Průzkum vědců z Harvardu ukázal, že děti, které v nízkém věku prožily trauma či prošly násilným zážitkem, rychleji stárnou, což může mít neblahý vliv na jejich zdraví v pozdějším věku.
Výzkumníci v čele s Katie McLaughlinovou analyzovali celkem 54 studií, které se věnovaly tématu stárnutí buněk a začátku dospívání u dětí, jež prožily traumatický zážitek, píše britský deník The Guardian. Vědci pro časopis Psychological Bulletin popsali, že těmto dětem stárnou buňky mnohem rychleji než těm, které za sebou žádné trauma nemají.
Například dívky, které prožily nebo byly vystaveny násilnému zážitku, měly svou první menstruaci o sedm měsíců dříve než jejich vrstevnice. To, co na první pohled vypadá jako nepatrný efekt, může být podle vědeckého týmu velmi důležité, protože dřívější puberta je spojována s pozdějšími fyzickými i psychickými zdravotními potížemi.
Tyto poznatky jsou dalším z důležitých příspěvků k tématu vývoje zdravotního stavu v pozdějším věku. Zkoumání toho, zda děti, u kterých dospívání propuklo rychleji, zažily strastiplný zážitek, pomáhá k časné identifikaci možného počátku fyzických či mentálních zdravotních potíží.
Děti mohou být buněčně starší, než je jejich skutečný věk
Stárnutí buněk, které se projevuje zkracováním telomerů (koncových částí chromozomů) a shlukováním methylových skupin na DNA, se u dětí projevuje tím, že mohou být buněčně starší, než jsou ve skutečnosti.
"Víme, že tyto údaje jsou během života velmi důležitými ukazateli zdraví, a dokonce i smrtelnosti," dodává McLaughlinová. Studie zabývající se stárnutím buněk u dospělých ukázaly, že biologický věk souvisí se zvýšeným rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny.
Harvardští vědci zkoumali také studie zabývající se vlivem dětských strastí na ztenčování mozkové kůry, což je jeden z procesu stárnutí, který má vliv na efektivitu fungování i rozhodování člověka. Čím více stresu dítě prožívalo, tím rychleji jeho mozek zpracovával a vyhodnocoval situace, což může mít v dlouhodobém horizontu vliv na riziko psychických potíží.
Míra stárnutí buněk u dětí podle vědců také souvisí se závažností a délkou traumatického zážitku. Podle nich je navíc důležité, aby poznatky a jednotlivé ukazatele stárnutí byly dále podrobeny výzkumu, včetně vlivu dědičnost.
Podle Andrea Danese, který se na londýnské Kings College zabývá psychiatrií dětí a dospívajících, však dosud není dostatečně vysvětleno, proč strastiplné zážitky, jako je násilí, s rychlejším stárnutím souvisí.
