Rychlebské stezky jsou ráj pro bikery. Elektrokola nechceme, ničí trasy, říká spolek

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
24. 5. 2020 13:48
Rychlebské hory na Jesenicku patří mezi nejopuštěnější kraje v Česku. Výběžek u hranic s Polskem, však v posledních letech nabývá na popularitě. A podílí se na něm i Rychlebské stezky, spolek, který před deseti lety vybudoval stejnojmennou síť stezek (trailů) pro horská kola. U zrodu byli čtyři kamarádi a z dobrovolnického projektu se v průběhu let stalo jedno z lákadel Česka.
Pavel Horník a jeho parta kolem Rychlebských stezek.
Pavel Horník a jeho parta kolem Rychlebských stezek. | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

Před necelými dvaceti lety se Pavel Horník, rodák z Jižní Moravy, vypravil s kamarádem na výlet do jesenické vesnice Černá voda, kousek od polských hranic. Okolí obce v Rychlebských horách, kde dnes žije okolo pěti stovek obyvatel, mu natolik učarovalo, že se sem rozhodl rok nato přestěhovat.

"Je tady krásná příroda a tehdy tady nebyli žádní lidi, ani dneska jich tady moc nepotkáte. V létě jsou v Černé vodě bikeři, ale stačí popojet o pár kilometrů dál a člověk je skoro sám. Pořád je to zapadlý kout republiky, opuštěný kraj," popisuje pro Aktuálně.cz Horník.

Kouzelná místa odlehlého kraje začal poznávat jako lesník pěšky a později i na horském kole s přáteli. Více než zpevněné cyklostezky jej však bavilo vést kolo po nerovných cestách zarostlých houštím. A když v roce 2008 navštívil Wales a tamní trailová centra pro horská kola, rozhodl se, že je vystaví i ve své domovině.

"Viděli jsme, jak stezky vypadají, když jsou hotové, a řekli jsme si, že to zkusíme taky. Ale neměli jsme žádnou strategii nebo plán, na začátku jsme byli jenom čtyři kamarádi, kteří chodili do lesa a zkoušeli něco budovat. Postupně jsme svým nadšením zaujali ostatní," vypráví.

Vyjížďka se nepočítá na kilometry, ale na zážitky

Z malého uskupení se stalo občanské sdružení a organizovaná společnost. Původní tým čtyř nadšenců se rozrostl o tým deseti stálých lidí a desítky dalších dobrovolníků.

"Je nás deset zaměstnanců, kteří se starají o údržbu, budování stezek a infocentrum, provoz servisu a kromě toho ještě máme restauraci na Základně, ale to už je vedlejší. Každou první sobotu v měsíci pořádáme brigádu, kam dnes chodí vždycky alespoň 50 lidí. Za rok se vystřídá třeba 300 lidí, ta komunita je velká. Lidi se navíc hodně vrací," vysvětluje Pavel Horník, podle kterého se většina dobrovolníků rekrutuje z řad cyklistů, již stezky využívají.

"Každou první sobotu v měsíci pořádáme brigádu, kam dnes chodí vždycky alespoň 50 lidí. Za rok se vystřídá třeba 300 lidí."
"Každou první sobotu v měsíci pořádáme brigádu, kam dnes chodí vždycky alespoň 50 lidí. Za rok se vystřídá třeba 300 lidí." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

První Rychlebské stezky, které v posledních letech objevují nejen dobrodružní Češi, ale také cizinci, vznikly v roce 2009 a každým rokem přibývá jedna trasa. V současnosti se sestávají z desítek kilometrů speciálně upravených tras pro horská kola a výjimečné jsou především svým umístěním v krajině plné žulových balvanů a bukových lesů.

Cyklisté se na nich mohou projet přes žulové plotny nebo horské potoky. Stezky se klikatí mezi stromy či přes dlážděné části. "Říká se, že tady se vyjížďka nepočítá na kilometry, ale na zážitky," říká zakladatel.

Na další stezky přispěli fanoušci třikrát víc, než spolek žádal

Nové trasy přidávají každý rok, všechny jsou budovány ručně ve skupině šesti vyškolených lidí. Jak dlouho trvá postavit jeden takový trail, je podle Horníka těžké odhadnout.

Všechny stezky se dělají ručně.
Všechny stezky se dělají ručně. | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

"Stavíme v nejtěžším možném terénu, protože se nám to líbí a baví nás to. Přesunujeme obrovské kameny a někdy uděláme za den 10 až 15 metrů stezky, když děláme v hlíně, dá se udělat i 50 metrů za den. Je to o terénu," popisuje výstavbu. "Zaměstnáváme profíky, protože bez nich stavba ani údržba stezek nejde dělat. Tyhle lidi jsme si dlouho zaučovali. A velká část výdajů na stavbu stezek tak jde na jejich platy," dodává zakladatel stezek.

Podle něj vyjde stavba jedné takové trasy až na 550 tisíc za kilometr. "My se dostaneme na polovinu částky, protože nemáme žádné režie. Na půlku se ale dostaneme, jenom když je dobrý a jednodušší terén. Výdělek, který nám plyne z provozu Základy a dalších aktivit, ale nepokryje všechny náklady na stezky," upozorňuje Horník.

"Zaměstnáváme profíky, protože bez nich se stavba ani údržba stezek nejde dělat."
"Zaměstnáváme profíky, protože bez nich se stavba ani údržba stezek nejde dělat." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

V březnu proto požádali lidi prostřednictvím webu Hithit na příspěvek na stavbu dalších tras a údržbu těch stávajících. Původně usilovali o částku 400 tisíc, nakonec ale vybrali třikrát více. To jim pomohlo nejen s financemi na stavbu dvou nových trailů, ale také udržení zaměstnanců, již stezky upravují před sezonou.

Kvůli pandemii koronaviru a následným vládním nařízením navíc museli posunout otevření sezony i Základny Rychlebských stezek, ze kterých jim plynou finance na platy a údržbu.

"Jsme nadšení, protože jsme vybrali třikrát víc, než jsme očekávali. Nechtěli jsme dávat moc vysokou částku, protože jsme nevěděli, jak moc budou lidi ochotní přispět. Díky nim teď máme peníze na čtyřměsíční provoz a udržení zaměstnanců. Když máme otevřeno, musíme kromě stavby nových stezek dělat i údržbu, která nás dost zatěžuje. V prosinci, po ukončení sezony, budeme zase pokračovat na nových úsecích," vysvětluje Horník.

Stezky v Rychlebských horách.
Stezky v Rychlebských horách. | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

Jedny z mála na světě

Podle něj jsou jesenické stezky jedny z mála na světě, které mají tolik rozmanitých tras. "Abyste dneska objela všechny trasy, které máme, najela byste přes sto kilometrů. Je to technické ježdění, jeden okruh má okolo 20 kilometrů, musíte jet třeba pět různých okruhů, převýšení taky není úplně malé, takže pro normálního smrtelníka je to ježdění na celý víkend," popisuje.

Jména trailů jsou odvozena z místních názvů, ale odkazují třeba i na tvary tras. "Jména přinese vývoj sám, když na něm začneme jezdit, postupně mu jméno vymyslíme. Někdy je to místní název, který používali lesníci. Třeba Prokletý odkazuje na to, že prochází přes Prokletý les, Biskupský zase vede k Biskupské chatě. Hupcuku říkáme podle kladkostroje, který nám pomáhal jej vytvářet, a Velbloud je odvozen z tvarů kamenů, které jsme využili," vyjmenovává Horník.

"Jména trailů přinese vývoj sám, když na něm začneme jezdit, postupně mu jméno vymyslíme."
"Jména trailů přinese vývoj sám, když na něm začneme jezdit, postupně mu jméno vymyslíme." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

Vyzkoušet si je mohou nejen zkušení cyklisté, ale také začátečníci či děti. Důležité je však zvládat technickou jízdu v terénu a mít celoodpružené kolo s plášti širokými minimálně 2,3".

"Vhodná jsou širší řidítka, kratší představec a na trailech, které vedou dolů, je dobré si snížit výšku sedla," radí provozovatelé. Ideální okruh pro začátečníky je podle Horníka ten kolem Černého potoka do Vidnavy. "Je to 26kilometrový okruh, který má malé převýšení a je vhodný pro začínající bikery," uvádí.

Elektrokola nechceme, ničí trasy

Stezky naopak nejsou určené pro elektrokola, respektive spolek cyklisty jezdící na elektrokolech na Rychlebských stezkách nechce. "Snažíme si držet, že jsme bikerská lokalita, ne elektrobikerská," říká Horník.

Elektrokola totiž stezky daleko víc zatěžují a kromě toho je filozofií Rychlebských stezek si sjezd zasloužit. "Traily nás stály kus života. Vznikly v nějaké době a s nějakou filozofií. Doba jde dál, ale naše filozofie se nemění. Ti, co chodí na brigády, ví, kolik to dá práce postavit a udržovat trail. Prostě jsme stezky budovali pro terénní cyklisty, kteří mají sportovního ducha a lásku k přírodě," obhajuje svoje rozhodnutí spolek.

"Traily nás stály kus života."
"Traily nás stály kus života." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

Jízda po stezkách je vždy na vlastní nebezpečí, a provozovatelé proto upozorňují na dodržování značení, používání vhodného vybavení a přilby nebo ohleduplnost. Kromě toho doporučují, aby lidé nejezdili pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, při silném větru a sami.

Úrazy se podle Horníka stávají zhruba jednou do měsíce, ale většinou se jedná o lehčí zranění. "Třeba zlomená ruka nebo klíční kost. Může se to stát vždycky a kdekoliv, ale zaplaťpánbůh se nám zatím nestal vážný úraz, nebo o něm nevíme. Stezky se navíc snažíme budovat tak, aby byly předvídatelné a dobře čitelné. Aby se člověk mohl rozhodnout, jestli po nějakých místech pojede, nebo nepojede, není tam žádná překvapivá zrada," říká.

Nejen Češi a Poláci, ale celá Evropa

Podle dva roky starých údajů se ročně na Rychlebské stezky podívají tisíce lidí a stráví zde 60 tisíc člověkodní (metrika, která se využívá při řízení a plánování projektů, odpovídá práci jedné osoby po dobu jednoho pracovního dne, tedy asi osm hodin, pozn. red.).

"Chceme se víc zaměřit na zkušené cyklisty a směřujeme k tomu, abychom byli celoevropská destinace pro zkušené bikery."
"Chceme se víc zaměřit na zkušené cyklisty a směřujeme k tomu, abychom byli celoevropská destinace pro zkušené bikery." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

"Nejvíce k nám jezdí lidi z Česka a Polska, je to tak půl na půl. Ale čím dál tím víc jezdí i cizinci z Rakouska, Slovinska nebo Německa. Naše renomé v rámci Evropy se zvyšuje. Nedávno o nás psali i na Pinkbike, což je největší web na světě o horských kolech. A jsme za to rádi. Chceme se víc zaměřit na zkušené cyklisty a směřujeme k tomu, abychom byli celoevropská destinace pro zkušené bikery," nastiňuje plány Horník.

Stezky jsou silným turistickým lákadlem, což potvrzuje i řada ocenění, od krajského přes CzechTourism až po ocenění od americké asociace IMBA (International Mountainbiking Association, organizace, která se zasazuje o práva bikerů v celosvětovém měřítku, pozn. red.).

Podle Horníka je tajemstvím jejich úspěchu využití potenciálu okolí a kvalitně upravené trasy. "Zakomponovali jsme je do lesa tak, že vypadají, jako by tam byly od pradávna. Zároveň je to zábavné, zajímavé a snažíme se tomu dát, co nejvíce můžeme. Lidi asi cítí, že tomu dáváme maximum," zamýšlí se.

Do hledáčku výletníků se však v posledních letech čím dál více dostává celá oblast Jesenicka. "Často k nám přijede rodina, která se o nás dočetla a díky tomu se dostanou do Rychlebských hor, takže pomáháme marketingu destinace," říká Horník.

Tady je pořád ještě klid

"Myslím, že lidé jsou čím dál víc přesycení areály, jako je Špindl, nebo místy, kde je moc lidí a moc služeb. Tady v Rychlebských horách je pořád šance zažít klid přírody. Lidi si to víc uvědomují a jezdí sem především ti, kteří hledají klid. A je taky dobré, že se tady zlepšují a zkvalitňují služby, takže návštěvníci mají šanci jít do dobré restaurace a užít si kvalitní ubytování nebo wellness. Místním lidem to navíc zvyšuje životní úroveň," přemítá.

"Tady v Rychlebských horách je pořád šance zažít klid přírody."
"Tady v Rychlebských horách je pořád šance zažít klid přírody." | Foto: Petr Slavík, Rychlebské stezky

Zatímco v běžném režimu otevírají Rychlebské stezky na začátku dubna a uzavírají se v říjnu, letos museli zakladatelé posunout otevření kvůli pandemii až na konec května. Přestože jim koronavirus zatím ubral skoro dva měsíce provozu, Horník doufá, že letošní sezona bude nakonec dobrá i bez otevřených hranic s Polskem.

"Ale nejdůležitější je pro nás pořád ta bikerská komunita, která nás drží a pro kterou jsme stezky vytvářeli. Víc než nějaký byznys to prostě chceme dělat dobře," dodává.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy