Praha - Nová internetová aplikace Na ovoce mapuje tisíce míst známých bylinek a ovocných keřů a stromů, ze kterých si mohou zájemci utrhnout plodinu, aniž by přitom měli špatný pocit, že někoho okrádají.
Smyslem celého projektu je nejen vybraná místa mapovat, ale také přispívat k jejich udržitelnosti.
"Nápad vznikl na jaře loňského roku během cesty po Německu, kdy jsme se poprvé dozvěděli o projektu Mundraub – organizaci, která se u našich západních sousedů věnuje takovému mapování již šestým rokem,“ vysvětluje Kateřina Kubánková, jedna z autorek projektu.
Po návratu do Česka se hned pustila se svými kolegy do práce a na podzim už běžela první verzi stránek.
V současnosti zmapovali tisíce míst všech známých druhů ovocných stromů a keřů. "Uživatelé si sami vyžádali, abychom přidali do databáze také méně známé nebo pozapomenuté druhy, které rostou v jejich okolí, například mišpuli, moruši nebo dřín," říká Kubánková.
Úsilí autorů nevyznělo do ztracena. Všimli si ho organizátoři ceny Gratias Tibi, jež hodnotí občanskou aktivitu, občanský postoj či počin mladých lidí pozitivně ovlivňující život v komunitě či celé společnosti. Projekt Na ovoce se v kategorii do 30 let dostal mezi pětici finalistů.
Aktuálně.cz: Když bych si vybrala na mapě nějaký ovocný strom ve svém okolí, mohu se bezstarostně vydat na sběr plodin?
Kateřina Kubánková: Každý uživatel našich stránek, ať už do mapy místa přidává, nebo je využívá ke sběru, by se měl nejprve podrobně obeznámit s “Kodexem sběrače”. Jedná se o stručný návod, jak při sběru a mapování postupovat. V současnosti není v našich silách ověřovat každou lokalitu zvlášť, ale snažíme se vytvořit potřebné nástroje k tomu, aby místa mohli ověřovat samotní uživatelé. Pokud si nejste jistí, zda je strom opravdu veřejně přístupný, je dobré nahlédnout například do katastru nemovitostí, případně se obrátit na příslušný městský úřad. Někdy stačí rozhovor s místními obyvateli, kteří znají místa nejlépe.
A.cz: Co když člověk zjistí, že někdo na vaše stránky umístil strom, jenž není "k volnému použití"?
V brzké době na stránkách spustíme diskusi pod jednotlivými místy, takže každý uživatel bude mít možnost upozornit ostatní na případné změny, ale také na stromy, které do mapy nepatří. V krajním případě bude lokalita z mapy odstraněna.
A.cz: Máte třeba v mapě i stromy v soukromém vlastnictví se souhlasem majitele?
Ano, zajímavou skupinou jsou místa, která jsou v soukromém vlastnictví a rostou třeba i na oplocených zahrádkách. Do mapy je přidali sami vlastníci, protože není v jejich silách ovoce zpracovávat. V takovém případě by měla být tato skutečnost uvedena, aby nedošlo k nedorozumění.
A.cz: Řešíte a zjišťujete míru škodlivin v ovoci, když jde třeba o alej u silnice nebo o strom ve městě?
Téma kontaminace je velmi zajímavé a provází jej řada stereotypů, které mají za následek, že lidé ovoce, které roste například u silnice, neradi sbírají. Z našeho posledního příspěvku, který se věnuje výskytu olova v ovoci, vyplývá, že obavy z konzumace často nejsou namístě. Olovo se vlivem prašnosti usazuje na slupkách plodů, dovnitř však neproniká. Ovoce tedy stačí umýt, pro ty citlivější pak klidně i slabým mýdlovým roztokem. Bylinky jsou na tom o něco hůře. Škodliviny se totiž nejvíce vyskytují v kořenových a listových částech, které rostou těsně nad zemí.
A.cz: Kolik máte již sběračů a jak jejich síť rozšiřujete?
Momentálně registrujeme více jak 250 uživatelů. Zpráva o projektu se rychle šíří, takže nám stále přibývají noví přispěvatelé. Věříme, že s příchodem "ovocné sezony" jich bude čím dále více.
A.cz: Jak se bude mapa ovoce rozrůstat? Pokryjete i dosud neprobádaná území jako například úplný západ Čech nebo severovýchod Čech?
Mapa a její budoucí vývoj velmi záleží na aktivitě samotných uživatelů a my bychom byli samozřejmě velmi rádi, kdyby se dále rozrůstala také o tato místa. Každé území je svým způsobem jedinečné a pohraničí díky činnosti původních obyvatel často skýtá netušené poklady, jak dokládá například projekt Ovocné stezky, který na severovýchodě republiky mapoval staré krajové odrůdy ovocných stromů.
A.cz: Nebojíte se, že zveřejněním ovocných stromů či keřů je vystavíte nešetrnému zacházení či "zplanýrování"?
Podobné negativní jevy bohužel nemůžeme zcela vyloučit. Pokud však stojíme před otázkou, zda stromy a údaje o jejich výskytu zprostředkovat široké veřejnosti, či nikoli, bude odpověď jasná. Věříme, že pokud se lidé vypraví do terénu sbírat ovoce, bude jim záležet na tom, aby tak mohli činit pravidelně. Každý si musí uvědomit, že nešetrné zacházení může vést až k zániku stromu. Nahradit tato místa by pak trvalo mnoho let.
A.cz: Oblíbené je podzimní klácení ořechů. V lokalitě, kde máte široko daleko označen třeba jen jeden ořešák, se může stát, že se k němu o zářijovém víkendu sjede hned několik zájemců a nastane mela...
Zajímavá představa, takový rytířský souboj pod ořešákem... Nicméně stále platí, že plody sbíráme primárně pro vlastní spotřebu. Každý sběrač by měl mít na paměti, že strom nepatří pouze jemu, ale také ostatním, a že je vždy dobré nějaké ty plody ponechat také dalším případným kolemjdoucím. U vlašských ořechů jistě stojí za zmínku, že mlátit do ještě neotevřených zelených slupek práci příliš neusnadní, jejich vylupování je totiž velmi náročné.
A.cz: Váš projekt ale asi není jen o sbírání ovoce zdarma, ale i o environmentální výchově...
Málokdo si dnes zcela uvědomuje, jak významnou roli ovoce v životě člověka sehrává. Zvykli jsme si na jeho celoroční přísun v regálech supermarketů, přestože kvalita bývá často diskutabilní. Pestrost ovocných odrůd, o kterou se naši předkové zasadili a která je z pohledu dnešního běžného spotřebitele nepředstavitelná, měla svůj nepopiratelný význam. Ubývá těch, kdo ví, které odrůdy jablek jsou vhodné na moštování, na sušení, na štrúdly a které můžeme například skladovat přes zimu.
Řada lidí navíc upouští od vysazování ovocných stromů a dává přednost okrasným rostlinám, protože má obavu – často zbytečně – z náročné údržby. Zapomínáme však, že vlivem klimatických či ekonomických změn může naše společnost v budoucnu čelit nepříjemným důsledkům.
A.cz: Co pro vás znamená postup mezi finalisty ceny Gratias Tibi?
Postup mezi finalisty nás pochopitelně velmi těší a vážíme si jej.
Nicméně už samotná nominace přinesla řadu podnětných informací. Díky ní jsme poznali mnoho zajímavých projektů a iniciativ, které možná v budoucnu vyústí v zajímavou spolupráci.
