"Je osvobozující si někdy připustit, že se vám zkrátka nedaří. Psaní na blog je i forma terapie. Příspěvky ale musím psát s odstupem," říká Tereza Salte, dnes úspěšná podnikatelka, blogerka a matka osmiměsíčního syna. Její život by se dal označit za vysněný.
Přesto čtenáři při bližším prozkoumání jejích šest let starých příspěvků zjistí, že všechno není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. O tom, jak se nebát jít za svými sny, bude hovořit také na pondělní pražské konferenci Wo.men v sídle Microsoftu.
Když v roce 2010 na tréninkovém gymnastickém kempu v Itálii potkala norského trenéra Johna Erika Salteho, netušila, že ji život zavede do Osla, odkud bude psát o svých úspěších i nezdarech, dnech plných štěstí i smutku. Právě životní trable stály v roce 2012 u zrodu blogu TerezaInOslo, založila jej totiž půl roku po smrti své matky s myšlenkou najít znovu životní rovnováhu. "Chtěla jsem dělat víc věcí, začít fotit, dělat něco jiného, starat se více o svoje tělo i duši," vysvětluje.
Začátek v Oslu byl drsný
Na svých stránkách stále rostoucí čtenářské základně sdělovala dojmy o životě v hlavním městě Norska, práci v kavárně nebo pokusech dostat se na magisterské studium, stejně jako o snaze začít mluvit norsky. Sama přiznává, že kdyby nebyla krapet naivní a tušila, jak složité začátky ji ve vysněné Skandinávii čekají, asi by se do Osla nestěhovala.
"Začátek byl drsný. Jednak kvůli tomu, že jsem ztratila mámu, ale celkově pro mě byla první zima těžká. Byla tma, hrozná zima a cítila jsem se pořád zranitelně. Začala jsem pracovat v kavárně, což taky nebylo na začátku jednoduché, protože jsem neuměla norsky a denně jsem řešila s lidmi omluvy, že nemluvím jejich jazykem. Pořád dokola se mě ptali, jak je to možné, když vypadám jako Norka," popisuje.
Kromě práce s kavárně závodila také za norský gymnastický národní tým. "Po celodenní práci v kavárně jsem jela večer na tříhodinový trénink a vracela jsem se o půl jedenácté večer domů. Druhý den v pět ráno jsem otevírala kavárnu. Takže i fyzicky to bylo dost náročné," dodává.
Jednoduché to nebylo ani s navazováním nových přátelství. Norové jsou podle Salte dost introvertní. "Norům trvá, než si vás k sobě pustí. Třeba se mi stalo, že jsme jeden večer šli na párty, dala jsem se tam s někým do řeči, ale když jsem ho druhý den potkala v tělocvičně, ani mě nepozdravil. Nechápala jsem, co se děje," vysvětluje.
Úspěchy vystřídala deprese z dlouhého hledání práce
Smůla se však nakonec zlomila a Tereza, původním jménem Kolářová, se dostala na magisterské studium zaměřené na kulturu, životní prostředí a udržitelnost na místní univerzitě. Brzy následovaly pohádkové zásnuby, svatba, svatební cesta na Maledivy, výzkumný pobyt v Keni a úspěšné dokončení studia.
Po něm však místo vysněné práce přišlo zklamání. "Měla jsem představu, že si po škole najdu práci, a že to nebude tak těžké, protože umím norsky, mám norskou školu i příjmení. Ale ´skutek utek´. Byla jsem frustrovaná i proto, že moji spolužáci ze střední i české vysoké školy už budovali kariéru, jezdili na služební cesty a já jsem pořád pracovala v kavárně. Bála jsem se, že do konce života budu jenom někomu dělat kafe," popisuje své hořké procitnutí.
Během tři čtvrtě roku se tak kromě posílání stovek životopisů a motivačních dopisů intenzivně věnovala práci na svém blogu. To jí vyneslo dvojnásobné vítězství v soutěži Blogerka roku a nabídku napsat knížku pod křídly nakladatelství Albatros.
Brzy nato přišla také nabídka od norské agentury zastupující blogerky a uvědomění, že práci snů si zkrátka musí zařídit sama. "Holt to někdy trvá… Ale díky tomu všemu mohla vzniknout knížka. Nikoho by asi nebavilo číst, že jsem se přestěhovala do Osla, našla si vysněnou práci a všechno bylo skvělé," komentuje dnes s nadhledem podnikatelka.
V Česku je obrovské množství příležitostí
Na nápad založit českou agenturu zastupující blogery ji v roce 2015 přivedl manžel. "Na začátku jsem mu řekla, že vůbec nemám představu o tom, jak to funguje s podnikáním v České republice, že to bude úplně jiné než v Norsku, a že se nechci ještě vracet do Prahy. Nakonec jsme se během dvou týdnů sbalili, pronajali náš byt v Oslu na tři měsíce a odletěli do Prahy. Prvně jsme bydleli u sestry, pak jsme si pronajali byt a založili firmu," popisuje zrod Elite Bloggers Salte.
Přestože to zní jednoduše, přiznává, že zorientovat se na českém trhu jim chvíli trvalo. "Lidé se na vás dívají divně, když nemáte žádnou předchozí zkušenost z marketingu a pak si otevřete firmu zaměřenou na online marketing," dodává.
Dnes zastupují osmadvacet blogerek, které spolupracují například s firmami Nespresso, Roxy, Olympus či Toyota. Agentura se snaží především o to, aby všechny spolupráce firem a blogerů byly přiznané. "Když čtenáře jednou zradíte, pamatují si to a špatně se to napravuje. Blogeři si dneska na transparentnost musí dávat velký pozor, dříve se to tolik neřešilo," říká.
Na jejím blogu s narozením syna Williama kromě příspěvků o motivaci, cestování či kosmetice přibyly články o životě pracující matky. O tom, že se nezastaví, svědčí i její nedávno uzavřená spolupráce se značkou L'Occitane, na které se podílela i slavná česká tenistka Petra Kvitová.
Přestože Salte na "světlou, čistou, moderní a pozitivní" Skandinávii nedá dopustit, v Česku hodlá nějakou dobu zůstat. "V Česku je obrovské množství příležitostí a jsme tady spokojení. Vracet se do Osla zatím nechceme. Asi počkáme, než půjde William do školy, to máme ještě pět let, a pak uvidíme. Do Norska stejně jezdíme poměrně často za rodinou a přáteli," vysvětluje. Za pár týdnů se také s manželem a osmiměsíčním synem chystá na cestu po Asii. Zdá se tak, že o zážitky její čtenáři ani v budoucnu nebudou mít nouzi.
