Jeden z nejznámějších sportovních párů světa "Ťopci", o jejichž životě byla napsáno několik knih i nespočet článků, zazářili především na olympiádě v Helsinkách 1952.
Seriál "Život začíná v sedmdesáti"
Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.
Emil Zátopek ve finské metropoli během osmi dnů vyhrál běh na pět a deset kilometrů i maraton, což dosud nikdo jiný nedokázal. Jen pár minut po manželově triumfu na 5000 metrů Dana díky vydařenému prvnímu pokusu ovládla soutěž oštěpařek.
O osm let později v Římě přidala Zátopková do rodinné sbírky ještě olympijské stříbro, mezitím vybojovala dva tituly mistryně Evropy. Kariéru ukončila v roce 1962, poté pracovala jako trenérka mládeže a posléze i ústřední trenérka vrhačů. Úzce spolupracovala s Mezinárodní atletickou federací, byla též členkou předsednictva Českého klubu olympioniků.
"Celý život jsem věnovala atletice, ať už jako závodnice, trenérka či funkcionářka. Takže si vlastně tu cenu asi zasloužím," řekla Zátopková, jež až do 80 trénovala, při přebírání ceny Evropské atletické asociace za pomoc při rozvoji tuzemské "královny sportu". V roce 1988 obdržela Olympijský řád, o 15 let později převzala státní vyznamenání Medaili Za zásluhy.
Rodačka z Fryštátu (dnes součást Karviné) vyrůstala na Slovácku, kde se závodně věnovala házené. V roce 1949 se dokonce v dresu Slovácké Slavie Uherské Hradiště stala mistryní republiky, to už ale byla podle svých slov zamilována do oštěpu, k němuž se během studií na vysoké škole dostala víceméně náhodou, a také do Zátopka.
S ním se seznámila o rok dříve na závodech ve Zlíně, kde oba vytvořili národní rekordy. Napoprvé mezi nimi jiskra ještě nepřeskočila, sblížil je až moment, kdy odhalili shodu v datu narození. Po návratu z olympiády v Londýně, kde Emil získal zlato a stříbro a Dana ještě pod dívčím jménem Ingrová skončila sedmá, se vzali.
Z běžce s prořídlými vlasy a svéráznými tréninkovými metodami se později stal národní hrdina. Jako voják z povolání byl komunistickým režimem dosazen do několika politických funkcí, po Pražském jaru v roce 1968 byl ale ze všech pozic odvolán a musel se živit i jako dělník.
Později své protirežimní postoje odvolal a až do důchodu pracoval v dokumentačním středisku ČSTV. Po převratu byl rehabilitován a vyhlášen domácím atletem i olympionikem století. Zemřel v listopadu 2000 ve věku 78 let.
Ztrátu milovaného "Ťopka" dokázala paní Dana překonat a přes pokročilý věk zůstala velice vitální a činorodou osobou. Dokázala se zotavit i z loňské zlomeniny krčku stehenní kosti a následné operace.
"Měla jsem zajímavý život. Měla jsem hodně práce, úspěchů, takže si nemůžu na nic stěžovat. Naopak. Jsem ráda, že můj život proběhl takovým zajímavým způsobem," prohlásila kdysi Zátopková, jež kvůli následkům nemoci v mládí zůstala bezdětná.
