Buan - Vzácná příroda musela v Jižní Koreji ustoupit ekonomickému rozvoji. Ničí ji projekt, jehož cílem je získat půdu, aby se mohly postavit nové továrny, vodárna, ale i společenská a obchodní centra nebo golfová hřiště, píše agentura Reuters.
Vysušení mokřadů o rozloze jen o málo menší, než je Praha, bude stát asi tři miliardy dolarů. Vláda si od něj slibuje, že pomůže celé jihokorejské ekonomice.
Souvislosti: Soul mobilizuje kvůli krizi, dá bankám miliardy dolarů
Ochránci přírody ale varují: může jít o jeden z největších ekologických omylů Jižní Koreje.
"Projekt není o ochraně životního prostředí, je o ekonomickém rozvoji. Ale ten se bude ubírat ekologickou cestou," mírní obavy Park Hyoungbae, úředník, který má výstavbu v oblasti Saemangeum na starosti.
Třicetikilometrová hráz
Projekt začal v roce 1999 stavbou 33 kilometrů dlouhého náspu, který uzavřel zdejší zátoku. Dokončen byl v roce 2006.
Teď se pracuje na přeměně pobřežních mokřadů na půdu použitelnou pro stavební rozvoj. Ta má podle odborníků do dříve zemědělské provincie Severní Joella přivést moderní průmysl.
Průmyslová zóna se začne stavět příští rok. Zahraniční investory vláda láká na pronájmy půdy na sto let. "Saemangeum promění Koreu ve šťastnější místo," říká se v reklamním videu pro potenciální investory.
Projekt byl původně zahájen už před desítkami let, ale zbrzdila ho špatná ekonomická situace v zemi.
Rekultivace mokřin se tehdy zdála být dobrou cestou, jak v hornaté a přelidněné zemi zvětšit plochu zemědělské půdy. Spory o to, jak získanou půdu využít, se však táhly léta.
Projekt, který přežil svůj konec
Projekt měl přitom dávno skončit. Kvůli nečinnosti úředníků a novým pracovním místům, které podnikatelský záměr sliboval, se tak nakonec nestalo.
Za vysoušení mokřadů se postavili jak levicoví prezidenti v letech 1998 až 2008, tak současná konzervativní hlava státu Lee Myung-bak. Podle něj pomůže rozvoji regionu a bude stimulovat korejskou ekonomiku, pro níž je klíčový vývoz do zahraničí.
Mokřady, včetně těch v oblasti Saemangeum, přitom podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí pomáhají předcházet erozi půdy. Kromě toho mohou odčerpávat také skleníkové plyny z atmosféry.
Odstrašujícím případem, jak může vysoušení pobřežních mokřad dopadnout, je japonská zátoka Isahaya. Jak dokázali japonští vědci, vedlo to ke snížení kvality mořské vody a znehodnotilo to i půdu na pevnině, která je teď velmi chudá na živiny.
V červenci dokonce japonský soud vládě přikázal otevřít zdymadla v Isahaye, zavřená v roce 1997. Projekt podle něj poškodil rybolov a zničil životní prostředí v oblasti.
Tažní ptáci trpí
Přestože zdymadly v Saemangeu voda příležitostně stále proudí, projekt si už na životním prostředí vybral svou daň. Místním ohroženým druhům teď hrozí vyhynutí.
Tažní ptáci, kteří létají z Ruska a Aljašky na Nový Zéland a do Austrálie, se tu často zastavují, aby načerpali energii. Na své dlouhé cestě přitom dělají zastávku jen jednou, a to právě v pobřežních nížinách Žlutého moře. Sbírají tu nejrůznější mořské živočichy.
Podle jihokorejských ochránců přírody už došlo k poklesu počtu tažných ptáků, kteří do oblasti přilétají, a to asi o 137 tisíc. Mezi lety 2006 a 2007 se změnšila i populace 19 ptačích druhů žijících zde trvale.
"Předpokládáme, že poklesy nebudou pouze pokračovat, ale budou mnohem viditelnější i u dalších druhů," řekl britský odborník na ochranu přírody a vedoucí organizace Ptáci Korea Nial Moores.
Více o Koreji: OBRAZEM: Likvidace ropy v Koreji. Škody jdou do milionů
