Christchurch - Co má společného Mount Everest s londýnským Towerem? Velký bariérový útes s Benátkami? Grónský fjord Ilulissat se Stonehenge? Jsou to nejznámější položky na dlouhém seznamu světového kulturního a přírodního dědictví.
Řadě z nich hrozí, že nebudou zachovány pro příští generace ve stavu, v jakém je známe dnes. Na vině je globální oteplování a nekonečná škála lidských činností, které poškozují životní prostředí.
Tower ohrožuje pravidelně se zvedající hladina Temže, Stonehenge kyselé deště, Ilulissat tající ledovce.
Vědci ze 184 zemí světa, jež se před lety zavázaly kulturní a přírodní památky chránit, teď jednají v novozélandském Christchurchi o tom, zda se některým součástem tohoto dědictví dostane zvláštní pozornosti, jak navrhují mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace a ekologická iniciativa Climate Justice Programme.
Dohodli se zatím na jediném: na seznam ohroženého světového přírodního dědictví se zařadí i ekvádorské Galapágy.
Velká šestka
Na seznam se podle iniciátorů petice má dostat především šest přírodních rezervací, jež se dnes potýkají s důsledky globálního oteplování: Velký bariérový útes lemující východní pobřeží Austrálie, Národní park Sagarmatha, na jehož území se nachází nejvyšší hora světa, Belizský bariérový útes, peruánský Národní park Huascarán, Mezinárodní mírový park Watertonský ledovec na hranicích USA a Kanady a pískovcové pohoří Blue Mountains v Austrálii.
Mezi signatáři petice je řada význačných osobností, mezi jinými první pokořitel Everestu sir Edmund Hillary a autor řady přírodních dokumentů, sir David Attenborough. Ani jeden z nich nezpochybňuje, že globální oteplování existuje a hlavně, že pro celou řadu míst na zeměkouli představuje vážné nebezpečí. Ani to, že člověk svou činností systematicky ničí přírodu.
Korálový útes? Vaječná skořápka
Znečištění světových moří dnes dosahuje takového stupně, že bez zásadních rozhodnutí přijatých v globálním měřítku mohou být brzy nenahraditelně poškozeny takové zázraky přírody, jako je přes dva tisíce kilometrů dlouhý Velký bariérový útes. Totéž platí o jeho zmenšenině, která se v délce 250 km táhne podél pobřeží středoamerického Belize.
"Vzhledem k účinkům klimatických změn můžeme Belizský bariérový útes přirovnat k vaječné skořápce. Je velmi křehký a vyžaduje zvláštní péči a ochranu. Lidská chtivost a snaha dosáhnout rychlý zisk mohou tento skvost zničit," řekla rozhlasové a televizní stanici BBC Candy Gonzalezová z Belizského institutu pro environmentální právo a politiku.
Ohrožena jsou dnes prakticky všechna moře. Zejména pak v pobřežních oblastech, kde místní obyvatelstvo ukládá domácí odpad a kam řeky zanášejí nečistoty z vnitrozemí.
Průvaly ledovcových jezer
Nikde jinde nejsou účinky globálního oteplování tak patrné jako na ledovcích světových velehor. Ledovce mizí v Alpách, Andách i Himálaji. A to na některých místech i rychlostí několika stovek metrů za jedno desetiletí.
"Ve východní části himálajského masivu zmizelo v uplynulých třiceti letech třicet procent sněhové a ledové pokrývky," tvrdí Mark New, klimatolog z Oxfordské univerzity. Přiznává ale, že právě v Himálaji je velmi nesnadné dokázat, zda masivní úbytek ledu a sněhu je přímým důsledkem globálního oteplování. A zda přímo souvisí s emisemi skleníkových plynů.
"Himálaj je z klimatologického hlediska velmi složitou oblastí. V místním podnebním systému je patrná velká variabilita, která dokáže utlumit to, co může být signálem klimatických změn," dodává.
Nepálská organizace na ochranu životního prostředí Pro Public upozorňuje již řadu let na nebezpečí průvalů ledovcových jezer, která mohou snadno zaplavit vesnice ležící pod nimi. Pokud by se v příštích letech dále dramaticky snižoval objem himálajských ledovců, bylo by navíc ohroženo zásobování vodou v okolí Gangy, Indu a Brahmáputry.
