Mimořádná zpráva

Fotograf krásných mužů Robert Vano: Nikdy jsem nechtěl porsche nebo chatu. Chtěl jsem fotit

Robert Vano si na výstavě v Leica Gallery potřásá rukou s režisérem Adolfem Zikou, který o něm natočil dokument. Výstava se pro veřejnost otevře v pátek 13. dubna.
Vojta (Praha, 2015)
Zdenka, Tereza (Elle, 2000)
Winter (Praha, 1997)
Hrušky (Praha, 2004) Zobrazit 23 fotografií
Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
12. 4. 2018 15:08
"Já nikdy neměl velké plány, jak to někteří lidé mívají, že chtějí mít rodinu a psa a porsche a chatu," říká fotograf Robert Vano, který na začátku května oslaví sedmdesátiny. "Já jsem jen chtěl být fotograf a to se povedlo, měl jsem to štěstí, že můžu dělat, co mám rád, a živit se tím," řekl před velkou výstavou a premiérou filmového dokumentu, které vznikly k jeho sedmdesátým narozeninám.

Robert Vano patří k nejznámějším českým fotografům. Jeho příběh by vydal na dobrodružný román. Narodil se v květnu 1948, emigroval už jako kluk, v roce 1967. V USA se vypracoval na uznávaného kadeřníka a vizážistu, pak začal fotit módu pro ty nejlepší časopisy světa. Po revoluci v roce 1989 se vrátil domů.

Brzy oslaví sedmdesátiny. A právě k tomuto jeho kulatému výročí vznikla velká retrospektivní výstava Jmenuji se Robert Vano v pražské Leica Gallery i filmový dokument Robert Vano, příběh člověka. Za výstavou i filmem stojí Adolf a Stanislava Zikovi.

"Robert Vano jako nezkušený osmnáctiletý mladíček udělal odvážné věci, které by si dovolil jen málokterý ostřílený chlap, přesto není hrdina. Potkal největší ikony světového showbyznysu. Vydělával tisíce dolarů denně, a přesto nikdy nezbohatl. To málo, co si plánoval, mu nikdy nevyšlo a na to mnohé, co se mu podařilo, ani nepomyslel, natož aby si to plánoval," říká režisér Zika, který na filmu a výstavě pracoval od loňského roku.

Sám Adolf Zika přiznává, že vybrat z Vanových fotek ty na výstavu nebylo jednoduché. "Kdybychom chtěli pořádně představit Robertovo dílo, museli bychom uspořádat tři nebo čtyři výstavy," řekl před vernisáží.

Nakonec pomohlo, že se on i jeho žena s Vanem potkávali velmi často při práci na dokumentu a mohli ho dobře poznat. "Velmi přínosný byl ten dvojí pohled," říká Zika. "To, že tam byl ženský i mužský element, bylo moc důležité, protože já vidím Roberta jinak a žena také jinak," vysvětlil. 

Robert Vano jim dal při výběru fotek naprosto volnou ruku. "Já bych také nechtěl, aby mi do mé práce někdo mluvil," vysvětlil. "Je dobré, když jiní lidé nějaké fotky vyberou. Mně je jedno jaké, protože je mám rád všechny."

Sám Robert Vano nebere sedmdesátiny jako něco výjimečného. "Říkají mi - jsou to kulatiny, je to jenom jednou za život. Ale já prožívám každý rok svého života jednou za život, ať už je to devětašedesát, nebo sedmdesát," směje se.

Na výstavě v pražské Leica Gallery se divák setká se čtyřmi základními tématy Vanovy tvorby. Samozřejmě jsou to mužské akty a portréty, ženy a k tomu také zátiší a příroda.

Filmový dokument Robert Vano, příběh člověka se před nedávnem objevil v několika vybraných kinech. Počátkem května se pak odehraje jeho televizní premiéra na programu ČT2.

Robert Vano vypráví o své práci: Nepiju, nefetuju, jenom fotím. | Video: Tomáš Cetkovský, Tomáš Vocelka

O výstavě:

Kde: Leica Gallery Praha
Kdy: od 13. dubna do 16. června
Doprovodný program: 

  • Komentovaná prohlídka s autorem výstavy - čtvrtek 26. 4. 2018 v 18 hodin
  • "Kafe s Robertem" - pondělí 14. 5. 2018 v 17 hodin
  • Beseda s Robertem Vanem a Adolfem Zikou - pondělí 28. 5. 2018 v 19 hodin

 

Právě se děje

Další zprávy