Nastal Štědrý den. Do maximálně vypnutého stanu v písku naráží vítr a probouzí mě. Je 7:20, když si na benzinovém vařiči chystám snídani z ovesných vloček, chia semínek, sušených hrušek a javorového sirupu. Zlaté prasátko bych letos stejně v tom stejnobarevném písku nerozeznal. Vychází slunce.
O hodinu později mám již všechny věci zabalené v brašnách a vracím vojákům z nedaleké pozorovatelny půjčenou matraci, kterou mi včera večer přinesli s konvičkou čaje.
Po rozcvičce dotlačím své brašnami obtěžkané kolo Apache k silnici a šlápnu do pedálů. Není vlastně nikterak těžké zvolit směr. V této části Sahary vede pouze jedna cesta na jih, kam se ubírám i já.
Již 200 km jsem nepotkal město ani benzinovou stanici, kde by se dala koupit voda. Další účastníky provozu potkávám v poušti pouze sporadicky.
Společnost mi tak dělají vlaštovky, které se do těchto končin stěhují na zimu. Ze zvědavosti létají kolem a osvobozují mě od otravných much.
Překážkou je silný vítr, který je pro Saharu typický. Občas se mi zdá, že s sebou přináší hlasy, které mi teskně zní v hlavě. To se potom obracím a rozhlížím kolem sebe, ale široko daleko vidím jen vyprahlou planinu bez známek zdroje zvuků.
A tak si představuji, že to jsou beduíni, kteří odkudsi ze srdce pouště posílají po větru vzkazy rybářům, lovícím na západních útesech, a smutně se přitom dívají do vln. Snad kvůli tomu, že svým bratrům z pouště již nedokážou odpovědět, neboť vítr se ztrácí nad vlnami Atlantiku.
Den v ...
Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne
Krátce po poledni vidím v mlžném oparu náznaky budov. Není to fata morgána. Poušť mě vyplivla v městečku Bir Gandouz, kde jsem se nechal ubytovat v hotelu s teplou sprchou - po týdnu šlapání v poušti přijde vhod. A zrovna v den vánoční.
Pouštím si koledu od Franka Zappy - Don't eat yellow snow. A vařím guláš, který vezu přesně pro tuto příležitost. Ještě si zahraji na ukulele, rozbalím dárek z domova, který už měsíc vozím v brašně, a přečtu si jednu dvoustranu Rychlých šípů. Protože jak bylo řečeno v jedné pohádce: král musí myslet i na zítřek!
Šťastné a veselé Vánoce ze Západní Sahary!
