reklama
 
 

Foto: Tady žil eskymácký náčelník a předloha Cimrmana. Zábřežské stopy Jana Welzla

19. 9. 2018 15:30
Ve středu uplynulo sedmdesát let od smrti známého českého cestovatele a dobrodruha Jana Eskyma Welzla. Tvarohový Hans, jak se mu v jeho dětství přezdívalo, se narodil v roce 1868 v Zábřehu. Jeho osmdesát let dobrodružného života zaujalo Rudolfa Těsnohlídka, očarovalo Karla Čapka a konečně inspirovalo také Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka k vytvoření fiktivní postavy "největšího Čecha" Járy Cimrmana. Ačkoliv za svého života častokrát nebyl pochopen a naopak byl obviňován z toho, že si své výpravy vymýšlel, v posledních letech jeho fanoušků naopak přibývá. V Zábřehu lze dnes stopy Welzla najít na každém rohu, chybí jen hrob, který od roku 1948 stojí v kanadském Dawson City.

Říkalo se mu tady Tvarohový Hans, v nedaleké Zvoli se vyučil zámečníkem, ale ve světě proslul spíše svými obchodními schopnostmi. Jan Eskymo Welzl, rodák ze Zábřehu, zemřel před sedmdesáti lety v kanadském Dawson City.

Jan Welzl se narodil 15. srpna 1868 kloboučnickému tovaryšovi a hokynářce. Protože se vcelku brzy stal polovičním sirotkem, jeho matka se musela otáčet a v měšťanském domu Pod Podloubím si otevřela obchod. Dnes slouží dům jako Muzeum Zábřehu a místo v něm našla i stálá expozice věnovaná snad nejslavnějšímu rodákovi.

Welzl opustil své rodiště již v šestnácti letech a vydal se pěšky přes Vídeň a Janov, aby prošel celý Balkán. Poté se vrátil do Zábřehu, aby si zde odbyl povinnou vojenskou službu, ale krátce nato odjel do Hamburku, kde pracoval na zámořském parníku jako topič, strojník a pomocník v kuchyni.

Není proto náhodou, že jeho socha od Stanislava Lacha stojí již řadu let před nádražní budovou stanice Zábřeh na Moravě. Na místě, kde pro mnoho zábřežských obyvatel začínají a končí všechny cesty.

Po zkušenosti ze zámořského parníku se dostal ke stavbě transsibiřské magistrály a rozhodl se, že projde napříč Sibiří až k Severnímu ledovému oceánu. Nechal se dopravit i na Novosibiřské ostrovy, kde lovil medvědy, obchodoval s kožešinami a se smečkou eskymáckých psů rozvážel po Arktidě poštu a zboží. 

Několikrát se přepravil také na Aljašku a poznal zlatonosný Yukon. Jeho jméno bylo známé po celém severu, říkali mu všelijak - Arctic Bird, Arctic Bismarck nebo Pojídač medvědů. Mezi domorodými obyvateli ostrovů byl váženou osobností, a dokonce se stal nejvyšším soudcem.

Když jej americké úřady po jeho ztroskotání na lodi u Seattlu vyhostily, ocitl se po třiceti letech znovu v rodném Československu. Pořádal přednášky, vyprávěl po okolních hospodách a svolil k sepsání knih, za což se zasloužili brněnští redaktoři Lidových novin Eduard Valenta a Bedřich Golombek.

Ačkoliv v Československu dlouho nevydržel, stopy cestovatele, který se stal také předlohou příběhů o Járovi Cimrmanovi, lze v třináctitisícovém Zábřehu najít téměř na každém rohu. Hned pár metrů od Welzlovy sochy začíná stejnojmenná naučná stezka městem. Čítá osm zastavení a spíše než se životem samotného Wezla se na ní návštěvníci seznámí se zábřežskými dominantami a zajímavostmi. Prohlédnout si je můžete v naší fotogalerii. 

autor: Magdaléna Daňková | 19. 9. 2018 15:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama