Více než 11 tisíc kilometrů od svého domova začaly kolem roku 1913 budovat dvě rodiny českou kolonii na severovýchodě Argentiny v provincii Chaco.
Rodina Jana Novotného a Petra Šašvaty v těžkých podmínkách obdělávala volnou půdu, na které po řadě neúspěchů vyrostla bavlna. Zprávy o jejich úspěchu pak o pár let později přilákaly desítky československých rodin do této jihoamerické země.
Dnes na území více než 99 tisíc kilometrů čtverečních žijí tisíce jejich potomků a udržují mezi sebou českou kulturu. Její součástí je nejen jazyk, ale také například výuka folklórních tanců.
Češtinu zde již čtrnáctým rokem jezdí vyučovat Češi, kteří se do země vydávají vždy na omezenou dobu, stráví tu několika měsíců až let. V současnosti se programu účastní i 28letá Pavlína Řeháčková.
V provincii Chaco a nedalekém jihoparaguayském regionu má na starosti zhruba 60 žáků. Její nejstarší argentinské studentce je 84 let, nejmladšímu žákovi je osm let. V sousední Paraguayi je nejmladšímu zájemci o češtinu pět let. Kurzy jsou dobrovolnou aktivitou a zájemci za ně nic neplatí.
"Většina nejstarší generace je první generací potomků Čechoslováků, kteří přišli do Argentiny," přibližuje Řeháčková s tím, že k nim patří zejména ženy mezi 75 až 84 lety.
"Moji nejstarší studenti, kteří mají díky svým rodičům nebo prarodičům přímý vztah k Česku, mluví plynně. Ti nejmladší jsou začátečníci. Pokrok ve výuce většinou nastává, až když odcestují do České republiky. Nejen proto, že si češtinu procvičí, ale i díky tomu, že si vytvoří určitý vztah a mají mnohem vyšší motivaci," vysvětluje.
Moravské tance chrání před drogami a kriminalitou
I díky argentinské organizaci Unión Checoslovaca se k výuce češtiny a české kultury daří motivovat i dospívající. Ti tak tráví i čtyřikrát týdně svůj volný čas ve folklorním souboru Moravanka, kde nacvičují především moravské, ale i slovenské tance.
Krajané tančili v souboru již od počátku vzniku kolonie, samotná Moravanka pak dostala jméno v 80. letech a vystřídalo se v ní několik vyučujících. Nyní jej vede Melanie Ayelén Guttierez Rathová, která podle Řeháčkové může za to, že se zájem o tančení v souboru zvedá. Mladí lidé tvoří polovinu z celkem 60 členů ansámblu.
V samotném městečku Presidencia Roque Sáenz Peňa žijí stovky potomků Čechů a Slováků. Unión Checoslovaca pak čítá na zhruba 300 členů.
"V Sáenz Peňa je to s volnočasovými aktivitami poměrně bídné a mladí lidé tady často mívají problém s drogami a kriminalitou. Moravanka napomáhá tomu, aby se do ničeho takového děti nezapletly," vysvětluje česká učitelka s tím, že členové souboru jezdí často i na různá představení po celé zemi. "Prezentovat Unión Checoslovaca a účastnit se průvodu v krojích je tady symbolem prestiže," dodává Řeháčková.
Taneční soubor vystupuje v tradiční moravských krojích, část jich pochází přímo z Velkých Bílovic, odkud kdysi přišli první osadníci provincie. Zbytek si šijí sami potomci.
"Ve vedení Unión Checoslovaca je pokladnice Sylvia Kniz, která má slovenské předky a je nadšenec do šití. Veškeré kroje tak pochází z její dílny. Čeští učitelé před cestou do Argentiny dostanou za úkol nakoupit materiál, jako jsou látky nebo stuhy, z nich pak Sylvia šije kroje," popisuje mladá žena.
Zatímco krajané z Velkých Bílovic jezdí do provincie Chaco, se kterou má město vína navázanou spolupráci, poměrně často, opačně kulturní výměna funguje spíše výjimečně. "Se zhoršující se ekonomickou situací Argentiny už tam nejezdí téměř nikdo," tvrdí Řeháčková.
https://www.startovac.cz/projekty/tanecni-soubor-moravanka-cesta-do-cr/?fbclid=IwAR2v3zqXDwLwxxwI34hL_opIaZk1TyTL1ac0OE42bb0uN2jbesnTTkkcNbk Les pedimos a todos nuestros amigos que nos ayuden a hacer realidad el sueño de Moravanka, conocer la tierra de nuestros antepasados y actuar en ella. Desde ya les estamos muy agradecidos por mirar el proyecto!!!
Zveřejnil(a) Unión Checoeslovaca dne 04. February 2019
Milion na letenky do Česka
Česká učitelka krajanů v Argentině proto doufá, že se jí letos v létě podaří do Česka poslat na návštěvu alespoň skupinku dospívajících. Na cestu za poznáním jejich kořenů a kulturní výměny vybírají peníze na crowdfundingové platformě Startovač.
"Hlavním cílem je motivace k tomu, aby si k Česku vytvořili nový vztah," vysvětluje s tím, že mladí lidé k domovině svých předků prakticky žádné vazby nemají. Řeháčková věří, že by je návštěva země motivovala v pokračování ve studiu češtiny i české kultury. "Kromě procvičování češtiny by navíc mohli při návštěvě prezentovat i své taneční dovednosti a setkat se s ostatními folklorními soubory."
Soubor na Startovači žádá o milion korun, který by měl pokrýt zpáteční letenky pro několik členů Moravanky. Jedna přitom vychází na 25 tisíc korun. "Částka se zdá hodně vysoká, ale je to jenom část výdajů, zbytek bychom museli sponzorovat z vlastní kapsy," říká učitelka.
Pokud by se jim peníze podařilo vybrat, uspořádali by navíc zhruba čtrnáctidenní moravské turné, dospívající by pak přespávali v českých rodinách.
Potomci Čechů jsou v Chaco intelektuální třídou
Vzhledem k finanční situaci rodin krajanů a ekonomické situaci Argentiny se projekt uskuteční jedině tehdy, pokud vyberou na Startovači dostatek peněz. Jinou formu financování podle Řeháčkové nenašli.
A vysvětluje, že život v severovýchodní provincii není zrovna jednoduchý. Nepříjemné podnebí navíc umocňuje nedostatek kulturního vyžití a vzdělávacích možností. Stejně jako před více než sto lety se argentinští krajané stále věnují zemědělství. "Ale Češi představují v Chaco intelektuální třídu, spousta z nich jsou lékaři, právníci, učitelé a podobně," vysvětluje Řeháčková.
Na pozici učitelky působí v Argentině a částečně také Paraguayi již dva roky. Komunitu však zná již od roku 2009, kdy se při svých cestách podívala do Argentiny poprvé. O krajanech v Jižní Americe napsala také diplomovou práci na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Učit potomky Čechoslováků by ráda chtěla minimálně ještě rok. Vždy ale záleží na oboustranné spokojenosti a zájmu studentů. "Každým rokem je to těžší a těžší, vztah k Česku se oslabuje," tvrdí.
A co zajímá Argentince s českými kořeny nejvíc? Starší studenty češtiny především gastronomie či architektura, ty mladší potom Krteček a pexeso, které je v jihoamerickém státě nedostatkovým zbožím. Podle Řeháčkové spousta krajanů po České republice stále teskní.
"Ale protože tady mají rodiny a vztahy, nikdo z nich se definitivně vracet nechce," říká. Ti mladší ale kromě jazyka nebo tance mají možnost v České republice studovat díky ročnímu stipendiu. Jestli se pro studium v Česku nakonec některý z tanečníku Moravanky rozhodne, to teprve ukáže čas.
