Český pár má celý rok léto. Na Srí Lance vedou surfový dům, stavba jim dala zabrat

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
15. 9. 2018 20:44
Martin Maceček a Kristýna Klasová nejsou velcí fanoušci třeskuté zimy. Volný čas nejraději tráví v teple, u oceánu a na surfovém prkně. Před čtyřmi lety se proto rozhodli mít celý rok jen léto a založili na Srí Lance český surfový dům. „Dlouho jsme si přáli provozovat vlastní surf house a chtěli jsme najít místo, kam můžeme utíkat ze zimy. Srí Lanka je proto naprosto ideální. Nadchla nás od první chvíle, věděli jsme, že buď teď, nebo nikdy, a šli si za svým snem,“ říkají.
Kristýna Klasová, Martin Maceček a jejich dcera Mia.
Kristýna Klasová, Martin Maceček a jejich dcera Mia. | Foto: Archiv Martina Macečka a Kristýny Klasové

Na Cejlon, ostrov, na kterém se stát Srí Lanka nachází, se letuška a asistent kamery poprvé dostali v roce 2014. Během tříměsíčního pobytu je okouzlila svou rozmanitostí, nádhernými plážemi, divokou přírodou, usměvavými lidmi a taky lahodným ovocem.

Zařizování vlastního podnikání v Asii však nebylo tak jednoduché. Stálo je spoustu času, nervů i nemálo peněz.

Největším problémem byla nejen nepřehledná a nekonečná byrokracie na ostrově, ale také časté změny zákonů, neochota místních pomáhat, jazyková bariéra a také kulturní rozdíly. Stavět surfařský dům začal sám Maceček se svým kamarádem, nakonec si ale najali další dva zedníky. Přestože se ukázali jako výborní řemeslníci, Maceček zároveň přiznává, že na ně museli neustále dohlížet.

Začátek stavby surfového domu na Srí Lance.
Začátek stavby surfového domu na Srí Lance. | Foto: Archiv Martina Macečka a Kristýny Klasové

"Je to hodně individuální. Problémy byly také například s nedochvilností. Často se stávalo, že zedníci měli rozdělaných několik projektů najednou. Po pár dnech práce odešli na krátkou dobu za jinou prací a tak dále. Často holdovali pálence z kokosů - araku a téměř všichni žvýkali betel, což je taková rozšířená srílanská droga. Komunikace tedy nebyla mnohdy jednoduchá. Anglicky vůbec neuměli, vše jsme jim museli názorně ukazovat. Proto někdy s úsměvem tvrdíme, že jsme vlastně dům postavili pantomimou," vysvětluje český majitel.

Přiznávají tak, že kdyby věděli, čím vším budou muset projít, asi by si vybudování surfového domu rozmysleli. Jejich trpělivost a snaha se však vyplatily. První dva roky naplnili kapacitu bez toho, aniž by museli investovat horentní sumy do reklamy.

Dětství v tropickém ráji

Do čtyř pokojů vily v surfařské vesnici Gurubebila na jihu Srí Lanky jezdí především jejich přátelé a známí, ať už jsou to mladí surfaři, protřelí cestovatelé, nebo rodiny s dětmi. "Na další sezonu už máme v plánu projekt šířit pro veřejnost a propagovat po internetu, a tak čekáme, že se klientela bude skládat spíš z lidí všech možných národností," poznamenávají.

Právě jižní oblast kolem pláže Midigama je jedním ze srílanských surfařských rájů. "Jsou tu skvělé vlny prakticky pořád, každý si tu najde 'tu svou'," přesvědčuje český pár. Naprosto nejlepší podmínky zde panují ale od prosince do dubna, kdy také končí hlavní sezona.

Nejlepší podmínky pro surfování jsou na Srí Lance od prosince do dubna, kdy také končí hlavní sezona.
Nejlepší podmínky pro surfování jsou na Srí Lance od prosince do dubna, kdy také končí hlavní sezona. | Foto: Archiv Martina Macečka a Kristýny Klasové

Na léto se pak přesouvají zpátky do Evropy. "I proto jsme naši cestovní agenturu nazvali Endless Summer (Nekonečné léto), my ho opravdu žijeme," dodávají.

Před rokem se jim navíc narodila dcera, která tak může vyrůstat v tropické zahradě nedaleko pláže. Ačkoliv rodiče rok a půl staré Mii přiznávají, že vychovávat dítě v Evropě je mnohem jednodušší, zároveň si pochvalují, že místní děti si raději hrají venku s míčem než s iPadem v obchoďáku.

Místní rybáři.
Místní rybáři. | Foto: Archiv Martina Macečka a Kristýny Klasové

"Na druhou stranu mají zase daleko menší rozhled a možnosti. Být na Srí Lance rodičem je určitě o dost složitější, už jen z hlediska tropického podnebí, někdy je tady dost horko a vlhko. Naštěstí je Mia po nás a na místní klima si rychle zvykla. Také zdravotní péče tu zdaleka není na takové úrovni jako u nás a o možném uštknutí hadem či tropickou stonožkou radši nemluvě. Asi nebyl ani jeden den, kdy bych neprohledala postýlku, než jsem tam Miu večer uložila," popisuje Klasová.

Vzájemný respekt je základ

Přes to všechno jsou šťastní, že dceři můžou dopřát dětství s oceánem, nejlepším ovocem, pitím kokosů, pozorováním zvířat v jejich přirozeném prostředí a běháním v tričku po pláži, zatímco v Evropě v zimě mrzne.

Na rozdíl od mnoha jiných míst v Asii podle Macečka a Klasové na jižních plážích na odpadky narazíte málokdy. "Na spoustě pláží na jihu nenajdete žádné odpadky. Voda je tu neskutečně teplá, průzračná a má překrásnou tyrkysovou barvu. Myslím, že místní čím dál více chápou, jak je důležité pro turismus - potažmo pro ně, aby se tohoto problému vyvarovali," zmiňují majitelé.

Druhým dechem však dodávají, že místní stejně jako v jiných asijských zemích začali ve velkém využívat igelitové tašky, s jejichž likvidací si moc neví rady. Český pár by se tak rád zasadil o změnu jejich pohledu na zacházení s odpady.

"Při stavbě domu jsme například prošli několika domorodými rituály, abychom neurazili místní božstva," říkají majitelé.
"Při stavbě domu jsme například prošli několika domorodými rituály, abychom neurazili místní božstva," říkají majitelé. | Foto: Archiv Martina Macečka a Kristýny Klasové

S místními obyvateli vycházejí dobře. "Respektujeme jejich víru a zvyky. Při stavbě domu jsme například prošli několika domorodými rituály, abychom neurazili místní božstva a podobně. Je to hodně o respektu. Místní lidé jsou, dá se říct, docela tolerantní k našim zvykům a chování, takže my osobně tady nemáme problémy. Také čas zahrál svou roli, po několika letech už si na nás místní lidé zvykli. Dobře si ale pamatujeme časy, kdy jsme po naší ulici chodili jako jediní běloši široko daleko a místní vybíhali ze svých domů, aby si mohli užít takovou podívanou," komentují svoje začátky v oblasti východní Midigamy.

Návštěvníci, kteří do českého surfového domu přijíždí, si vychvalují nejen podnebí a teplotu vody, ale také gastronomické zážitky, nádhernou přírodu a bezprostřední chování Srílančanů.

I přes to, že je místní občas udivují svým pohodlným způsobem života ve stylu "vše je rychle zapomenuto, nad vším se přimhouří oči a podobně", nekonečné léto na Cejlonu mají v plánu prožívat na dobu neurčitou. "Postavili jsme si tady vlastníma rukama dům, takže určitě zde chceme zůstat," říkají.

Video: Albánie je nová populární destinace cestovatelů

Albánie se dostává do popředí zájmu turistů. Nejkrásnější jsou tu hory, příroda a lidé | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci propustili unesené studenty z nigerijské školy

Ozbrojenci v sobotu propustili 42 lidí, včetně 27 studentů, které unesli minulý týden z internátní školy v nigerijském státě Niger. Oznámil to podle agentury Reuters guvernér státu v severní centrální části nejlidnatější africké země.

Propuštěno bylo 27 školáků, tři zaměstnanci státní střední školy a jejich příbuzní. Ozbrojený gang minulý týden vtrhl do školy v okrese Kagara a přemohl ostrahu. Při útoku byl zabit jeden chlapec.

Unesení studenti, personál a příbuzní Vládní vědecké střední školy v Kagaře jsou opět na svobodě a v péči vlády státu Niger, oznámil na guvernér Abubakar Sani Bello.

Únosy ozbrojenými skupinami s požadavky výkupného jsou v mnoha severních státech Nigérie běžné, poznamenala agentura Reuters. Mnozí únosci bývají ozbrojeni a přijíždějí na motocyklech. Dříve za únosy v Nigérii stáli především bojovníci teroristické organizace Boko Haram, nyní ale stále častěji tuto taktiku využívají i jiné ozbrojené skupiny.

Ještě rozsáhlejší únos než ten z minulého týdne se odehrál v noci ze čtvrtka na pátek, kdy neznámí ozbrojenci v noci na dnešek z dívčí školy v obci Jangebe ve státě Zamfara na severozápadě Nigérie unesli 317 studentek. K okamžitému a nepodmíněnému propuštění dívek vyzval i generální tajemník OSN António Guterres.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
před 1 hodinou

USA uvolnily na pomoc ekonomice 1,9 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila v sobotu návrh souboru opatření na podporu americké ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). O navrhovaném balíčku bude ještě hlasovat Senát.

Pro amerického prezidenta Joea Bidena je schválení podpůrných opatření prvním legislativním vítězstvím v Kongresu. Jeho demokraté však ještě musí vyřešit, jak v souboru opatření ponechat návrh na zvýšení minimální hodinové mzdy ze 7,25 dolaru na 15 dolarů. Návrh, který je hlavní prioritou pro progresivistickou část demokratů by mohl z balíku vypadnout kvůli komplikovaným schvalovacím pravidlům v Senátu.

Díky demokratům, kteří na rozdíl od Senátu těsně ovládají Sněmovnu reprezentantů, balíček nad ránem prošel v poměru hlasů 219 ku 212. Z amerického záchranného plánu mají být financovány vakcíny a zdravotnický materiál a další finanční pomoc postiženým domácnostem, malým firmám i regionálním a místním vládám.

Demokraté tvrdí, že balíček je nezbytný v boji s pandemií, která si v USA vyžádala už přes 500 000 životů. Miliony lidí kvůli ní přišly o práci. "Američané musí vědět, že jejich vláda je tu pro ně," prohlásila šéfka sněmovny Nancy Pelosiová. Podle republikánů je takový pomoc zbytná, podle nich jde jen 9 procent přímo na boj proti koronaviru.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy