřeba, aby to lidé nebrali na lehkou váhu. Slouží jako prevence mrtvice i infarktu. Rozhodně bych se léku na tlak a hlavně léku na cholesterol nevyhýbala. Jsou to opravdu léky, které zachrání život, jen si lékař musí dát práci a pacientům to vysvětlit.
Loono teď nedávno mělo desetileté výročí. Největší dosah měla ale vaše úplně první preventivní kampaň #prsakoule. Jak těch 10 let hodnotíte?
Tým Loono za tu dobu neuvěřitelně vyrostl. Začala jsem ho jako školní projekt a je z něj profesionální organizace, která má zaměstnance na plný úvazek. Za ty roky se nám podařilo pokrýt kardiovaskulární nemoci, rakovinu, demenci a cukrovku, což jsou takové čtyři hlavní onemocnění, která lidstvo ohrožují nejvíc, ale dá se jim do určité míry předcházet. Celkově jsme obsáhli už i všechny civilizační nemoci, mezi kterými je i neplodnost. Na letošní podzim chystáme větší kampaň zaměřenou na demenci. V příštím roce se chceme věnovat obezitě, cukrovce a celkově metabolickému zdraví.
Začínali jste tak, že jste s jedním modelem prsou a varlat v IKEA tašce objížděli školy a dělali workshopy o prevenci. To je opravdu velký posun…
Všechno proběhlo tak rychle. Po šesti letech přišla pandemie covidu, tak jsme trošku bojovali o přežití, stejně jako všichni. Od samého začátku ale cítím velkou vděčnost za to, že se vůbec ti první studenti ke mně přidali a chtěli se mnou jezdit. Nikdo za to nedostával peníze. Všichni šli za tou vizí zlepšení prevence. Sami ti medici totiž viděli, že jejich kamarádi, kteří nestudovali medicínu, toho o zdraví vědí strašně málo. To byla i moje hlavní motivace. Na workshopech se lidé ptali, ale bylo až alarmující, kolik toho nevěděli.
Partnerovy koule, babiččina prsa
Za dobu existence Loono se podařilo zachránit přes 90 životů. Je nějaký příběh, který by se dal vyzdvihnout a mohl by motivovat nebo inspirovat?
Často zmiňuji příběh mladého kluka, kterému objevila nádor jeho přítelkyně poté, co přišla z našeho workshopu. Svému příteli tehdy řekla, ať stáhne kalhoty. On si myslel, že přijde úplně něco jiného, ale ona mu prohmatala varlata a něco se jí tam nezdálo, tak další den běželi k lékaři. Měl tam nález, takže šel na operaci, podstoupil léčbu, nechal si zmrazit spermie, a později se spolu snažili o miminko.
Dále si pamatuju na jednu babičku, kterou vnučka naučila samovyšetření prsu. Sedmdesátiletá babička si tam našla už poměrně velký nádor. Šla na operaci, dobře to dopadlo a mohla žít dál. Pak máme také hodně případů odhalených melanomů. Chodíme do firem dělat vyšetření znamének a říkáme lidem, že by se měli dívat i na znaménka na zádech. Lidé, co jsou sami, si tam nevidí, a tak jim často při těchto vyšetřeních melanom najdeme.
MUDr. Kateřina Šédová
- česká lékařka, zakladatelka neziskové organizace Loono
- vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze
- věnuje prevenci a učí veřejnost jak předcházet a včas odhalit rakovinu, kardiovaskulární onemocnění a jiné závažné choroby
- v současné době pracuje Kateřina jako lékařka na Interním oddělení Fakultní nemocnice na Bulovce
Kdyby měl člověk pro sebe udělat nějaké tři nejdůležitější věci pro svoje zdraví, když pomineme preventivní prohlídky, co by měl udělat?
Za mě číslo jedna vždycky bylo a bude, že nemá kouřit. Dále je třeba omezit konzumaci alkoholu na minimum, což je u Čechů velice těžké. A za třetí je důležité zůstat metabolicky zdravý, což znamená mít v pořádku krevní cukr, udržet si zdravou váhu a pravidelně se hýbat. Metabolický syndrom, do kterého spadá právě zvýšený cholesterol, zvýšený tlak, zvýšený krevní cukr a obezita, je počátečním faktorem kaskády nemocí, mezi které patří cukrovka, selhání ledvin nebo selhání srdce. Většina pacientů, které na interně mám, má nějaký faktor metabolického syndromu. A často jsou to lidé, kteří pro to zdraví moc nedělají. V neposlední řadě je důležité i pečovat o svoje duševní zdraví.
Rozhovor jsme odkládaly kvůli tomu, že jste zrovna dělala atestaci a do toho ještě na Bulovce, kde pracujete jako lékařka na interně, budujete centrum prevence, kam budou moci chodit samoplátci na preventivní prohlídky. Jakou péči lidé za své peníze dostanou?
Programy jsou zaměřené jednak na prevenci rakoviny, ale i kardiovaskulárních onemocnění. To znamená, že obsahují vyšetření lékařem internistou. Následuje měření základních životních funkcí, to znamená EKG, tlak a nasycení krve kyslíkem. Prostřednictvím speciální metabolické váhy se zjišťuje hmotnost a složení těla. Potom následují podrobné krevní testy, test moči, test okultního krvácení do stolice, zobrazovací vyšetření, mezi kterými je třeba ultrazvuk, rentgen srdce a plic.
Součástí balíčku je i digitální dermatoskopie v prevenci melanomu. Následuje kompletace všech výsledků a konzultace s lékařem. Pokud člověku něco najdeme, přednostně ho na Bulovce dovyšetříme. Plus je možnost za příplatek absolvovat řadu specializovaných vyšetření, jako je třeba konzultace s nutričním terapeutem, test na pohlavně přenosné nemoci, fyzioterapie a celá řada dalších věcí.
A to je komplexní péče, která v Česku předpokládám existuje spíše v soukromém sektoru…
Řada větších státních i soukromých nemocnic takové programy má, ale většinou nefungují, protože jim chybí lékaři a sestry.
Jak na zdravý život
Než jsme začaly s rozhovorem, říkala jste, že si po něm půjdete zaběhat. Daří se vám o své zdraví pečovat a jak konkrétně?
Určitě, daří. Nepiju alkohol, nekouřím, stravuji se zdravě. V letošním roce zkouším vegetariánství, takže se snažím sledovat, jak to ovlivňuje moje krevní hodnoty, a musím říct, že se v některých ohledech zlepšily. Chodím často do sauny a sportuji. Snažím se pracovat na hlubokém stabilizačním systému, trénovat flexibilitu, cvičím jógu, jezdím na kole a plavu. Snažím se ten pohyb namixovat, aby tělo dostávalo různé impulzy. Hodně si hlídám spánek, nejdu pod 7 až 7,5 hodin denně. Když v nemocnici sloužíme 24hodinové směny, tak ten den potom snažím se maximálně regenerovat, ještě samozřejmě dospat ten deficit a jednoduše se šetřit.
Na začátku vašeho příběhu s Loonem byla zkušenost s rakovinou, kterou jste překonala. Ale máte ji pořád někde v hlavě jako vykřičník?
Měla jsem nádor, který se vrací i po 20 letech. Je potřeba, abych chodila na kontroly, pozorovala svoje tělo, naslouchala mu, dobře se o něj starala. Nicméně tahle výstražná kontrolka tam určitě je, ale se snažím žít normální život, protože si myslím, že by se z toho člověk jinak zbláznil. Mám ale obrovskou radost z toho, jak sledování onkologických pacientů v Česku funguje. Je neuvěřitelné, že mě každého půl roku zkontrolují, dělají mi podrobný ultrazvuk, dávají na mě pozor, čehož si neuvěřitelně vážím. Ta péče, kterou v Česku v tomhle odvětví máme, je opravdu luxus.
