


Příroda je nevyčerpatelným zdrojem překvapení. Některá zvířata nás okouzlí svou krásou, jiná zaujmou neobvyklými tvary – a nad některými zůstává rozum stát. Vypadají totiž, jako by je někdo poskládal z několika různých tvorů. Nebo jako by ani nepatřila do našeho světa. Prohlédněte si náš výběr a zjistěte, kolik přírodních unikátů znáte.
Od elegantních ptáků přes podivuhodný hmyz až po savce s téměř „mimozemskými“ rysy – evoluce si zkrátka nehraje podle jednoduchých pravidel.
Každý z těchto tvorů má přitom svůj důvod, proč vypadá právě tak, jak vypadá. A v tom spočívá jejich kouzlo. Pojďte se podívat na výběr zvířat, která dokazují, že realita často předčí i tu nejodvážnější fantazii.
Od elegantních ptáků přes podivuhodný hmyz až po savce s téměř „mimozemskými“ rysy – evoluce si zkrátka nehraje podle jednoduchých pravidel.
Každý z těchto tvorů má přitom svůj důvod, proč vypadá právě tak, jak vypadá. A v tom spočívá jejich kouzlo. Pojďte se podívat na výběr zvířat, která dokazují, že realita často předčí i tu nejodvážnější fantazii.
Řasovník rozedraný, často přezdívaný mořský drak, žije v jižních vodách Austrálie. Jeho tělo je pokryto výběžky připomínajícími plovoucí listy, díky čemuž dokonale splyne s mořskými trávami, chaluhami a řasami na skalách. Je samotářský – společnost vyhledává jen v období páření.
Dorůstá délky kolem 20–24 cm a pohybuje se převážně v hloubkách kolem 50 metrů – a to velmi pomalu. K pohybu využívá jen jednu prsní a jednu hřbetní ploutev, zatímco jeho „listy“ slouží výhradně k maskování. Proto je snadnou kořistí větších ryb, ale hrozby mu přináší i lidská činnost a znečištění oceánů.

Tetřev hlušec je ikonou horských jehličnatých lesů a většinu času tráví na zemi. I tak ale dokážou také obratně manévrovat mezi stromy. A přestože mají výrazné zbarvení, dokážou být téměř neviditelní – jejich hlasové projevy jsou velmi tiché, slyšitelné hlavně v období toku.
Je mistrem přežití v extrémních podmínkách a jeho husté peří, opeření nohou, a dokonce i opeřené nosní dírky ho chrání před chladem. Silné drápy mu pak umožňují snadno chodit po sněhu, vyhrabávat potravu a bezpečně se pohybovat po větvích. A silný zobák mu dovoluje štípat větvičky a jehlice, zatímco žaludek vybavený drobnými kamínky dokáže rozmělnit i tvrdou rostlinnou potravu.
V Česku se tetřev neloví od 70. let 20. století a je chráněn zákonem. K zajištění životaschopné populace je nutné zachovat rozsáhlé, souvislé a kvalitní biotopy, ponechat části lesa bez zásahů, vytvořit klidové zóny a ochránit mladé porosty.
Chřestivec Darwinův je známý i pod mnohem výstižnějším anglickým názvem „red-lipped batfish“ – tedy ryba s rudými rty. A právě výrazně červené „rty“ z něj dělají jednoho z nejpodivuhodnějších obyvatel oceánu. Spatřit byste ho mohli především v okolí Galapág a pobřeží Peru. Dorůstá délky kolem 40 centimetrů, ale mnohem víc než velikostí zaujme svým pohybem. Není totiž zrovna zdatný plavec. Místo toho se pohybuje po mořském dně, kde „pochoduje“ pomocí speciálně přizpůsobených prsních ploutví, které fungují téměř jako končetiny.
Jeho plochá hlava s výraznýma očima umístěnýma po stranách mu poskytuje široké zorné pole, což je klíčové pro orientaci i lov. A právě při shánění potravy přichází na řadu další pozoruhodná vlastnost – na čele má výběžek, který funguje jako návnada. Chřestivec je tak ukázkovým příkladem toho, jak si život dokáže poradit i v neobvyklých podmínkách – a vytvořit tvora, který vypadá spíš jako výmysl než realita.
Kudlanka Deroplatys truncata je středního vzrůstu a jako všechny kudlanky rodu Deroplatys je velmi kontaktní a mírná.
Samičky dorůstají kolem 7 cm a samci mají zhruba 4 cm. A jde o velmi žádaný a vzácný druh kudlanek nejen pro své atypické vzezření, ale hlavně pro svou ,,dlouhověkost" u samiček.
Kukačka žíhaná je drobný pták s dlouhým ocasem tropických nížin, který je většinou nenápadný, a krmí se na zemi v hustém porostu. Často se vyskytuje v křovinatých lesích, na okrajích lesů, v zarostlých polích a v houštinách s vysokou trávou.
Je nápadná, i když u nás budí pozornost pruhovanými zády a jednobarevně okrovým břichem. Během zpěvu, který je hlasitý a nese se daleko, často zvedá a sklání tmavou chocholku na hlavě.

Tlustohlavec tasmánský, známý jako „blobfish“, se proslavil jako „nejošklivější zvíře světa“ díky virální fotografii mrtvého jedince, na níž vypadal, jako by se roztékal. Ve skutečnosti však ve svém přirozeném prostředí v hloubkách přes 1000 metrů vypadá úplně jinak – jeho přední část tvoří obří hlava, zatímco tělo směrem k ocasu se zužuje, a tak spíše připomíná pulce.
Tlustohlavec nemá šupiny ani plynový měchýř a jeho kostra je slabě osifikovaná. Tělo tvoří převážně voda a volná kůže, což spolu s tlakem oceánu udržuje tvar ryby. Jeho „roztékající“ vzhled je tedy jen důsledkem života mimo oceán.
Dvojzoborožec nosorožčí je největší druh dvojzoborožců – s převážně černým peřím, bílým podbřiškem a ocasem, na němž se táhne široký černý pruh. Zobák a přilba jsou červenooranžové, přičemž přilba může u různých poddruhů tvořit i nápadný „roh“. Je to mohutný, ale lehký pták – jeho přilba je možná překvapivě vzdušná a vyztužená jen tenkými kostěnými trámečky.
Tento druh žije v trvalých párech, hnízdí ve stromových dutinách.
Měsíčník svítivý je nejtěžší kostnatou rybou světa – průměrně váží přes tunu a ti největší jedinci přesahují až dvě tuny a měří až 2,7 metru. Žije v tropických, subtropických a mírných vodách Tichého, Indického i Atlantského oceánu a ve Středozemním moři.
Měsíčníci hledají potravu u hladiny i ve větších hloubkách a pro ohřátí se převrací na bok u hladiny a „sluní se“.
Krtek hvězdonosý je savec s nejrychlejším lovem na světě – dokáže najít a vyhodnotit potravu za méně než dvě desetiny sekundy a během osmi milisekund rozhodnout, zda je jedlá. Za jeho charakteristický znak je považován hvězdicovitý čumák – nejcitlivější dotykový orgán u savců, obsahující přes 100 000 nervových vláken.
Přední nohy slouží jako lopaty a krtek dokáže „očichat“ kořist i pod vodou – vyfoukne bubliny a znovu je vdechne nosem. Tento tvor tak představuje extrémně adaptovaného savce s unikátními smyslovými schopnostmi. A jeho mozek má mapy těla, což z něj činí oblíbený objekt neurovědců.
Axolotl je vodní obojživelník původem z Mexika, známý svým fascinujícím vzhledem a schopností regenerace.
Tito zvláštní tvorové byli uctíváni původními obyvateli Mexika a dnes jsou oblíbenými akvarijními chovanci i laboratorními modely díky své jedinečné biologii a snadné péči.
Chobotnice Dumbo je hlubinná chobotnice s charakteristickými lalokovitými ploutvemi nad očima, které připomínají uši známé postavičky slona z Disneyho filmu. A na rozdíl od jiných chobotnic nemá inkoustovou žlázu. Tento nový druh byl popsán bez pitvy – vědci odebrali jen vzorek DNA a tělo zakonzervovali.
Tito zvláštní obyvatelé oceánu žijí ve tmě a chladu, přičemž jednu z nich průzkumníci zaznamenali až v hloubce 6957 metrů.
Kahau nosatý je opice z čeledi kočkodanů žijící v mangrovových porostech na ostrově Borneo. Samci se vyznačují nápadně velkým nosem, který je atraktivní pro samice a souvisí s pohlavní reprodukcí – větší nos znamená větší varlata a často i více samic v harému.
Tyto opice se živí převážně vegetariánskou stravou a obývají křovinaté pobřežní oblasti.
Rypoš lysý je malý africký hlodavec žijící v podzemních koloniích a intenzivně studovaný pro své unikátní vlastnosti. Přestože se mu říká „lysý“, má řídké chlupy, které mu pomáhají orientovat se v temných norách.
Rypoši cítí bolest, i když některé podněty jsou blokovány v míše. Kolonie mohou mít více než jednu „královnu“, a ač jsou odolní vůči rakovině, nádory se u nich občas vyskytují. Proto slouží jako zajímavý modelový organismus pro biomedicínský výzkum.
Kaloň kladivohlavý je velký africký letoun s typickou „kladivovou“ hlavou a rozpětím křídel přes 80 cm, přičemž samci jsou větší než samice a váží až 600 g.
Mají hnědou až šedohnědou srst, velké oči a silné čelisti. Živí se ovocem, hmyzem a nektarem a přes den odpočívají zavěšeni ve větvích stromů. Druh je považován za zranitelný kvůli odlesňování a lovu.
Zdroj: National Geopgraphic, Cutemantis, eBird, Zoo Praha, Zoom, e15, Medium, Myslivost, Epocha Plus, Rataj akvaristika, Ábíčko, Stoplusjednička, ČZU, Atlas Sofon









Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Ve 21. století se na rozdíl od středověku neobchoduje s předměty, jako je lebka sv. Zdislavy z Lemberka, řekl odborník z katedry církevních dějin pražské katolické teologické fakulty Petr Kubín. Motiv krádeže si proto neumí vysvětlit. Ztráta cenné relikvie české světice by podle něj ale byla velká.



Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezím jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech.



Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla ve středu ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou.