Oslo - O nezbytnosti snižování emisí CO2 se hovoří už dlouho. S řešením tohoto problému přitom již před lety přišli Norové. Je nákladné, ale účinné: kysličník uhličitý ukládají pod mořské dno. Norský model boje se skleníkovými plyny teď doporučili i odborníci.
Na ložisku Sleipner u jihozápadního pobřeží Norska deponuje státní společnost Statoil každý den téměř tři tisíce tun zkapalnělého CO2. Ty vstřikuje do porézních pískovců uložených pod nepropustnými jílovitými břidlicemi v hloubce tisíc metrů pod mořským dnem.
Ušetří si tak každý den jeden milión norských korun (3,5 milionu Kč), které by jinak zaplatila na pokutách.
Na potřebu snížit emise skleníkových plynů, především CO2, upozornila minulý týden opětovně právě Mezinárodní agentura pro energetiku. A navrhla, aby se svět inspiroval právě příkladem, jež razí vláda v Oslu.
"V současnosti je ve světě ukládáno pod mořské dno jen pět setin procenta emisí vypouštěných do atmosféry, a to je málo," řekl agentuře Reuters výkonný ředitel IAE Claude Mandil.
"Je nezbytné dosáhnout dohody v celosvětovém měřítku. V roce 2050 by měla být podzemní úložiště CO2 hlavním motorem snah snížit emise skleníkových plynů," dodává. Obnovitelné zdroje energií totiž podle něj nebudou schopny nahradit fosilní paliva natolik, aby to přispělo k zásadním změnám v čistotě ovzduší.
Statoil zaručuje, že kysličník zůstane pod mořským dnem nejméně pět tisíc let. Jedno ovšem připouští: pokud by elektrárny spalující fosilní paliva chtěly přejít na tento způsob likvidace emisí CO2, musely by zvýšit náklady na svůj provoz o padesát až osmdesát procent.
"Ukládání CO2 do podzemních zásobníků se jistě stane významnou součástí odpovědi na klimatické změny," tvrdí norský ministr ropného průmyslu a energetiky Odd Roger Enoksen. "Cena, za jakou by tato úložiště měla být vybudována, musí být ale výrazně snížena."
IAE je přesvědčena, že do roku 2050 je možné ve světě vybudovat tolik zásobníků CO2 podobných tomu, jaké existuje na ložisku Sleipner, aby pojaly na šest miliard tun kysličníku. To je tolik, co dnes každoročně vyprodukují největší znečišťovatelé ovzduší, USA a Čína.
