Trasa A metra je jedinečná. Má nejkrásnější stanici v Evropě i Lenina za trafikou
Podle základního konceptu měla být linka cestou do dějin českého státu. Člověk se měl při cestování cítit, jako by cestoval zpátky v čase. Proto jsou vestibuly stanic doplněné o postavy českých králů a češtinu střídá latina. Pro linku A byl navržen speciální systém osvětlení, který vytvářel typickou pochmurnost, temnost a tajuplnost. Cílem bylo navodit magičnost míst staré Prahy, kterou metro projíždělo. Celá linka A je ale zejména charakteristická sjednoceným designem stanic. Hlavním opakujícím se prvkem jsou výlisky z eloxovaného hliníku, a to buď vypouklého, nebo vydutého tvaru. Podobu linky A ocenil i zpravodajský server CNN, který zastávku Staroměstská uvedl v žebříčku nejkrásnějších zastávek metra v Evropě.
Délka trasy A
17,13 km
Čas projetí trasy
32 minut
Počet cestujících
20 320/h
Nejvytíženější stanice
Můstek
85 844 cestujících denně, s přestupem z linky A na linku B a z linky B na linku A je počet cestujících za den 178 087.
Počet cestujících za rok (2017)
102 654 853
Počet cestujících denně
281 246 *
Hlas metra - Světlana Lavičková
Světlana Lavičková, rozhlasová moderátorka
Historické fotografie×
Osudový rok 2002×
+ zvětšit× zmenšit
Zatěžkávací zkouškou prošla linka A během povodní v roce 2002. Píše se 12. srpna 2002 a v Praze je vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity. Nejvíce ohrožené jsou aktuálně stanice Malostranská a Staroměstská, které se nacházejí nejblíže k rozvodněné Vltavě.
O den později dopravní podnik skutečně uzavírá Malostranskou, vlaky stanicí jen projíždějí. U vchodů do vestibulu metra hasiči rozmisťují pytle s pískem. Pár hodin nato se pro cestující uzavírá i stanice Staroměstská. V noci ze 13. na 14. srpna voda proráží ochrannou zeď v rozestavěném úseku u stanice Nádraží Holešovice na lince C a postupně tuto stanici zaplavuje. Je proto přerušen provoz v úseku Dejvická – Náměstí Míru. Právě 14. srpna se situace vyhrocuje.
Voda ve Vltavě dosahuje hodnot pětisetleté vody. Zaplavuje stanice na lince B a skrze přestupové tunely na Můstku se dostává i do stanice Můstek na lince B. Ještě tentýž den je Můstek zaplaven a voda se rozlévá skrze traťové tunely. Zaplavuje stanice Staroměstská a Malostranská (na snímku).
V noci ze 14. na 15. srpna jsou stanice kompletně zatopené včetně eskalátorových tunelů, voda se dostává i do stanice Muzeum A.
Celková délka zatopeného úseku nakonec byla 3,174 km a došlo ke kompletnímu zaplavení stanic Malostranská, Staroměstská a Můstek, voda se dostala i do stanice Muzeum A. Obnovit kompletní provoz na lince A se dopravnímu podniku podařilo s nasazením veškerých sil až na Vánoce roku 2002.
Vyduté či vypouklé tvarovky, kam se podíváš ×
Není pochyb o tom, že se tvůrcům designu stanic podařil geniální kousek, který proslavil pražské metro daleko za hranicemi Prahy. Hlavním opakujícím se prvkem jsou výlisky z eloxovaného hliníku, a to buď vypouklého, nebo vydutého tvaru. Hliníkové obložení navrhl hlavní architekt Jaroslav Otruba. Barevné ztvárnění stanic pochází z dílny Jiřího Rathouského. Světlo dopadající na použité výlisky vytváří díky nerovnosti vzory, takže oko vidí někdy stíny před a jindy za nimi. To vytváří iluzi, jako by se útvary vznášely v prázdnu. Zároveň to vytváří jistou dynamiku. Střídání vydutých či vypouklých tvarovek z eloxovaného hliníku však nemá pouze estetickou funkci. Jejich zakřivení je vypočítané tak, aby obklady tříštily zvukové vlny přijíždějících těžkých sovětských souprav.
Autorem tohoto technického řešení byl Jaroslav Otruba, grafického ztvárnění pak Jiří Rathouský. Stanice Hradčanská, Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad a Flora jsou vyvedené v základní barvě – zlatavé champagni. Ve střední části je u většiny stanic přítomný barevný pruh ze tří odstínů jedné barvy. Tento koncept však neplatí pro stanice Flora a Jiřího z Poděbrad.
Barvy jsou pro každou stanici unikátní a staly se základním rozlišovacím i orientačním prvkem. Autorům se podařilo vytvořit jakousi pomyslnou různorodost v jednotě. Byť je barevné rozlišení unikátní pro každou stanici, autor grafického návrhu Rathouský nikdy nemluvil o symbolice použitého barevného řešení. Můžeme se proto jenom domnívat, co jednotlivé barvy představují a proč se Rathouský rozhodl je použít na konkrétní stanici. U některých stanic je symboliku rozluštit snazší, u některých těžší. Například modré vyvedení interiérů stanice Náměstí Míru pravděpodobně souvisí s faktem, že právě tmavomodrá barva je symbolem pro mír.
Zářivě žluté obklady stanice Můstek mohou odkazovat k historickému názvu této lokality, kterou staří Pražané označovali pojmem Zlatý kříž. Červená barva stanice Staroměstská má podle některých odkazovat ke komunistickému převratu, nabízí se však i symbolika krve popravených 27 českých pánů při staroměstské exekuci v roce 1621. Zelený interiér Malostranské může navozovat atmosféru honosných zahrad, které se rozprostírají nad stanicí nebo leží v její těsné blízkosti – Valdštejnská zahrada, Vojanovy sady nebo Velká Fürstenberská zahrada. A nakonec například slavnostní interiér stanice Hradčanské vyvedený do oranžových odstínů může odkazovat k blízkosti Pražského hradu.
* údaj opraven, původně byl chybně uveden počet cestujících na všech linkách
Fotografie: David Kohout | Dopravní podnik hlavního města Prahy | ČTK | Aktuálně.cz
Právě se děje
ŽIVĚ
Lži nadřízeným a vysoké ztráty. Elitní ruský generál končí po blamáži u Siversku
Nová elita straší Rusko. Násilníci z války převracejí představy o dobru a zlu
Romanticky venkovská atmosféra. Ze sto let starého vejminku je malebná chalupa
Verstappen dohnal Vettela. Získal čtvrtý titul šampiona F1 po sobě
