Fitness náramky nebo chytré hodinky jsou stále populárnější, mnozí lidé se na nich stali takřka závislí. Náruživě sledují, kolik kroků udělají, jakou při tom mají tepovou frekvenci, kolik kalorií přijmou a spálí.
Přednastavenou "mantrou" je pak 10 tisíc kroků denně. Když tento limit splníte, udělali jste pro zdraví to nejlepší. Když ne, půjde to s vámi z kopce.
A právě zde spočívá základní problém. Vědci upozorňují, že tento limit není opřen o žádný relevantní výzkum.
Greg Hager, počítačový expert z americké Johns Hopkins University v Baltimoru, upozorňuje, že doktrína 10 tisíc kroků denně je založená na jediné studii japonských mužů z roku 1960.
"Proč je deset tisíc kroků tak důležitých? Je to to správné číslo pro kohokoliv v této místnosti? Kdo ví? Je to zkrátka jen číslo, které je zabudováno v těchto aplikacích. A domnívám se, že tyto aplikace mohou způsobit víc škody než užitku," cituje britský deník The Telegraph jeho slova na každoročním zasedání Americké asociace pro vědecký pokrok.
Lékaři totiž upozorňují, že pro lidi staršího věku či se sníženými fyzickými schopnostmi mohou znamenat fitness náramky značné zdravotní riziko. Svým popoháněním k dosažení 10 tisíc kroků denně je zkrátka mohou uštvat. Ideální míra denního pohybu je totiž značně individuální.
Problém je tím závažnější, čím masověji se tyto "chytré" aplikace rozmáhají. Jen ve Velké Británii se podle údajů The Telegraph prodá kolem tří milionů fitness náramků ročně. V USA jsou lékaři instruovaní, aby je doporučovali svým pacientům.
Nejnovější výzkumy přitom moc tohoto vynálezu zpochybňují - podle liverpoolské univerzity pomohly jen patnácti procentům pacientů léčících se s depresí a nejsou ani tak účinné při hubnutí.
Za vším je podle odborníků snaha firem ušetřit peníze. Proto zatím chybí seriózní výzkum a trh je zaplaven moderními produkty, byť nevyzkoušenými. Vědci však pouze nekritizují a dodávají: "Nevylévejme s vaničkou i dítě. Tyto aplikace mohou být jednou velmi užitečné, jen se ještě na jejich parametrech a datech musí zapracovat."
