Praha - Je to každoroční paradox. Děti odpočítávají dny, kdy konečně skončí škola a začnou prázdniny. Říkají, že školu nechtějí ani vidět a jak moc se těší na léto. Jenže jak se zlomí srpen do své druhé půlky, mnozí bezcílně bloumají právě před nenáviděnou školní budovou, posedávají, plivou na zem a nudí se.
Nejsou letní prázdniny v Česku příliš dlouhé? V Německu, Dánsku či Velké Británii trvají necelý měsíc a půl. O volné dny ale děti nepřijdou, jen je mají rovnoměrněji rozvrstvené.
Grafika: Letní prázdniny v Evropě. Leckde ještě nekončí
Délka letních prázdnin je v Evropě různá. Například v Německu, Dánsku či Velké Británii trvají letní prázdniny jen necelý měsíc a půl.
Podívejte se na přehled, jak dlouho trvají letní prázdniny v ostatních zemích Evropy.
"Zajímavější model to asi je, měsíc a půl by klidně na to vypnutí stačil, děti či učitelé si odpočinou za měsíc a půl stejně jako za dva měsíce," říká Andrea Troníčková, psycholožka z pedagogicko-psychologické poradny.
Zatímco čeští žáci usedají do lavic s pochmurným pocitem, že další pořádné volno přijde až na Vánoce, v severských státech se mohou těšit na týdenní podzimní prázdniny koncem října. Děti si kromě vánočních a zimních prázdnin užívají i skutečných jarních prázdnin, respektive v Německu velikonočních, trvajících zhruba 12 dní.
"To by se mi asi také více líbilo, mám pocit, že v červnu toho mají děti už opravdu dost, i pro rodiče by asi bylo jednodušší vybírat si volno rovnoměrněji během roku," soudí dětský psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.
Během týdne volna člověk nevypne
Psycholožka Andrea Troníčková upozorňuje i na možná úskalí tohoto modelu. "Týden tam a tam by byl ku prospěchu, ale všechno má svá pro a proti. Některé děti by se o to hůře znovu a znovu vracely. Některým vyhovuje spíše zapnout, jet a jet a pak na pořádnou dobu vypnout," vysvětluje.
Ve Švýcarsku jsou letní prázdniny dokonce jen měsíční (od poloviny července do poloviny srpna), zato podzimní letos trvají 12 dnů.
"Myslím si, že měsíc a půl u těch letních prázdnin je minimum k tomu, aby člověk mohl opravdu regulérně vypnout," říká psycholožka. "Jednotlivé týdenní prázdniny toho z hlediska celkové regenerace a odpočinku až zase tolik neřeší," dodává.
V jižních krajích, jako je Itálie, Španělsko či Řecko, zase dosahují opačného extrému, když letní prázdniny trvají téměř tři měsíce. Hlavním důvodem jsou vysoké teploty, ve kterých by se učivo žákům obtížněji vstřebávalo.
Změnit prázdniny. Češi by nejdřív brblali
Oba oslovení psychologové se shodli na tom, že rovnoměrnější rozložení volna by byl zajímavý model. Jenže kdyby se ke změně prázdninových termínů skutečně přistoupilo, co by to s lidmi udělalo?
"Češi podle mě nejsou úplně pružný národ, máme rádi své tradice a změny přijímáme jen neradi a pomalu. Část lidí by se bouřila, většina lidí by vyjadřovala nesouhlas, ale nakonec by to přijala," říká dětský psycholog Jan Kulhánek.
Podobný názor má i psycholožka z pedagogicko-psychologické poradny Andrea Troníčková. "Člověk už je na tento systém prázdnin nastavený, kantoři, žáci i rodiče, takže přechod by byl asi těžší a asi by brblali."
Zamlouvaly by se Čechům podzimní prázdniny?
Přemýšlíme-li o týdenních podzimních prázdninách na úkor části letních, mohl by tento model narazit i kvůli Čechům-chalupářům. Léto lze vždycky nějak vyplnit poleháváním či hraním na zahrádce, popřípadě ležením u vody. Podzimní volno by už vyžadovalo více invence, výlety a návštěvy akcí všeho druhu.
"Na jaře a na podzim je u nás často deštivé, sychravé počasí, asi by musela vznikat nová nabídka aktivit, jak tento nový volný čas trávit, to ale také souvisí s kupní silou obyvatel. Pokud by děti měly prosedět týden na podzim doma, moc nadšení by to nevzbudilo ani u dětí, ani u rodičů," soudí dětský psycholog.
Model více jak týdenních prázdnin koncem října s velkým úspěchem funguje například ve Švédsku, kde je toto období podstatně chladnější a nestálejší než u nás.
"Je to tu považováno za velmi významné prázdniny, dospělí si většinou na ně berou dovolenou a vyjíždějí s dětmi pryč. Pro nás je to například druhé nejvýznamnější období v provozu parku hned po letních prázdninách a každoročně na něj chystáme speciální program," sděluje Nils Magnus Angantyr, marketingový ředitel švédského zábavního parku Svět Astrid Lindgrenové.
V červnu už jsou žáci mimo. Unavení jsou i učitelé
Ozývají se rovněž hlasy, zda neposunout prázdniny více do června, kdy je déle vidět a bývá hezčí počasí než v druhé půlce srpna. Ani tento model není v Evropě neobvyklý. Například ve Finsku začíná letní volno již zkraje června, podobně i ve zmiňovaných jižních krajích.
"Je to hodně věcí zvyku, pokud by se to takto změnilo, nevidím v tom jako psycholog žádný problém," říká Kulhánek.
Dle zkušeností psycholožky z pedagogicko-psychologické poradny jsou síly žáků i učitelů v červnu již velmi omezené. "Učitelky na prvním stupni vědí, že všechno podstatné musejí probrat do konce května, pak už to nemá cenu. A vidím to i u dospělých. Je velký rozdíl, když školím kantory na podzim, nebo koncem jara. Na podzim jsou plní síly, na jaře už koncentrace pokulhává."
Když se ale zkušeného pracovníka z psychoterapie Anděl ptáme, z čeho plynou hlavní stesky a stresy dětí, v rozložení volných dnů to prý není.
"Děti jsou dnes podle mě ve škole přetěžované, je příliš velký důraz na sebekázeň. Jako velký problém vidím i nedostatek pohybu pro děti zejména na prvním stupni ZŠ, na druhém stupni a střední škole je zase moc domácích úkolů. Únava přináší stesky, rozladění a negativismus."
_____
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
