Praha – Snaží se poradit dětem, které si nevědí rady v komplikované životní situaci. Řeší s nimi šikanu, problémy ve škole, neštěstí v lásce i potíže v rodině. Po telefonu již odvrátili mnoho dětí a mladistvých od sebevraždy.
Radí také dospělým, ať již rodičům, či učitelům, kteří mají problémy se svěřenými dětmi.
Jenže mnoho dětí a volajících slyší místo povzbudivých slov a cenných rad na Lince bezpečí jen hlášku: "Momentálně máme obsazeno, zkuste zavolat později." Zatímco v době štědřejších dotací linka odbavila kolem 1900 hovorů denně, dnes je to jen něco kolem 600.
"S klesajícími státními dotacemi – v roce 2013 jsme od státu pokryli pouze 27 procent rozpočtu – nám taky klesá kapacita a možnost odbavit tak velký počet hovorů," vysvětluje vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.
Aktuálně.cz: Co se týče kvantity telefonátů, přibývají, nebo ubývají?
Peter Porubský: Nejvíce hovorů jsme na Lince bezpečí vedli kolem roku 2000, kdy byla naše služba vydatně finančně saturovaná a na směnách mohlo být až dvanáct konzultantů. V té době jsme přijímali až 1900 hovorů za den. S klesajícími státními dotacemi nám taky klesá kapacita a možnost odbavit tak velký počet hovorů.
A.cz: Kolik telefonátů denně nyní v průměru vyřídíte?
Průměrně se v posledních letech pohybujeme v číslech zhruba 600 hovorů za den.
A.cz: Dá se na Linku dovolat, nebo kapacitně nestíháte?
Je nám moc líto, ale na Linku bezpečí se obrací mnohem více dětí, než kolik hovorů můžeme přijmout. Může se stát, že se nám dítě dovolá až napotřetí, napočtvrté. Jinak slyší hlášku, že máme obsazeno a ať zkusí zavolat později ještě jednou. Naše kapacita je přímo úměrná našim finančním možnostem. V tomto roce jsme museli naši kapacitu omezovat a samozřejmě se to dotklo klientů, kterým se tímto omlouváme, že musí zkoušet volat na Linku opakovaně.
Statistiky probíraných témat
- Šikana: 5 dětí za den
- Rozvod rodičů: 3 děti denně
- První sex: 2 děti denně
- Homosexualita: 2 děti denně
- Otázky k sexu:12 dětí denně
- Sebevražedný pokus: 3 děti denně
- Osamělost: 2 děti denně
- Vrstevnické vztahy: 6 dětí denně
- Tělesné týrání: 3 děti denně
- Známky: 3 děti denně
- Rozchody: 4 děti denně
- Předsudky: 3 děti denně
A.cz: Dá se na Linku jen telefonovat, nebo vás může mládež kontaktovat i přes internet?
Linka zareagovala na rozvoj internetu už v roce 2001, kdy jsme zprovoznili e-mailovou poradnu Linky bezpečí. V roce 2006 jsme pak pro děti připravili další kanál, jak se na nás obrátit, a to chat. Přijde nám důležité otevřít možnosti i pro děti, které by nás po telefonu nekontaktovaly kvůli svému řečovému nebo sluchovému handicapu, nebo kvůli tomu, že se jim lépe o svých problémech píše, než mluví.
A.cz: Projevil se na množství a průběhu hovorů masový nástup mobilních telefonů na přelomu tisíciletí? Dříve mohl být pro dítě problém v klidu probírat své nejniternější bolesti na společné chodbě bytu či na ulici v budce.
S nástupem mobilů se práce na Lince bezpečí přirozeně proměnila. Museli jsme se naučit pracovat s tím, že dítě může u hovoru jít ze školy, nebo naopak zalézt si pod peřinu. Pro nás to taky znamená výhodu v tom, že akutně ohrožené dítě můžeme s mobilem na uchu vést do bezpečí, a přitom s ním neztratit kontakt. Stále nám ale volají i děti z telefonních budek – je to zhruba každý desátý hovor.
A.cz: Jaké jsou nejčastější problémy dětí?
Absolutně nejčastěji děti řeší vztahové problémy – buď v rodině, s kamarády, nebo problémy s láskou. Děti taky s námi hodně řeší i sexuální vyzrávání a různé obavy a strachy.
A.cz: Odkdy se v telefonátech setkáváte s kyberšikanou a jaká je její nejčastější podoba?
Problémy spojené s internetem jsme začali na Lince bezpečí sledovat v roce 2007, kdy jsme zaznamenali prvních 30 hovorů, z toho jeden se týkal konkrétně kyberšikany. V roce 2013 jsme hovory o internetu vedli téměř 300krát, z toho hovorů o kyberšikaně bylo více než 60. Děti si nejčastěji ubližují prostřednictvím fotek nebo videí, které vyvěsí na internet. Výjimkou taky nejsou falešné profily na sociálních sítích, které mají oběť kyberšikany zesměšnit nebo ztrapnit.
A.cz: Projevuje se na telefonátech dětí fakt, že stále stoupá rozvodovost rodičů?
Hovory, kde děti řeší rozvod rodičů, jsou poměrně časté. Mnohem častěji se ale v souvislosti s rozvodem a změnou rodiny objevují témata, jako jsou nepochopení, špatná komunikace nebo problém s novým partnerem či partnerkou rodiče. Výjimkou nejsou ani problémy spojené s porozvodovou péčí o dítě.
A.cz: Jako například?
Kontakty na Linku bezpečí
Linka bezpečí pro děti a studenty: tel. 116 111, [email protected], chat.linkabezpeci.cz, www.linkabezpeci.cz
Rodičovská linka: tel. 840 111 234 nebo 606 021 021, [email protected], www.rodicovskalinka.cz
Máte zájem pomoct Lince bezpečí? Podívejte se na www.klublinkyvbezpeci.cz
Pamatuji si na hovor, kdy nešťastný osmiletý kluk řešil svůj problém, že si neustále zapomíná do školy učebnice a pomůcky. Až v průběhu hovoru vyšlo najevo, že kluk žije ve střídavé péči rodičů, kteří si oba našli nové partnery a přestěhovali se do nových domovů. Je až žalostné, jak si děti dokážou problémy v rodině vztáhnout ke svému osobnímu selhání.
A.cz: Kdo vlastně telefonáty vyřizuje? Ten, kdo má zrovna volnou linku, nebo máte příjemce hovorů rozděleny podle témat, která zrovna volajícího trápí?
Dítě se nejdříve dovolá na takzvanou centrálu, kde je přivítané a má možnost říct, co chce s námi probrat. Pak je přepojeno na jednoho z konzultantů a centrála je připravena opět přijmout další hovor. Pokud si chce dítě linku jenom vyzkoušet, říká nám vtipy, zpívá a podobně, tak se s ním s vysvětlením rozloučíme. Konzultanti na lince jsou připraveni ve 150hodinovém výcviku na všechna témata, která se u nás mohou objevit – jestli je to dotaz na antikoncepci, nebo hovor o nevyléčitelné nemoci rodiče.
A.cz: Obracejí se na Linku bezpečí i dospělí? A kvůli čemu?
Sdružení Linka bezpečí má i samostatnou Rodičovskou linku, která je určená pro rodiče, prarodiče, pedagogy… zkrátka pro dospělé, kteří řeší problém s dítětem. Volající řeší témata rodinné komunikace, porozvodovou péči o děti, školní a výchovné obtíže dětí a v neposlední řadě taky problematiku týraných a zneužívaných dětí.
A.cz: Volají i děti, které si chtějí jen povídat? Jak takové hovory řešíte?
Často je potřeba povídat si spojená s osamělostí, s vyčleněním z kolektivu nebo s chybějícími sociálními vazbami. I o tomto jsme připraveni s dítětem mluvit a pomoct mu.
A.cz: Jak postupujete, když vám zavolá dítě a oznámí, že právě hodlá spáchat sebevraždu?
Volání na Linku bezpečí v případě sebevražedných myšlenek je vždy voláním o pomoc. Některé děti jsou schopné své myšlenky pojmenovat hned v úvodu hovoru, jiným to trvá delší dobu a téma sebevraždy dlouho pouze naznačují. Vedení hovoru se ovšem vždy odvíjí od akutnosti situace. Jinak se postupuje v případě, kdy dítě sebevražedný pokus již započalo (je na cestě na most, požilo léky), nebo o sebevraždě přemýšlí, ale zatím nemá konkrétní plán. V prvním případě je hovor veden směrem k záchraně života, v druhém případě necháváme co největší prostor pro sdílení tíživé situace a s dítětem hledáme co nejvhodnější formu následné pomoci.
A.cz: Jak konzultanti vyřizující hovory poznají, že uskutečňovaný hovor není jen nejapný žert?
Hodnotu hovoru si stanovuje samo dítě. I hovor, který se vede "jako-kdyby", může mít pro něj velký informační potenciál. Dozví se, jak by se podobná situace řešila. V případech, kdy máme dojem, že se zmiňovaný příběh dítěti neděje, to v hovoru klidně otevřeme a nabízíme povídání o tom, co volajícího zajímá. Pro nás je důležitá pozitivní zkušenost dítěte s Linkou bezpečí tak, aby vědělo, že se na nás může obrátit i s reálným problémem. Pokud ale dítě testuje linku přes hranici – je agresivní, neposlouchá, tak se s ním s vysvětlením rozloučíme, abychom nebrali prostor dalším dětem.
