Miliony kohoutů ročně čeká krutý úděl. Zabíjíme je, sotva se narodí. Vědci to chtějí změnit

3. 5. 2016 9:15
Němečtí vědci mají v rukou osud milionů kuřat po celém světě. Na univerzitě v Drážďanech se snaží zdokonalit techniku, pomocí které odhalí pohlaví nevylíhnutého kuřete ve vajíčku. V budoucnu by se tak nemuseli zabíjet vylíhlí kohoutci. Je to podle nich mnohem etičtější, dokud plod nemá nervy a nic necítí. Nevylíhnuté kohoutky lze prý použít jako stravu pro rybičky nebo do šamponu...
Foto: Reuters

V podzemí univerzitní budovy v německých Drážďanech se hraje o osud milionů kuřat. Vědci tu zdokonalují techniku, jak zjistit pohlaví budoucího kuřete ještě ve vajíčku. Jde o to, aby se nemuseli usmrcovat vylíhnutí kohoutci, píše agentura AFP.

Kohouti nesnášejí vejce a v chovu zaměřeném na produkci vajec nejsou nijak užiteční. Kuřata mužského pohlaví jsou tedy likvidována ihned po narození. Jen v Německu se takto každoročně usmrtí 50 milionů kohoutků.

Na univerzitní klinice ve východoněmeckých Drážďanech pracuje profesor analytické chemie Gerald Steiner se svým týmem už čtyři roky na tom, aby kohoutky uchránil od tohoto nezáviděníhodného osudu, který pobuřuje veřejnost v mnoha zemích.

Nová technika spočívá v tom, že se krevní cévy embryí analyzují pomocí spektroskopie. Ta se používá v onkologii k identifikaci nádorů, poněvadž umožňuje rozlišit zdravé buňky od nemocných.

"Jestliže je možné identifikovat nádor, proč by se tak nemohlo rozlišovat pohlaví?" říká fyzička Roberta Galliová. Projektem se v Německu zabývá několik týmů a dva soukromé podniky. Pracují na něm veterináři, chemici, inženýři a fyzici.

Galliová a její kolegyně Grit Preusseová vybírají vajíčka. Vajíčka byla v líhni tři dny a krevní cévy se již vytvořily. "Nevznikly však nervové buňky, takže plod nic necítí," upřesňuje Gerald Steiner. Z hlediska etiky je lépe provést selekci nyní než poté, co se kuřata vyklubou.

Laser vyhloubí kulatou dírku na špičce vajíčka, která umožní po odstranění skořápky nahlédnout dovnitř. Ve žloutku se rýsují cévy viditelné pouhým okem a tluče tu malinkaté srdíčko. Vejce se pak umístí do spektrometru. Na obrazovce se ukáže spektrum biochemických charakteristik krve plodu.

"Pouhým okem není vidět rozdíl mezi samečkem a samičkou, ale počítač to dokáže, jestliže je správně naprogramován," vysvětluje Steiner. Na tomto programu využívajícím algoritmy jeho tým v posledních letech pracoval a dosáhl spolehlivosti identifikace na 95 procent.

Co s embryi kohoutků? Pro rybičky, do šamponu

Procedura zabírá jen několik minut. Jde-li o samečka, je vejce zlikvidováno. Vejce, z něhož by se vyklubala slepička, je opět uzavřeno a umístěno do líhně. O několik dní později se z něho vyklube nosnice, kterou univerzita odevzdá biofarmě v regionu.

Podle Steinera se nepochybně najde využití i pro embrya kohoutků, která by se mohla používat jako potrava pro ryby nebo při výrobě šamponů.

Metoda odpovídá kritériím, která si vědci stanovili: zásah umožňuje, aby se pak vyklubala zdravá kuřata, a proces může být automatizován, vysvětluje Preusseová. Tím se tato metoda liší od jiných, spočívajících například na endokrinologické analýze.

Příští etapou Steinerovy metody bude automatizace. Jeden přístroj vytvoří dírku, druhý identifikuje pohlaví, uzavře vajíčko se slepičkou a dá stranou "chlapečka". Na vývoji těchto přístrojů, které by jednou mohli používat chovatelé, pracuje jedna drážďanská startupová firma.

Kdy to bude? V Německu má tato otázka i politický charakter. Ministr zemědělství Christian Schmidt slíbil, že od roku 2017 už nebudou kohoutci likvidováni. Spoléhá přitom na Steinerův výzkum, který jeho ministerstvo částečně financuje.

"Politici na nás tlačí v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami v roce 2017," říká Steiner. Je přesvědčen, že do té doby jeho metoda bude moci být sériově využívána. "Splní se tak sen zemědělců: mít jen nosnice. A přitom bude vyřešena i etická otázce," dodává.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 5 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy