Oslo - Špinavý vzduch, s nímž zápolí čím dál více asijských zemí, ovlivňuje i tvorbu mraků vysoko v Himálaji.

Vědci teď přišli s důrazným varováním: znečištění, vzniklé tisíce kilometrů odsud, pravděpodobně naruší zdejší monzunové deště a uspíší tání himálajských ledovců.

Italští a francouzští vědci, kteří pracují na nejvýše položené observatoři světa ve výšce 5 079 metrů nad mořem, objevili ve vzduchu mikroskopické částice škodlivých látek. Informuje o tom agentura Reuters.
 
Je to vůbec poprvé, co tyto částečky v takových výškách zaznamenali. Dříve na ně narazili v Evropě a Japonsku, tedy v mnohem nižších nadmořských výškách.

Špína z údolí

"Myslíme si, že je to způsobeno velkým znečištěním vzduchu v údolích. Ten stoupá a ve větších nadmořských výškách se dostává do kontaktu s čistým vzduchem. Tady se pak tvoří nové částečky," řekla agentuře Reuters jedna z autorek studie, Karine Sellegriová z Univerzity Blaise Pascala ve Francii.

Tvrdí, že částečky mohou pocházet ze spalování dřeva v himálajských údolích. Některé mohou být i přírodního původu - z vegetace.

"Zvýšení znečištění v jižní Asii bude mít celosvětové důsledky pro životní prostředí," píše se v nejnovější studii.

"Přesun škodlivých látek z hustě obydlených oblastí v Indii, Pákistánu, Číně a Nepálu do Himálaje může vést k podstatnému oteplení v jižní Asii."

Klimatický panel OSN loni vydal zprávu, že himálajské ledovce, které napájí řeky, na nichž závisí stamiliony lidí, se mohou zmenšit na 100 tisíc kilometrů čtverečních do roku 2030. Teď mají rozlohu pětkrát větší.

Čtěte také: Čína omezí přístup horolezců na Everest. A uklidí tam