Experiment amerického vědce Johna B. Calhouna odhaluje děsivé důsledky přelidnění. V uzavřeném prostoru sledoval myší společenství, které prošlo dramatickým sociálním rozpadem, přestože obyvatelé žili v absolutním bezpečí a všeobecné hojnosti jídla a pití. Vědci na základě tohoto experimentu zkoumali i chování lidí. V lecčem se symptomy myších společenství podobají těm dnešní lidské společnosti.
Sociální rozpad a ztráta identity
Na základě pozorování "myšího ráje" začali další vědci rozvíjet teorie, které se ale neomezovaly jenom na hlodavce. Některé poznatky a hypotézy se pokusili aplikovat i na lidskou společnost.
Výzkumy například potvrzují, že transformace postkomunistických společností přinesla významné psychologické důsledky spojené se ztrátou dříve jasně definovaných sociálních rolí.
Během komunistického režimu měli lidé relativně stabilní společenské postavení, zatímco přechod k novému systému vyvolal pocity nejistoty a dezorientace. Tato prudká změna je dobře zdokumentována v několika zemích východní a střední Evropy.
Ztráta tradičních profesních a společenských rolí vedla k prokazatelným negativním psychickým dopadům, především k výraznému nárůstu depresivních poruch. Rumunské studie například ukázaly, že po pádu komunismu se afektivní poruchy a deprese dostaly z původního čtvrtého místa na první příčku psychiatrických onemocnění, přičemž jejich výskyt se zdvojnásobil.