reklama
 
 

Aktivistka: Češi by neměli jíst vajíčka, je to vražda kuřat

6. 4. 2015
Proč kvůli Velikonocům musí zemřít tolik čerstvě narozených kuřátek a jak vypadá ideální svět podle bojovníků za práva zvířat?

Praha – České Velikonoce se bez vajíček neobejdou, i když aktivistka Vratislava Zibová z hnutí 269 tvrdí, že to jde i bez nich. Vadí jí, že Velikonoce staví iluzi plodnosti a nového počátku na smrti a utrpení.

V českých velkochovech je podle hnutí 269 běžnou praxí třídění čerstvě narozených kuřátek na běžícím pásu, kdy se samečci, kteří nejsou k užitku, vhodí do mixéru nebo zplynují. Určení pohlaví takto záhy po narození ovšem není nikdy stoprocentní.

Název hnutí je odvozen od osvobozeného býčka z velkochovu a vzniklo jako celosvětová kampaň, kterou odstartovali mladí aktivisté v Izraeli. Na holou kůži si nechali vypálit čísla železem pro dobytek před zraky kolemjdoucích lidí.

Čeští bojovníci za práva zvířat nezůstávají pozadu. Kromě přísné stravy, kdy se vyhýbají všem živočišným produktům, jako je maso, mléčné výrobky nebo med, pořádají pravidelné happeningy. Tetováním, poléváním krve nebo propichováním kůže se snaží šokovat veřejnost a zavést dialog na téma utrpení zvířat.

Aktuálně.cz: Na nedávné akci na Václavském náměstí jste varovali před praktikami chovatelů kuřat tím, že jste v rukou drželi mrtvé kohoutky. Kde jste je sehnali?

Vratislava Zibová: To vám přesně říci nemohu. Rozhodně jsme je nekupovali ani nezabili, jak někteří lidé naznačovali. Získali jsme zhruba 80 již zplynovaných kuřat z velkochovu.

A.cz: Kde jsou nyní?

U mě v mrazáku. A vážně to není nic příjemného. Doma mám navíc dost vynalézavého jezevčíka, kterému se do toho mrazáku už jednou podařilo dostat, tak se jen modlím, aby to neudělal znovu.

A.cz: A co s nimi budete teď dělat?

Uvědomte si, že tam nemám nic jiného než většina lidí. Je to maso, akorát ještě s peřím. Je docela reálné, že je někdy znovu použijeme. Zní to brutálně, já vím.

A.cz: Velikonoční svátky jsou povětšinou o pomlázce, dobrém jídle a rodině. Jak prožíváte svátky vy?

U mě je to naprosto stejné, pouze je slavím bez vajec. Není problém si bez nich upéct beránka, nádivku z kopřiv... Vlastně nejsou vůbec potřeba.

A.cz: Proč si myslíte, že by se Češi vzdali něčeho tak tradičního, jako jsou velikonoční vajíčka?

Neříkám, že naše snaha bude mít okamžitou odezvu, ale myslím si, že postupný tlak na veřejné mínění se může vyplatit. Má cesta k veganství byla také pozvolná. Začalo to ve čtrnácti letech, kdy jsem poprvé zhlédla video o praktikách chovatelů, po kterém jsem se zařekla, že se už masa nikdy ani nedotknu. Vydržela jsem to kvůli tlaku rodičů dva týdny. S kamarádkou, se kterou jsem zakládala hnutí 269, jsme se pak připojily k organizaci, která nabádala lidi, aby kupovali jen bio vejce a zajímali se o původ masa. Postupem času jsem pochopila, že i to bylo špatně. Není totiž vůbec potřeba zvířatům způsobovat tolik utrpení.

A.cz: Když je to tak důležité, proč veganů není více?

Je to zvyk. Hlavním důvodem, proč lidé jedí maso, je to, že ho jedli i jejich rodiče. Lidé se také bojí, že budou zdravotně strádat, což je nesmysl. Podívejte se na mě – nejím maso už devět let a nebyla jsem za tu dobu skoro nemocná.

A.cz: A proč nechcete jíst vajíčka?

Vše je se vším propojené. Dřív jsem si myslela, že není problém brát vajíčka od babičky, kde jí po dvorku běhají slepice a mají se dobře. Až pak jsem si uvědomila, že je mi líto, když pak skončí v polívce. Kdyby za tím vším nebyla ta mašinérie v chovech a velkochovech, slepičky a kohoutci by žili volně a lidi by si od nich občas jen vzali neoplodněné vajíčko, asi bych s tím neměla problém. Jenže slepička taky dřív snášela jedno vejce týdně, dnes je vyšlechtěná tak, že snese vejce každý den.

Každý rok skončí více jak 62 miliard zvířecích životů rukou člověka, to je přeci největší holocaust všech dob!

A.cz: Hnutí odstartovali mladí aktivisté v Izraeli, kteří si nechali vypálit na kůži železem pro dobytek číslo 269. Ani to vás neodradilo?

Vyděsilo mě to a měla jsem husí kůži z toho, kam až dokážou zajít. Zároveň jsem je začala obdivovat, protože jim o něco jde. Nejsou to šílenci, jen dokážou strhnout lidi a otevřít důležité téma. I v Čechách proběhlo vypalování rozžhaveným železem – dokonce s větší účastí než v Izraeli. Číslo si nechalo vypálit 11 lidí. Konaly se i tetovací happeningy, takže lidí s tetováním 269 běhá po ČR už určitě několik stovek.

A.cz: Mohu se na vaše tetování podívat?

Ano. Byla to ale v podstatě shoda náhod. Dlouho už jsem nějaké tetování plánovala, jen jsem chtěla, aby pro mě mělo hlubší smysl, což 269 má.

A.cz: Nezlobte se, ale to umístění čísel na ruku mi evokuje tetování v koncentračních táborech.

Toho si všímá více lidí. Ale má to jiný význam, mnohem vážnější. Vypalování čísla zvířatům je z důvodu evidence, stejně jako v koncentračních táborech, a to chceme lidem připomínat. Každý rok skončí více jak 62 miliard zvířecích životů rukou člověka, to je přeci největší holocaust všech dob! A nesmíme zapomínat ani na ekologii, chov tzv. hospodářských zvířat je v téhle míře pro životní prostředí destrukční. Spotřeba masa stoupá a pomalu už není kde pěstovat krmivo pro zvířata, nehledě na plýtvání vody a CO2.

A.cz: Srovnáváte holocaust s chovem zvířat?

Ani nemusím, s tímto přirovnáním přišli samotní Izraelci. V jejich zemi je vysoký počet ochránců zvířat i veganů, kteří přiznávají, že zažili přesně to, co zvířata. Koncentrační tábory byly postavené na základě velkochovu. Židé byli transportováni ve vagónech určených pro přepravu dobytka, uličky smrti vedoucí do plynových komor byly také postavené na základě zkušeností z velkochovu. Podobnost tu opravdu je.

A.cz: Není veganství jen vzdorem dnešní době, která nehumánně nakládá se zvířaty?

Myslím, že bych byla veganem v každé době, kdy bych si musela zvíře sama zabít, přestože k tomu není důvod.

A.cz: Stavíte zvířata na stejnou úroveň jako lidi.

V podstatě ano. Nemůžeme srovnávat inteligenci a schopnosti prasete a člověka, už kvůli fyzickým předpokladům. Přesto máme natolik stejnou nervovou soustavu, že cítíme podobně bolest nebo mateřskou lásku.

A.cz: Každý je ale na světě z trošku jiného důvodu, nebo ne?

Zvířata mají svůj účel. Jsou schopna si uvědomit sebe sama. O tom jsem přesvědčená. Zásadní ale není, že nedokážou přemýšlet a plánovat do budoucna stejně jako lidi.

A.cz: Jak myslíte, že by to tu vypadalo, kdybychom se všichni stali vegany?

Příroda je soběstačná. Když se přemnoží jeden druh, nakrmí se ten druhý. Pokud nemají zvířata dostatek potravy, nemají ani dostatek mladých. Takže si myslím, že by to na světě fungovalo i bez toho, aby lidé museli zvířata chovat a zabíjet.

autor: Zuzana Mocková | 6. 4. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama