Do Kambodži se po válce vracejí tygři a sloni

vk
31. 5. 2008 12:00
Divoká zvířata vytlačili Rudí Khmérové
Do Kambodži se tygři vracejí, ze Sumatry i odjinud mizí.
Do Kambodži se tygři vracejí, ze Sumatry i odjinud mizí. | Foto: REUTERS/Darren Whiteside

Phnompenh - Do země zničené válkou a brutálním režimem Rudých khmérů se po letech vracejí velké šelmy a sloni. Informoval o tom server NationalGeographic.com.

Stále více zvířat - včetně tygra indočínského, slonů indických a kriticky ohrožených druhů, jako je například ibis obrovský - znovu objevuje poslední zbytky suchých lesů v jihovýchodní Asii.

Před několika lety strážci parku na kameru zachytili svého prvního indočínského tygra. Teď jich tu žije mnohem víc. Do pěti let by se jejich počet mohl vyšplhat na třicet kusů.

O tygrech na Sumatře čtěte ZDE: Tygři na Sumatře jsou znovu na pokraji vyhynutí

"Je zde spousta divoce žijících zvířat, vzhledem k ničení a vybíjení, kterým si tato oblast prošla," řekl Nick Cox, který má na starosti program Mezinárodního fondu na ochranu ohrožených druhů WWF v regionu.

Mezi zvířata, která vyhnala válka, patří i sloni.
Mezi zvířata, která vyhnala válka, patří i sloni. | Foto: Zoologická zahrada Ostrava

"Všechny chráněné oblasti potřebují znát počty důležitých druhů šelem a masožravců, protože pokud neznáme stav svého bankovního konta, nemůžeme sledovat své bohatství," doplňuje Prach Pich Phirun, výzkumný koordinátor WWF.

Dříve lovili, dnes chrání

O ochranu zvířat v rezervaci se stará 70 strážců. Mnohdy to jsou bývalí lovci a pytláci.

"Teď vím, že je potřeba chránit tato zvířata pro naše děti a vnoučata," řekl vrchní strážce Lean Kha, který podle svých odhadů od roku 1979, kdy v Kambodži padl Pol Potův režim, zabil pro obživu tisíce zvířat včetně deseti tygrů.

Ani bez pytláků ale není ohromný les o rozloze kolem 400 tisíc hektarů v bezpečí.

"Žije zde mnoho chudých lidí, kteří tradičně získávali svoji obživu lovem a sběrem dřeva," řekl James MacGregor, ekonom zabývající se ochranou životního prostředí v Mezinárodním institutu pro životní prostředí a rozvoj.

Kambodžané si jen těžko zvykají na to, že by neměli lovit mnohdy ohrožené druhy zvířat pro maso. "Žádáme lidi, aby zanechali něčeho, co jim pomáhalo roky," vysvětlil MacGregor.

Více o ohrožených druzích:

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy