Curych - Zhruba tři miliony lidí zemřou každý rok jen proto, že doma dýchají vzduch plný jedovatých látek.
Dalším patnácti milionům ničí zdraví a životy jedy používané při těžbě zlata.
Spalování uhlí v uzavřených prostorách, stejně tak jako loužení při dobývání zlata patří mezi deset nejhorších procesů, jimiž člověk nenávratně zamořuje životní prostředí. Vyplývá to z aktuálního žebříčku, který v Curychu zveřejnily organizace Green Cross Schweiz a americký Blacksmith Institute.
V souvislostech: Arktida zažívá rekordní teplo. Následky jsou fatální
Jedovatá voda i vzduch
Na seznamu praktik, jež letos nejvíce škodily lidem i přírodě, ale figurují i další položky. Třeba znečišťování spodních a povrchových vod, vypouštění škodlivin do vzduchu v městských aglomeracích nebo nebezpečná recyklace vysloužilých autobaterií kvůli rostoucím cenám olova.
Zamořená planeta
- Co nejvíce zamořuje Zemi? Top 10 roku 2008
- Jedovaté látky v uzavřených místnostech
- Znečištění vzduchu ve městech
- Města bez čistíren odpadních vod
- Kontaminovaná spodní voda
- Kontaminovaná povrchová voda
- Těžba zlata
- Průmyslová těžba surovin
- Zpracování železa
- Radioaktivní odpady a odpady z uranových dolů
- Recyklování baterií
Zdroj: Green Cross Schweiz, Blacksmith Institute
"Chceme upozornit veřejnost na závažné dopady jedů v životním prostředí na lidské zdraví," cituje agentura Reuters Richarda Fullera, zakladatele Blacksmith Institute. "A vyzvat mezinárodní společenství, aby zakročilo."
Zamořené domovy
Zabijákem, o němž se příliš nemluví, je zamořený vzduch v uzavřených místnostech.
Více než polovina obyvatel Země ve svých domech vaří na otevřeném ohni.
V nevětraných prostorách lidé spalují uhlí, dřevo nebo například zvířecí trus, čímž si zásadně krátí život a ničí své zdraví.
Jen v Číně, Indii či subsaharské Africe se to týká 80 procent obyvatel měst a dokonce 90 procent venkovanů.
Následky jsou přitom katastrofální: miliony lidí trápí respirační onemocnění, tuberkulóza či rakovina plic.
Zrádné zlato
Až čtvrtina zlata, které se vytěží, pochází ze zemí rozvojového světa. Horníci, mezi nimiž je i 4,5 milionu žen a 600 tisíc dětí, ale pracují v katastrofálních podmínkách.
S rostoucí cenou vzácného kovu roste i počet těch, kteří se v dolech nechávají zaměstnat.
K získávání zlata používají mimo jiné jedovatou rtuť, která se pak z 95 procent dostává do volné přírody.
"Při těžbě zlata se denně využívají stovky kilogramů rtuti," upozorňuje zpráva Green Cross Schweiz a Blacksmith Institute. "Přitom už méně než 1 mikrogram na metr krychlový škodí zdraví," dodává.
V souvislostech: Země nestačí. Potřebujeme druhou planetu
Nejhorší situace je ve zlatých dolech v Ghaně, Kambodže, Senegalu a Mozambiku.
Základní lidské právo
Experti obou na sobě nezávislých organizací podrobili analýze celkem šest stovek znečištěných míst na celém světě. Výsledky jsou alarmující.
Teprve nedávno přitom vědci z americké Cornell University upozornili na to, že za 40 procent všech úmrtí ve světě může zamořená voda, vzduch nebo půda.
"Znečištění životního prostředí zásadně ovlivňuje kvalitu života milionů lidí na celém světě. Trpí chronickými nemocemi, mají neurologické potíže a brzy umírají," shrnuje nová studie.
"Nejenže sanace je možná, ona se nám i vyplatí," tvrdí Nathalie Gysi, šéfka Green Cross Schweiz. "Čistý vzduch, voda a půda patří k základním právům člověka."
Aktuálně.cz se bude výsledkům studie podrobněji věnovat v dalších článcích, které pro vás připravujeme.
