Anatomie manipulátora

Vyšetřovatel Jozef Vachálek (vlevo) na místě činu s vrahem Jozefem Slovákem (vpravo), začátek 90. let.

Pochopit mysl Jozefa Slováka bylo pro vyšetřovatele a psychology stejně náročné jako odhalit jeho zločiny. Soudní znalci dospěli k jednoznačnému závěru: jednalo se o psychopatickou osobnost, u níž dominovaly rysy jako patologická agresivita, výbušnost a silně zesílený egocentrismus. Byl to člověk naprosto soustředěný na sebe, neschopný jakékoliv empatie, pro kterého byli ostatní lidé pouhými nástroji k uspokojení vlastních potřeb.

Jeho činy nebyly motivovány klasickou sexuální deviací; ačkoliv útočil výhradně na mladé ženy, u většiny obětí nebylo prokázáno sexuální napadení. Motivace byla složitější a skrývala se v jeho pokřivené psychice. Sám Slovák později vyšetřovatelům naznačil, že si vybíral sebevědomé, ale zároveň důvěřivé ženy. Tento paradox odhaluje jádro jeho osobnosti. Přitahovala ho síla a sebejistota, ale zároveň ji nesnesl. Jeho útoky byly pravděpodobně reakcí poníženého ega, které nedokázalo unést pocit odmítnutí nebo ztráty kontroly.