Londýn/Praha – Vynechat uzeniny a červené maso ze svého jídelníčku je pro spoustu lidí těžko myslitelné. Když proto britská stínová ministryně zemědělství Kerry McCarthyová prohlásila, že maso je stejně nebezpečné jako kouření a vzápětí přišla s vážným varováním i Světová zdravotnická organizace, zaručeně to vyvolá spoustu polemiky i odporu.
Zapřisáhlá veganka se ve svých tvrzeních opírala o studii, která poukázala na souvislost konzumace masa a vyššího rizika onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními chorobami, obezitou, a dokonce dřívějšího úmrtí.
Strava s vysokým obsahem živočišných bílkovin má podle studie stejné zdravotní následky jako dvacet vykouřených cigaret denně.
Její názor, hojně kritizovaný především z řad zemědělců, ale nesdílejí ani britští výživoví poradci a specialisté na zdravou stravu.
Odborník na výzkum rakoviny z univerzity v Oxfordu Tim Key tvrdí, že jsou taková tvrzení zavádějící. Podle něj totiž nelze nikotin a maso s ohledem na zdravotní dopady vůbec srovnávat.
Podobně jako kolegové z Velké Británie se k problematice staví i oslovení čeští odborníci na výživu.
Například podle Margit Slimákové kvalitní maso nemůže být škodlivou potravinou. Za zdravotně problematické až rizikové ale považuje maso nekvalitní a také produkty z něj vytvořené, které obsahují spoustu aditiv. Stejně tak podle ní může ublížit i technologie jeho přípravy, jako je smažení na přepáleném tuku nebo uzení.
Bez masa se přitom obejdou podle průzkumu agentury STEM/MARK asi čtyři procenta Čechů.
"Maso není esenciální potravinou a vše, co obsahuje, lze získat i z jiných potravin. Kvalitní a pestrá vegetariánská strava v pohodě vše zajistí a podle už desítky let opakovaných vyjádření mezinárodních výživových lékařských organizací může být vhodná a prospěšná pro kohokoliv," připouští Slimáková.
Také podle Kateřiny Cajthamlové existují studie, které určité vegetariánské mutace považují za nejzdravější a nejpřirozenější pro lidské tělo. Maso z velkých savců podle ní ale potřebují především lidé při velké fyzické zátěži. To tedy znamená, že vegetariáni nejsou dlouhodobě schopni provádět fyzicky náročnou práci.
Rovněž připouští, že jsou i případy, kdy může být vegetariánská strava pro organismus zátěžová. Například v souvislosti s alergiemi na nějakou složku potravy a při onemocnění trávicího traktu.
"Nebuďme fanatiky. Neexistuje žádná jedině správná cesta. Vždy záleží na věku, pohlaví, výšce, váze, tělesné stavbě, genetické zátěži, aktuální fyzické a psychické zátěži, aktuálním zdravotním stavu a předchozích stravovacích zvyklostech. Zkrátka neexistuje něco univerzálně dobrého pro každého. Pro mě je vegetariánství filozofií, a ne stravovacím konceptem," dodává Cajthamlová.
Proti vyhraněným postojům se staví i britští lékaři. Svoje argumenty navíc opírají o rozsáhlou studii provedenou během uplynulých dvanácti let na více než půl milionu lidí z 10 evropských zemí. Ta prokázala, že konzumace malého množství masa (maximálně 80 gramů denně) neměla žádný vliv na zdravotní stav člověka.
