Kailás je jednou z nejmajestátnějších a také nejtajemnějších hor na světě. Je opředena množstvím záhad a podivností, díky čemuž přitahuje pozornost nejen horolezců, ale i geologů, záhadologů a dobrodruhů. Nachází se v západním Tibetu v pohoří Transhimálaj, kde vystupuje z Tibetské náhorní plošiny. Už zdálky zaujme svou perfektní symetrií a atypickým tvarem, který připomíná dokonalou pyramidu se strmými stěnami. Její vrchol je pokrytý ledem a věčným sněhem.
Nepokořitelný vrchol
Zůstává jednou z mála hor na světě, kterou nikdo nezdolal. Svou roli v tom hraje i posvátnost hory, která po staletí odrazovala horolezce, a dokonce i moderní horolezecké expedice. Představuje totiž svatyni hned pro čtyři různá náboženství: buddhismus, hinduismus, bönismus a džinismus.
Podle legend bohové nedovolí žádnému smrtelníkovi na jejím vrcholu stanout, protože se tady nachází domov bohů. Jeden ze starodávných tibetských rukopisů dokonce říká, že "kdo se odváží tam vypravit a spatřit tváře bohů, bude usmrcen"! A tak se alespoň poutníci vydávají kolem hory na 56kilometrovou pouť, která je fyzicky i psychicky nejnáročnější na Zemi, a to i kvůli chladu a častému střídání počasí.
Do svých nejvrchnějších "komnat" ale hora nikoho nepouští. Přesto se o pokoření vrcholu někteří pokoušeli, včetně ostříleného horolezce Reinholda Messnera, který jako první zdolal Mount Everest bez kyslíkových přístrojů. Výstup na Kailás ale nakonec vzdal ještě před jeho začátkem, a to právě z úcty k víře a tradicím tibetských obyvatel. Přesto existuje řada odvážlivců, kteří se ani drsnými podmínkami, ani děsivým proroctvím nenechali odradit. Většinou však skončili těsně před vrcholem, když je zastihla sněhová bouře a oni museli cestu vzdát a rychle sestoupit.
V roce 2001 se pak o vrchol chtěla pokusit španělská expedice. Po vlně odporu od náboženských představitelů, spolků pro podporu Tibetu i horolezců ale výpravu nakonec zrušila. V témže roce Čína následně jakékoli další zdolávací pokusy zakázala, a tím status nevylezeného a nedotknutelného vrcholu upevnila.
Nevysvětlitelné anomálie: Zrychlený čas i pomatená střelka kompasu
Hora je známá také svými anomáliemi, ať už těmi geologickými, tvořena je totiž černou horninou, která se v regionu vyskytuje jen vzácně, tak těmi magnetickými. Kvůli vysoké aktivitě magnetického pole tady totiž střelky kompasu nesměřují k severu a zmatené jsou i navigační přístroje. Zajímavým fenoménem v okolí hory je také zrychlování času. Namísto 12 hodin tady zestárnete o dva týdny. Lidé, kteří se pohybovali v její blízkosti, si toho všimli na základě extrémně rychlého růstu vlasů a nehtů. Vědci se domnívají, že by na vině mohla být hladina kyslíku, která v takových nadmořských výškách klesá. Dochází tak ke zvyšování oxidačního stresu v buňkách a tím k poškození DNA. Roli ale mohou hrát i drsné povětrnostní podmínky, intenzivní UV záření či extrémně nízké teploty, které si na lidském těle vybírají svou daň.
Střed světa i osa vesmíru
Kailás zaujme i svou výjimečnou zeměpisnou polohou. Vzdálenost hory od severního pólu je přesně 6 666 km, od jižního ji pak dělí právě dvojnásobek této vzdálenosti, tedy 13 332 km, a od posvátné stavby Stonehenge je to opět 6 666 km. Nachází se i na pomyslných spojnicích s dalšími významnými monumenty, třeba Velikonočním ostrovem nebo pyramidami v Egyptě. Vypadá to zkrátka, jako by stála tak nějak uprostřed všeho. Podle buddhismu a hinduismu je středem světa, osou vesmíru a spojením mezi nebem a zemí. A právě tato mystická spojitost dává hoře Kailás ještě větší nádech záhady.
