Bali - Způsob, jak zabránit katastrofickým dopadům globálního oteplování, hledají ode dneška na Bali politici ze 190 zemí světa.
Do 14. prosince se mají shodnout na tom, čím nahradit takzvaný Kjótský protokol. Ten omezuje hlavní příčinu globálního oteplování - emise skleníkových plynů.
Globální oteplování: Otázky a odpovědi
Deset let staré Kjóto už totiž nestačí. Protokol nepočítal s růstem ekonomik Číny a Indie, které z něj byly jako rozvojové země vyňaty.
Jeho účinnost omezuje i fakt, že od podpisu odstoupily dvě velké průmyslové země světa - USA a Austrálie.
Zatímco nový australský premiér Kevin Rudd už oznámil, že se jeho země k signatářům Kjóta přidá, přesvědčit Američany a Číňany bude nejdůležitějším úkolem dnes zahájených, dvoutýdenních jednání.
O australském přistoupení ke Kjótu ČTĚTE ZDE
Revidujeme Kjóto, snížíme emise
"Svět nás bedlivě sleduje!" Těmito slovy zahájil největší konferenci všech dob indonéský ministr životního prostředí Rachmat Witoelar.
"Globální oteplování je nesporné a stále se zrychluje," dodal. Zároveň však vyjádřil naději, že se k podpisu Kjótského protokolu podaří přimět i největší znečišťovatele: USA a Čínu.
Více informací o Kjótském protokolu NAJDETE ZDE
Český překlad Kjótského protokolu ČTĚTE ZDE
OSN doufá, že výsledkem jednání bude dohoda o dalším snížování emisí, které by do poloviny století měly klesnout o 50 procent.
Protokol z Kjóta vstoupil v platnost v roce 2005, poté, co jej ratifikoval dostatečný počet signatářských zemí. Všechny státy se zavázaly ke snížení skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. To vše do roku 2012.
Čína se brání: Protokol není fér
Americký prezident George Bush od ratifikace Kjótského protokolu odstoupil v roce 2001 s tím, že ohrožuje ekonomiku Spojených států.
S miliardovou Čínou se v roce 1997 nepočítalo vůbec. Současná snaha OSN dotlačit Peking k jednání však žádné úspěchy nepřináší.
"Požadavky jsou nereálné a v případě zemí, které se snaží snížit hrozivou chudobu, to není ani fér," tvrdí čínští, ale také indičtí představitelé.
Není proto divu, že se na Bali bude jednat také o vzniku fondu, který má poskytovat finance chudým zemím, nejvíce zasaženým změnami klimatu.
Evropská unie chce víc
Asi nejradikálnější je Evropská unie. Ta počítá se snížením emisí do roku 2020 o 20 procent a do poloviny tohoto století o 50 procent.
Obdobné cíle považuje za smysluplné také většina vědců. "OSN musí snížit emise do roku 2050 o 50 až 85 procent v porovnání s rokem 2000," stojí ve zprávách odborníků z Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC).
Jednotlivé země budou na konferenci vystupovat v rámci skupin hájících zájmy té které části světa.
Se společným stanoviskem se představí země Afriky, malé ostrovní státy, rozvojové země vedené Čínou, průmyslové země stojící mimo EU a Evropská unie. Zájmy České republiky bude hájit ministr životního prostředí Martin Bursík.
