Herečku známou ze seriálu Vyprávěj nebo třeba z filmu Rafťáci přivedlo k fotografování její další hobby, kterým je cestování. "Začalo to v Indii, kde mě ohromně fascinovali tamní lidé. Říká se, že je to nejfotogeničtější země na světě a bude to pravda. Tam mě fotografování začalo fascinovat," říká.
O výstavě
- Putovní výstava byla již k vidění v Ostravě, v Písku a v Brně.
- Do 10. září je k vidění v kavárně Art-n-Coffee v Pasáži České národní banky.
- V prostorách výstavy je vždy umístěna zapečetěná pokladnička, do které mohou návštěvníci přispět.
O organizaci Bez mámy
- Bez mámy, z.s. je česká nezisková organizace zaměřená na pomoc dětem v jižní Tanzanii a zlepšení vzdělanosti v tamních venkovských školách.
- Děti bez mámy můžete podpořit zakoupením fotografií na eshopu, rodičovstvím na dálku či libovolným finančním darem. Více na www.bezmamy.cz.
Fotografování se opravdu vážně věnuje zhruba pět let, má za sebou několik výstav i práci na kalendáři. Když za ní přišli z humanitární organizace Bez mámy, zda by nechtěla fotit v sirotčinci v jižní Tanzanii, ráda na nabídku kývla.
Nezisková organizace Bez mámy se zaměřuje na pomoc dětem v Tanzanii, kde žije více než dva a půl milionu sirotků a státní zařízení, která by se o ně postarala, neexistují. "Byla to pro mě výzva a zároveň jsem cítila velkou zodpovědnost, protože tam nešlo odjet a vrátit se bez ničeho. Chtěla jsem přijet s materiálem, který bude pravdivý, který bude o něčem vypovídat a za který se nebudu muset stydět ani já, ani lidé, kteří mě tam poslali," říká fotografka.
Po několika dnech se jí podařilo překonat nedůvěru dětí. "Chvíli to trvalo, než jsme si mezi sebou vytvořili vztah, a navíc tam byla i jazyková bariéra. Děti mluví svahilsky a já jsem v tom jazyce uměla říci jen jediné slovo - děkuji."
Za každou fotkou je podle ní dlouhé čekání i hledání míst, kde je pěkné světlo. "Se světlem je to v Africe těžké, je hrozně ostré, prostor pro focení je hlavně dopoledne nebo večer. Klidně jsem pak seděla na místě s pěkným světlem a prostě jen čekala, co se tam stane," popisuje Andrea Růžičková, jak vznikaly její snímky.
Fotky, které pořídila, nejsou určeny jen pro výstavu, ale také pro webové stránky a pro propagaci organizace Bez mámy. "Zatímco já jsem fotila, manžel tam pracoval manuálně jako dobrovolník. Strávili jsme tam dobu kolem Vánoc. A musím říct, že to byly nejduchovnější a nejemotivnější Vánoce, jaké jsem kdy prožila," říká fotografka.
Africký sirotčinec na ni nepůsobil depresivně. "Pro mne je depresivní, když přijdu tady u nás do kojeneckého ústavu nebo dětského domova a vidím tam opuštěné děti, které rodiče nechtějí. Jenže v Africe ani jedno z dětí není v sirotčinci proto, že se narodilo a mamince se to nelíbilo. Každé dítě je tam proto, že rodiče zemřeli na AIDS nebo po dopravní nehodě nebo z nějakého jiného důvodu. To, že se dostaly do sirotčince, bylo v jejich situaci to nejlepší, co se jim mohlo stát. Když ty děti pozorujete, jsou šťastné," vypráví. Děti mohou kdykoliv samy odejít, ale nechtějí, jsou spokojené.
Z Afriky přivezla Andrea Růžičková zhruba tisíc záběrů, ze kterých pak vybírala patnáct velkoformátových fotografií pro výstavu. "Většinou už když mačkám spoušť, tuším, jestli fotka bude dobrá. Čekám na záběr, aby tam bylo to kouzlo. Ale někdy se stane, že probírám fotky a narazím na něco hodně zajímavého, čeho jsem si dříve nevšimla," říká.
Nejvíc si sama cení snímku malého albína. "Ještě před pár lety se v Tanzanii děla albínům skutečná zvěrstva, pronásledovali je, vyhazovali z rodin, sekali jim končetiny." Tamní lidé věřili, že albíni mají magickou moc, mohou škodit druhým nebo že části jejich těl mají léčivé účinky.
V sirotčinci v Mahangu byl jeden albínský chlapec. "Bylo těžké ho vyfotit, tikají jim očička ze světla, mají strašně špatnou pleť, pořád v tom ostrém světle krčí obličej. Hledala jsem k němu cestu, nechtěla jsem, aby se při fotografování cítil špatně. A také jsem se bála, že se mi nepovede udělat fotku, která by nebyla depresivní. Nakonec se mi to povedlo a právě tento snímek je pro mě nejvíce vzácný," říká Andrea Růžičková.
Po dvou charitativních projektech se teď chystá na nové téma. "Chtěla bych tentokrát nafotit něco jen pro sebe, na téma lidství."
