Na zapadlém ostrově v Chorvatsku žije pouze 11 lidí. V létě ho zaplavují davy turistů

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
19. 3. 2019 7:47
Uprostřed Jaderského moře u známého ostrova Vis se nachází chorvatský ostrůvek Biševo. Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních tady žije jedenáct stálých obyvatel. Každý rok během letní sezony jej však zaplaví davy turistů, kteří sem přijíždí na lodi, aby se podívali do známé Modré jeskyně. Příběh poslední hrstky hrdých Biševanů zachytil ve svém dokumentu slovinský režisér Miha Čelar. Ten byl v Česku uveden v rámci festivalu Jeden svět.
Pohled na Biševo.
Pohled na Biševo. | Foto: Shutterstock

"Je to nejodlehlejší permanentně obydlený chorvatský ostrov. Kdyby neměl Modrou jeskyni, měli by místní klid a byl by to zapomenutý ráj," říká na úvod režisér Miha Čelar. Objevil ho díky prózám slovinského spisovatele Mateho Dolence. 

"Když jsem na Biševo poprvé přijel, spatřil jsem ostrov, který umírá, což byl velký rozdíl oproti jeho prózám. Žilo tam jenom třináct lidí a řekl jsem si, že bych pro ostrovany mohl udělat něco užitečného a pomoci jim," popisuje Čelar vznik rozsáhlého multimediálního projektu s názvem iOstrov (iOtok). Dokument, který uvedl na festivalu Jeden svět, je pouze jednou jeho částí.

Počátkem 11. století byl na ostrově zbudován benediktinský klášter, jeho pozůstatky a přilehlý kostel svatého Silvestra se dochovaly dodnes. Z dvou stovek lidí, kteří Biševo obývali ještě počátkem 20. století, však zbylo posledních jedenáct stálých obyvatel. Živí se zemědělstvím, průvodcovstvím nebo pracují v gastronomii. 

Na Biševu není tekoucí pitná voda ani čistička odpadních vod, život tu není vůbec jednoduchý. Lidé se musí spoléhat sami na sebe, své zdroje a případnou pomoc několika málo sousedů. "Je to svébytný ostrov s vlastní kulturou, a dokonce i nářečím. V celém regionu Visu takto mluví zhruba osm tisíc lidí," vysvětluje Čelar.

Multimediální platforma iOstrov.
Multimediální platforma iOstrov. | Foto: Jeden svět, iOstrov, Miha Čelar

Dveře k místním otevřel spisovatel

Projekt vznikal dva roky, poprvé sem filmaři zavítali o Vánocích roku 2017. Dokument ukazuje každodenní život obyvatel během zimy, kdy na ostrov žádní turisté nezavítají. "Zima je pro ostrov velmi kritická doba, protože lidé odjíždí anebo se rozhodují, jestli ještě zůstanou," říká režisér.

Děj se točí okolo rozhodnutí radnice sídlící v přístavním městě Komiža na vedlejším ostrově, která přichází s projektem na přestavbu původní školy v nové multimediální centrum pro návštěvníky ostrova. Starousedlíci by naopak ocenili, kdyby se starostka a zastupitelé snažili podpořit tamní komunitu. 

Spisovatel Mate Dolenc.
Spisovatel Mate Dolenc. | Foto: Jeden svět, iOstrov, Miha Čelar

Souhlas s vyprávěním příběhů místních získal slovinský režisér díky spisovateli Dolencovi, se kterým na ostrov přijel. "Spousta lidí jej znala a on znal je, takže nám pomohl otevírat dveře k místním. Pak jsme se seznámili s mladšími obyvateli, kteří měli větší zájem něco změnit," popisuje.

Filmaři nakonec vytvořili speciální webovou platformu ve formě interaktivní hry, kde lidé mohli každý týden sledovat epizodu pojednávající o jednom obyvateli nebo páru žijícím na Biševu. Kromě toho si mohli celý ostrov virtuálně projít, prošmejdit domovy obyvatel, chatovat mezi sebou, vytvářet si pohlednice z ostrova, číst si novinky nebo si třeba uložit domácí recepty na tradiční chorvatské pokrmy.

Ostrovům chybí ochrana

Stránka přilákala celkem 132 tisíc návštěvníků z deseti zemí světa. Největší zájem o web měli Chorvati. "Byl to velký úspěch, dokument by nikdy tak úspěšný nebyl," myslí si Čelar. Během probíhajícího seriálu však jeden z obyvatel zemřel. Celá platforma se pak změnila na černobílou a lidé na sociálních sítích sdíleli zážitky a fotky ze setkání se zesnulým Barbou Jeremem. "Diváci se tak stali spolutvůrci iOstrova," dodává Čelar.

Kromě toho z Biševa odešla také Lada, cvičitelka jógy, přítelkyně kuchaře Lucija a jedna z nejaktivnějších bojovnic proti projektu komižské radnice na zřízení multimediálního centra pro turisty. Ti na ostrov míří především kvůli návštěvě Modré jeskyně. 

Zesnulý Barba Jere.
Zesnulý Barba Jere. | Foto: Jeden svět, iOstrov, Miha Čelar

Mladí turisté, kteří na turistickou atrakci jezdí rychlolodí z Hvaru, Brače nebo Visu, často podle Čelara ani netuší, kde zrovna jsou. "Jsou totálně zničení a mají kocovinu ještě z předchozí noci. Většina z nich vůbec netuší, že jsou na úplně jiném ostrově, pro ně je všechno jeden ostrov," tvrdí.

Do Chorvatska každý rok během sezony dovolených míří miliony turistů z celého světa, jen z České republiky je to zhruba 800 tisíc lidí. Ačkoliv země od letoška zvýšila turistickou daň a Dubrovník omezil vstup do historického centra, opatření nejsou podle Čelara dostatečná.

Modrá jeskyně (Modra špilja, Biševo, Chorvatsko)

Biševo, Chorvatsko

Jeskyni na ostrově Biševo v roce 1884 popsal a nakreslil baron Eugen von Ransonet, který se zasloužil o její zpřístupnění pro návštěvníky z celého světa. Je dlouhá 24 metrů, široká až 15 metrů a hluboká tři až 16 metrů. 

Do jeskyně vedou dva otvory, jeden z nich je vyklenutý a nachází se na jižní straně pod hladinou moře. Tímto podvodním otvorem do jeskyně pronikají sluneční paprsky. Při průniku vodou se lámou a potom se odrážejí ode dna jeskyně kterou zbarví do modra. Její krása přiláká ročně tisíce návštěvníků. 

A ochrana chybí především ostrovům. "Je šílené, že ostrované nemají v létě kde parkovat své lodě, které používají každý den. Pokud nebudou mít místo pro své lodě, nebudou mít jak chytat ryby, čímž se částečně živí," dodává.

Chorvatsko vítá každé euro

Režisér si myslí, že nezvládnutý turismus v Chorvatsku je dán především tím, že je země zadlužená, a tudíž vítá každé euro. "Jsou si vědomi problémů, ale myslím, že si zkrátka nemohou dovolit o příjmy z turismu přijít," myslí si.

Jeho projekt tak má změnit především pohled na turismus a udržitelnost života na malých chorvatských ostrovech. "Podobné boje se odehrávají i na mnoha jiných ostrovech, které se snaží místní samosprávy přesvědčit o tom, že ostrovy by měly být autonomní oblastí v rukách jejich obyvatel," tvrdí Čelar.

"Pro mě osobně je autenticita ostrova všechno, jinak to není ostrov. Pokud by na něm chyběli ostrované, pak je to jenom skalní útvar v moři nebo zábavní park," dodává. Právě tento osud může Biševo v budoucnu postihnout, podle slovinského režiséra by přitom stačilo jen pár jednoduchých a relativně levných kroků. Například častější lodní spoje mezi Biševem, Visem a pevninou, aby se tak lidé snáze dostávali do práce mimo ostrov.

Miha Čelar odhaduje, že o osudu chorvatského turismu nakonec rozhodnou sami návštěvníci země. "Turisté nakonec vynesou rozsudek nad tím, že to není dobré, a nebudou jezdit na místa, která turismus nezvládají. Raději pojedou na ta, která si uchovávají autenticitu." A dodává, že pokud Chorvatsko svůj přístup nezmění, ocitne se jednoho dne na posledních příčkách míst, kam by lidé rádi vyrazili. 

Video: Most z letoviska Trogir uleví dopravním zácpám

Chorvatsko otevřelo nový most z Trogiru na ostrov Čiovo. Lidé na něm z nadšení i grilují | Video: Twitter, Instagram
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Dálnici D5 u Berouna zavřela nehoda tří aut

Dálnici D5 poblíž Berouna v neděli večer zhruba na hodinu zavřela ve směru na Plzeň nehoda dvou osobních aut a kamionu. Jeden muž je těžce zraněný, záchranáři na místo poslali i vrtulník. Vyplývá to z informací od policejní mluvčí Lucie Novákové a Národního dopravního informačního centra.

"Máme tam havarovaná dvě osobní vozidla. Kousek před nimi je zastavený ještě kamion, který byl taky účastníkem dopravní nehody," popsala Nováková místo havárie. Těžce zraněný muž je z jednoho z osobních aut, dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy