Jan Herget si první obytný vůz pořídil se svým kamarádem před jedenácti lety. Pro současného ředitele agentury CzechTourism je ježdění v karavanu především o svobodě pohybu. Malý obytný vůz vyměnil před časem za auto značky Fiat Trigano, ve kterém obráží Česko i Evropu společně se svou rodinou.
"Karavan jsme vždycky chtěli. První jsme si pořídili v roce 2010 s narozením prvního syna společně s kamarádem Michalem Novotným. Pak jsme ale zjistili, že nám jeho sdílení nevyhovuje, a pořídili jsme s manželkou větší, protože už máme tři syny a potřebovali jsme víc prostoru," popisuje ředitel CzechTourismu.
Jejich první ubytování na kolečkách byl malý tranzit, který přestavěl jeden z jejich přátel, vyučený truhlář. "Protože jsem neskutečně nešikovný, nikdy jsem si na karavanu nic neopravoval ani neupravoval," přiznává Jan Herget.
Překvapení hned po koupi
Svůj současný karavan si přivezl před čtyřmi lety z Německa, našel jej tehdy přes inzerát na internetu. "Je z půjčovny, která zkrachovala, takže neměl ani najeto tolik kilometrů a byl jen čtyři roky starý. Navíc byl kdysi vykradený a já jsem jej koupil od pojišťovny," říká. Chvíli po koupi však přišel na to, že úplně bez chybičky není.
"Protože jsem netušil, že zloději kdysi ukradli televizi i s anténou, tak náš první výlet skončil tak, že jsme celou noc vyklízeli vodu, která při dešti do karavanu dírou po anténě zatekla. Jediné místo, kde nepršelo, bylo nad postelemi. Naštěstí jsme tehdy parkovali v kempu, takže jsme všechno mohli vynosit ven a nechat vyschnout na sluníčku," popisuje zážitek.
V karavanu je celkem šest míst k sezení, což je pro pětičlennou rodinu nesmírně důležité, stejně jako dostatek úložného prostoru na lyže či kola a dostatek míst k přespání.
Při vybírání auta dbal také na přijatelnou cenu, o vlastní přestavbě nikdy neuvažoval. Menší změny však v následujících měsících přece jenom chystá.
"Chystáme se zapojit soláry na střeše. Hodně se řídíme šetřením energií, takže ačkoliv máme sprchu a záchod, spíš je nevyužíváme. Snažíme se koupat se v přírodě nebo v bazénech a wellness centrech, případně spíme v kempech. Pro nás je v karavanu důležitý taky vařič a lednička," popisuje Jan Herget.
"Máme ho obouchané ze všech stran"
Na cestách rodině Hergetových také nikdy nechybí balon na hraní. "Většinou nám spíš ve výbavě něco chybí, nikdy se nám nestane, že vezmeme všechno, co jsme chtěli a potřebujeme. Průšvih je, když chybí spacáky, deky a voda," dodává.
Cestování v karavanu je pro něj především o svobodě pohybu a pochvaluje si také zabavení dětí po cestě. "Je pro mě důležitý především tím, že jezdí a funguje. Nepraktická je pro mě výška našeho karavanu. Kdybychom neměli tři děti, dal bych přednost obyčejnějšímu, nenápadnějšímu tranzitu," dodává. Auto opravuje zhruba třikrát do roka, a jak sám přiznává, jeho velikost je často důvodem různých škrábanců nebo menších škod.
"Máme ho obouchané ze všech stran, protože ježdění s obytným vozem je náročné i kvůli jeho rozměrům. Často můžete přehlídnout stromy, značky nebo zdi, nehledě na couvání," upozorňuje.
Na základě své zkušenosti tak příliš nedoporučuje sdílení karavanů v rámci přátel, půjčování jen s dobrým pojištěním a před každou cestou myslet na to správné pojištění. "Někdy je těžké sehnat náhradní díly, které zrovna potřebujete, nebo nechat karavan odtáhnout, takže nějaká nečekaná událost může velmi snadno zkazit dovolenou," říká.
Nevraživost vůči karavanům v Evropě roste kvůli špatnému chování
Jan Herget jezdí se svou rodinou nebo přáteli nejraději mimo hlavní sezony a také mimo nejoblíbenější turistická místa. S obytnými vozy a karavanisty se totiž v posledních letech doslova roztrhl pytel a turistů, kteří takto jezdí po Evropě, přibývá, čímž roste také odpor některých zemí a regionů vůči jejich pohybu a často i chování.
"Každým rokem pozoruju, jak roste nevraživost vůči karavanům. Dřív to bylo něco zajímavého a teď už to tak není. Dneska kdybych mohl, preferoval bych auto, které vypadá jako od truhláře nebo instalatéra, a ne jako od turisty," říká.
Ředitel agentury CzechTourism, který za svůj dosavadní život procestoval kus světa i jako baťůžkář, si myslí, že nevraživost vůči karavanistům vyplývá z chování některých lidí v přírodě, kteří po sobě neuklízí odpad a nerespektují pravidla například v národních parcích.
"Chovají se, jako kdyby byli v hotelu, což ale s obytným vozem nejde. Musíte ctít určitá pravidla. A jsou země, kde už nemůžete ani s karavanem stát mimo kempy, vždycky si musíte zaplatit stání," vysvětluje.
Sám raději vždycky jezdil na speciálně vyznačená místa, takzvané stellplatzy, nebo volná místa v přírodě. "Nerad stojím s dalšími 300 karavany někde v kempu, abych pak každý den docházel na pláž. Proto jsem nikdy nebyl v Chorvatsku, protože tam to jinak nejde," říká. Vloni projeli karavanem kus Česka a nadšení byli například ze Zlínského kraje.
V létě u vody, v zimě pod kopcem
Karavan ale využívá také během zimy, a to na výlety do hor. "Nedávno jsme byli ve Švýcarsku na skialpech a to jsme parkovali přímo pod kopcem na parkovišti u lanovky. Takže je mi jedno, kam přesně pojedu, jen v létě chci být u vody a v zimě někde, kde se dá lyžovat," říká Herget.
Rád vzpomíná na jednu z prvních cest starým tranzitem z Nizozemska, kde tehdy pracoval, do Francie na pláže v Normandii.
"Mohli jsme zaparkovat nahoře na louce s výhledem na pláž. Na Lago di Garda jsme zase zaparkovali přímo v Rivě. Dneska už to nejde, policisti často za nedovolené parkování rozdávají pokuty. Karavanistů je dneska zkrátka moc. A jakmile je někde moc lidí, je to problém," popisuje. Dodává ale, že soukromí bez většího množství lidí pořád najít lze, člověk si s tím ale musí dát větší práci.
Kromě Francie Jan Herget také rád vzpomíná na všechna svá zimní kempování v karavanu pod ledovci.
"Přes den lyžujeme, večer jdeme do lázní a zase jedeme zpátky. Pro spoustu lidí je to asi neobvyklé, ale my to takhle máme rádi. Předloni jsme taky byli na surfech ve Španělsku. Přiznám se ale, že cesta byla očistec. Do budoucna plánujeme vyrazit karavanem na Balkán." Cestování v karavanu je podle něj častokrát důležitější než samotná cílová destinace.
Aplikace, které využívá Jan Herget na cestách
- Dokempu.cz - Přehled kempů a tábořišť v Česku.
- Bezkempu.cz - "Bezkempu.cz se dá přirovnat k aplikaci Airbnb pro karavanisty. V aplikaci najdete louky u vody, sady, farmy, vinné sklepy. V nabídce je ale i pár originálních přístřešků jako třeba domek nad včelínem, v teepee, v sušírně ovoce nebo na koňské farmě," říká.
- Park4night - funguje na principu komunity. Uživatelé si sdílí mezi sebou informace a předávají tipy ostatním kolegům, kteří jezdí stanovat nebo jezdí s karavany.
- Kudyznudy.cz - Tipy na výlety po celém Česku.
- All4campers.cz - Tipy na výlety, rady pro karavanisty, přehledy nejlepších kempů, recenze a srovnání obytných vozů.
Česko je podle Hergeta ke karavanistům čím dál přívětivější a s přibývajícími léty nabízí i lepší služby. "Myslím si, že Česko patří k těm svobodnějším zemím v Evropě ve vztahu ke karavanistům," tvrdí. Naopak nejstriktnější jsou dle jeho názoru v Chorvatsku.
Co v Česku ale chybí, jsou lepší služby v kempech. "Existují tady glampingy pro nekaravanisty. Ale třeba v Tyrolsku existují kempy, kde má člověk svou soukromou koupelnu, je tam spousta luxusních kempů. To v Česku pořád chybí," říká.
Drahý provoz a problematické parkování
Vyvrací také dojem, že dovolená v karavanu vyjde levněji. "Málokdo si to uvědomuje, ale dovolená v karavanu vyjde dráž než ta běžná." A dodává, že při cestování karavanem jde především o pobyt v přírodě, ne o ušetření peněz.
Ještě předtím než se člověk rozhodne koupit karavan, měl by si podle něj dobře rozmyslet, kde jej ponechá, když zrovna nebude na cestách. Právě parkování totiž může být velkým problémem. Sám má svůj obytný vůz zaparkován v malé garáži na Ládví. Než však místo pro něj našel, musel zaplatit spoustu pokut.
"Když jsem měl druhý obytný vůz, dostal jsem hrozně moc pokut, protože jsem zjistil, že člověk nesmí s karavanem v Praze po 20. hodině vůbec stát. Na okraji Prahy je dopravní značka, která toto pravidlo udává. Do té doby jsem o něm ale netušil, a to mám bydliště v Praze. Karavany můžou stát jen na placeném parkovišti, a to i když člověk platí v Praze daně. Chápu, že tady nesmím stát a spát jako turista, ale nechápu, proč se to vztahuje i na obyvatele Prahy, když tady mám postavené svoje auto," kroutí nad vyhláškou hlavou.
