Státní cenu za literaturu dostal Jiří Kratochvil, romanopisec, dramatik a novinář, autor postmoderních románů, k jehož tématům patří zejména identita a paměť. Za překladatelské dílo byla vyznamenána Jarka Vrbová, překladatelka z norštiny a angličtiny. Ministr kultury Martin Baxa z ODS jim ve čtvrtek ocenění předal v pražském Národním divadle.
Jedenáct nových, často aktuálních příběhů plus dva staré zařadil Jiří Kratochvil do své nejnovější povídkové knihy Škrtiči bohyně Kálí. Autor, který za normalizace nesměl publikovat, od roku 1990 drží celkem pravidelné tempo – alespoň jedna próza ročně.
Je to přímo osudové. Spisovatel Jiří Kratochvil se procházel v lese, když mu o nohu zavadila liška lovící zajíce. „Zvedla hlavičku a bleskově mě pozdravila,“ vzpomíná. Rodák z Brna, tedy kraje lišky Bystroušky, ten pohled opětoval románem nazvaným Liška v dámu. Místo setkání překřtil na "liščí stezku" a teď tam chodí pro nápady.
Příhody soukromého očka, vzpomínky na vojenskou službu či obecnou úvahu o povídce jako klenotu literatury i světa najde čtenář v nedávno vydaném povídkovém souboru Jiřího Kratochvila, který se jmenuje Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
Když byl spisovatel Jan Němec nominován na cenu Magnesia Litera poprvé, neuspěl, a tak o tom napsal. „Dějiny světla nakonec Literu nedostaly, ale byly odškodněné jinými cenami,“ konstatuje ve svém novém díle nazvaném Možnosti milostného románu. Dnes za něj Němec získal nominaci v dalším ročníku, a tak se kruh uzavírá.
Proměna zrzavé lištičky v agentku vyslanou na Západ samotným Hospodářem, tedy Stalinem, je jen první postmoderní hrátkou, se kterou ve svém novém románu Liška v dámu pracuje spisovatel Jiří Kratochvil.
Spisovatel Jiří Kratochvil se vrátil k románu Siamský příběh. Jeho druhou půli hodil pod stůl a "z rozmetaných cihel" první části sestavil novou prózu o dvanáctiletém chlapci a prostitutce v poválečném světě.
Praha - Dvacet čtyři knih se utká o výroční knižní ceny Magnesia Litera. Porota je vybrala z rekordních 297 přihlášených titulů.
