Všechny žampiony jsou jedlé, babky způsobují rakovinu. 15 největších mýtů o houbách

Zuzana Hronová Zuzana Hronová, Thinkstock, Wikimedia Commons
Aktualizováno 15. 8. 2017 10:37
Houbařská sezona začíná. O Češích se říká, že jsou nejvášnivější houbaři na světě. Jenže i oni věří mnohým mýtům o houbách. Patnáct největších jsme rozebrali s mykoložkou Terezou Tejklovou.

Praha - Češi jsou národem houbařů, přesto věří mnoha mýtům a často riskují život. Třeba když si myslí, že okousané houby jsou jedlé, že jedovaté houby poznají podle chuti a že s bedlami či žampiony se člověk nemůže splést.

Často se zase svou nevědomostí zbytečně ochuzují o ty pravé gurmánské hody.

"Určitě je škoda, když lidé sbírají pouze hřibovité houby, taková směs třeba z dvaceti druhů hub je chutí nepřekonatelná. Znám také lidi, kteří se doslova honí za liškami a nedají na ně dopustit, mně osobně ta houba ale příliš neříká, naopak já mám raději lišáky. To jsou oranžově zbarvené houby, které mají pod kloboukem ostny. Mají mírně nakyslou chuť, a skvěle se proto hodí do kyselých polévek, omáček nebo na nakládání," vysvětlila Aktuálně.cz mykoložka Tereza Tejklová, která zpracovává mykologické sbírky v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

Foto: Wikimedia Commons

Masák nejím, je to muchomůrka

Touto nedůvěrou k masáku neboli muchomůrce růžovce se houbaři připravují o skutečnou delikatesu. Mykoložka Tereza Tejklová ji dokonce co do chuti označuje za královskou houbu. Nicméně uznává, že obavy houbařů ze záměny jsou oprávněné. Muchomůrka panterová, zvaná též tygrovaná, je skutečně masáku hodně podobná.

"Otrava muchomůrkou panterovou může způsobit i poruchy vidění nebo vědomí a je tam i riziko fatálních následků." Obě houby se nicméně dají bezpečně rozlišit. "Spolehlivým určovacím znakem je u muchomůrky růžovky jednak rýhovaný prsten a jednak růžovění dužniny na poraněných místech," vysvětluje odbornice.

 

Právě se děje

Další zprávy