Většina lidí si představuje Londýn tak, že tam pořád prší, v ulicích jezdí dvoupatrové autobusy, na rozích stojí červené telefonní budky a někde je tam Buckinghamský palác. Vy ho ale v knize, kterou jste napsala, ukazujete jinak…
Studovala jsem archeologii a možná i proto si často všimnu věcí, které ostatní jen tak přejdou. Navíc jsem člověk, který dokáže strčit hlavu i do kanálu, což se zrovna v Londýně hodí, protože se v jeho podzemí nachází staré zastavěné řeky nebo jména viktoriánských ulic. Podobné zvláštnosti mám ráda. O některých z nich píšu v první knize, další budou v jejím pokračování. Člověk může přeskakovat kapitoly podle toho, na co má zrovna chuť. Protože tu nemusí mít vždycky. Londýn je město, které dokáže člověka nadchnout, ale i pořádně naštvat.
Jak město poznáváte?
Osobně se ráda toulám a vyrážím ven bez jakéhokoliv plánu. Londýn je velmi zelený, plný parků a krásných zákoutí. Je dokonce největším městským lesem na světě. I velké události raději sleduji zpovzdálí. Když byla korunovace Karla III., tak jsem se na tu slávu nešla podívat, ale lákalo mě být trochu stranou davu a všímat si, jak lidé reagují a jak jsou oblečení. Často sledovali přímý přenos z mobilů. Jsem radši daleko od hlučícího davu a dají se tu najít místa, kde téměř nikoho nepotkáte.
Prozraďte nějaké takové místo…
Jako první mě napadla zřícenina kostelíku St. Dunstan in the East. Byl zničen během bombardování Londýna za druhé světové války. Nechali ho jako ruinu a udělali kolem něj park, který je blízko finančního centra. Je tam úplně ticho, tedy s tím rozdílem, že v Londýně má ticho úplně jinou definici. Musíte počítat s tím, že vám nad hlavou stále přelétají letadla.
A platí tedy, že je v Londýně špatné počasí?
Počasí je tu téma. Britové si o něm i rádi povídají. Mám pocit, že Londýn má ve srovnání se zbytkem Velké Británie svoje vlastní podnebí. Není pravda, že tu pořád prší, v létě se tu člověk občas cítí jako na Floridě. Některé dny jsou strašně suché, a co se možná tolik neví - Britové strašně rádi pěstují palmy. V létě jdete po ulici, svítí sluníčko a vy vidíte palmy, banánovníky a olivovníky. Dokonce v některých parcích žijí volně papoušci. Když jste v St. James parku, přelétají vám přímo nad hlavou, a když máte jablko, sednou vám na ruku. Na naší zahradě máme palmy a banánovníky. Banány nám sice vyrostly, ale nestihly dozrát.
Vy jste na začátku řekla, že Londýn může člověka potěšit, ale i naštvat. Kdy vás Londýn štve?
No já osobně nemám moc ráda jízdu metrem, protože metro v Londýně je nejstarší na světě a podle toho také i smrdí. Je tam špatný vzduch a tolik lidí, že mu můj manžel říká "mlýnek na maso". V centru je moc turistů, tak vždycky přepnu na autopilota, nasadím si sluchátka na uši a jdu, protože je to hodně vyčerpávající. Máme dvouletého syna, a pokud nemusím, do centra ho raději neberu. Některé stanice metra jsou ale architektonicky nádherné, třeba taková Baker Street připomíná kulisy divadla. Nebo třeba Canary Wharf má nádhernou futuristickou stanici. A Westminster má stanici, která vypadá jako z nějakého postapokalyptického filmu.
Kde lišky dávají dobrou noc
Vy tedy bydlíte někde na okraji?
Když jsme byli v Londýně poprvé, žili jsme blíž centru, na pomezí čtvrtí Battersea a Wandsworth, které hraničí s břehem Temže. A když jsme se do Londýna vrátili a měli jsme rodinu a psa, hledali jsme něco klidnějšího a levnějšího. Londýn je astronomicky drahý, to se ví. Takže teď bydlíme na předměstí Londýna a jezdíme vlakem do centra. Pro představu, pěšky se dokážeme dostat až k místu, kde začíná hrabství Kent, kde už to tedy není Londýn. I když my se s manželem často bavíme o tom, jak to vlastně člověk pozná, protože Londýn je taková chiméra. Nevíte, kde přesně má hranice. U nás to pořád má londýnskou atmosféru, máme tam dvouposchoďové autobusy, červené poštovní schránky, ale životní styl už je pomalejší.
Takže žijete v domku se zahradou?
Pronajímáme si domeček z viktoriánské éry, který byl, stejně jako ostatní v naší čtvrti, postaven mezi lety 1866 až 1868 pro chudší dělnickou vrstvu. Jsou to takové cihlové dvojdomky rozdělené na dvě jednotky a jsou památkově chráněné. Žít v chaloupce na kraji Londýna je krása, i když nám občas padá na hlavu. A občas vám na zahradu přijde liška.
Liška?
Ano, v Londýně je hodně lišek. Jsou tu považované za škůdce, protože roztahávají odpadky z popelnic. Klidně i v centru a za bílého dne. My je s manželem počítáme. Stačí, když se vrátí domů a řekne čtyři, a já už přesně vím, co myslel. Teď k nám na zahradu chodí jedna s bílým ocasem, která se pořád vrací a rozkousala mi například kožený batoh, když jsem ho zapomněla přes noc venku. Jsou to krásná zvířata, ale v Londýně mají těžký život. Britové mají i babské rady na to, jak je odradit. Prý je dobré posypat odpadky chilli kořením, ale to jsme ještě nezkoušeli. Podle některých článků jich tu žije až 10 tisíc. Když jdete večer v noci z divadla nebo party, tak působí docela děsivě, protože jim svítí oči. Ale dá se říct, že zkrátka v Londýně dávají lišky dobrou noc.
Jaké jsou vaše nějaké oblíbené čtvrti, které by třeba stály za návštěvu?
Moc ráda mám Greenwich, do kterého se dá z centra dostat lodí. Jmenuje se Uber Boat By Thames Clippers a kupujete si tam jízdenku stejně jako v londýnské MHD. Z té lodě vidíte všechno. S lodí se dostanete pod Tower Bridge, takže ho vidíte netradičně zespodu. Plavíte se kolem všech velkých památek, uvidíte třeba London Eye nebo parlament. A potom tedy dorazíte až do Greenwiche, což je část spojená s námořnickou historií Británie.
Je tam loď Cutty Sark, která vypadá jako pirátská loď, a muzeum námořnictva s moc hezkou herničkou a hřištěm. Nachází se tam také Královská greenwichská observatoř a poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka. Z kopce u observatoře je jeden z nejkrásnějších výhledů na Londýn, co znám. Je to moje oblíbená část, kam se ráda jezdím procházet a dát si nějaké dobré jídlo.
Z Greenwich se pak dá projít pěším tunelem pod Temží. Říká se, že v něm straší, ale tu zkušenost zatím nemám. Tunelem se dostanete až do Canary Wharf, což je finanční centrum Londýna, u kterého je ale i zdarma přístupná farma Mudchute Park and Farm, kde se na louce pasou ovce a za nimi jsou vidět mrakodrapy.
Oltář, kde vám načepují pivo
O Angličanech se také říká, že neumí vařit. Jak vám chutná tamní kuchyně?
Oblíbené fish and chips nemám moc ráda, protože tam tu rybu ani pořádně necítím, ale je rozdíl, když si tohle jídlo dáte někde na pobřeží přímo z rybářského člunu. Ochutnala jsem tak například žraloka. Přátelé nám také poradili, že se fish and chips dá vylepšit kari omáčkou, a opravdu je to pak super zážitek. Typickou anglickou snídani si děláme občas v neděli, když na to máme čas. Výhodou je, že je tak vydatná, že vás zasytí na dlouho, a pak na výletě nepotřebujete tolik jíst a ušetříte.
Samotný Londýn je asi rájem gurmánů. Jak vnímáte tamní gastronomii a co můžete doporučit?
Londýn je kosmopolitní, takže se třeba říká, že nejlepší indická kuchyně je právě tam. Já mám nejraději pouliční jídlo, takže ráda chodím do nějakých tržnic, třeba do Borough Market. Jídlo si pak můžete sníst třeba na schodech Southwark Cathedral, což je moc krásná anglikánská katedrála. Chcete-li zažít a ochutnat jiný Londýn, zamiřte do Brixtonu, Camdenu nebo na Brick Lane ve Shoreditch, což je čtvrť, kde je hodně pouličního umění. To se tam neustále mění, takže návštěva této čtvrti není nikdy stejná. Je tam i velmi dobrý bleší trh. A napadá mě ještě taková kuriozita - odsvěcená katedrála Mercato Mayfair, která je předělaná na tržnici. Jídlo si sníte před oltářem, kde vám k tomu ještě načepují i pivo.
Co vás na Londýně baví nejvíc?
Miluji ten pocit, že v Londýně prakticky všude stojíte na historii. Britové si na svých dějinách zakládají a já mám ráda ten pocit, že kdekoliv jsem, tak se tam dá něco objevit. Několikrát jsem byla například na speciálních procházkách s archeology. Říká se jim mudlarking a jsou o tom, že vás archeolog vezme na břeh Temže a vy tam v blátě hledáte artefakty. Dají se najít různé předměty z tudorovské, stuartovské nebo viktoriánské éry. Můj největší úlovek byl úlomek tabákové dýmky, která podle velikosti a tvaru pocházela asi ze 16. století. Tehdy byl totiž tabák drahý a fajfky malé.
A ten nález si můžete nechat?
Nemůžete si to oficiálně nechat, na to potřebujete speciální licenci, jejichž vydávání je v současné době pozastaveno. Pár lidí si možná odnese nějaké střepy, které archeolog vyhodnotí jako nehodnotné, ale jinak se do řeky všechno vrací. Najdete třeba i římskou keramiku, protože Londýn byl založen Římany. V galerii Guildhall se v suterénu nachází římský amfiteátr, kde kdysi bojovali gladiátoři. Chodíte po prosklené podlaze a pod vámi jsou ruiny z dob Římanů. Je to volně přístupné, ale málokdo to ví. Takové věci mě nikdy nepřestanou fascinovat.
Muzea a výlet za Bridgertonovými
Tím se dostáváme k tomu, za čím lidé do Londýna také jezdí - do muzeí a galerií. Které podle vás stojí za návštěvu?
Muzea a galerie jsou super, hlavně když prší. Hodně jich je zdarma, ale zase bývají plné. Britské muzeum nebo Přírodovědné muzeum jsou nádherná místa, kde klidně strávíte i několik hodin. Jsou tu ale i muzea, která jsou zajímavá a nejsou tolik známá. Třeba Poštovní muzeum, Victoria and Albert Museum nebo Londýnské dopravní muzeum, které na první dobrou nezní tak zajímavě, ale když se tam vypravíte s dětmi, bude je to bavit. Je tam dokonce i replika starého metra a dvouposchoďový autobus, do kterého si mohou vlézt.
Kam Londýňané chodí, když neprší?
Když je pěkné počasí, tak je fajn nějaká ze střešních zahrad. Hodně lidí zná Sky Garden - zahrady na vrcholku mrakodrapu, kterému se říká Walkie Talkie. Vstup je zdarma, ale je strašně profláklá. Nedávno se ale otevřela jiná, která je o mnoho výš než Sky Garden. Jmenuje se Horizon 22 a je také zdarma, jen je potřeba si online rezervovat vstupenku. A to se mimochodem hodí na všechny památky a turistická místa v Londýně. Já osobně mám ale nejradši zahradu The Garden at 120 na ulici Fenchurch, kde teče řeka a na jaře tam kvetou vistárie.
Co nějaké tipy pro kavárenské povaleče?
Když zajedete do South Kensington, což je velmi pěkná část Londýna, narazíte na malinkatou dánskou kavárničku HJEM. Mezi místními je hodně populární, takže člověk musí počítat s frontou, ale dělají velmi dobrou kávu a výborné skořicové šneky s kurkumou. Pokud chcete netradiční kávový zážitek, tak v oblasti Shoreditch na Brick Lane stává černý londýnský taxík proměněný na stánek s kávou. V Hampstead Village se nachází vysloužilá telefonní budka, ve které také dělají kávu. Ale v tomhle případě je třeba předem googlit, protože podobně malé podniky mají těžké konkurenční podmínky, a tak nikdy nevíte, jestli tam příště ještě budou.
Jaké výlety do okolí stojí za to?
Na hodně zajímavých míst je možné dojet vlakem. Prakticky z kterékoli větší vlakové stanice v Londýně se dá krásně dostat třeba až k moři. Můžu doporučit města jako Hastings nebo Dover - mají zajímavou historii a jsou krásná, ale ne tak profláklá jako Brighton. Nedávno jsme byli ve městě Bath, to je známé tím, že se tam koná festival Jane Austenové. Jezdí tam teď nově i fanoušci seriálu Bridgertonovi, který se tam natáčel. Byli jsme ve městě Canterbury, které je na seznamu UNESCO. Má nádhernou katedrálu a po tamním kanálu se můžete plavit loďkou s výhledem na krásné historické budovy.
Když chcete jet trochu dál a zažít anglickou přírodu, tak můžete jet do některého z národních parků. Dobře se dá dostat do Cotswolds - do části Anglie, kde jsou takzvané Chocolate Box Villages, tedy vesničky, které jako by vypadly z nostalgických krabiček bonboniéry. Krásná jsou zde například městečka Castle Combe, Bourton-on-the-Water, Upper nebo Lower Slaughter. Nádherná příroda s vřesovišti je i v Peak District. Natáčel se tam kromě jiného film Pýcha a předsudek s Keirou Knightleyovou.
Když člověk nemá moc peněz a chce z Londýna vidět co nejvíc, co byste mu
poradila?
Vyplatí se bydlet někde blízko zastávky metra nebo vlaku. Velkou část centra si pak můžete projít pěšky a večer se vrátíte zpátky vlakem nebo metrem. Doporučila bych bydlet na jihu Londýna, který je levnější. Ušetřit se dá na spoustě věcí. Já třeba chodím co nejvíce pěšky, jídlo si balím s sebou - třeba sendviče a kafe do termosky - a vybírám si atrakce, které jsou zdarma. O takových pak píšu na svém blogu a Instagramu.
Kdy je nejlepší čas na návštěvu Londýna?
Vyhněte se svátkům, protože to je pak Londýn přeplněný. Nejlepší je nějaký obyčejný víkend v květnu, kdy už bude krásné počasí a Londýn bude kvést. Ideální je také září, protože ještě bývá příjemné teplo. Vánoční trhy bych tu nedoporučovala. Nic z toho nebudete mít, protože bude s největší pravděpodobností pršet.
Fanoušci Harryho Pottera možná tak trochu očekávají, že je Londýn kouzelný. Je to tak?
Londýn je kouzelný, ale úplně jiným způsobem. Když sem pojedete jenom za Harrym Potterem, tak si to možná užijete, ale možná vás zklame, protože se budete mačkat mezi davy lidí. Kdo viděl Harryho Pottera, tak zná vlakové nádraží King's Cross - tam máte obchod se suvenýry a vedle je košík zapuštěný do stěny, kam se lidé chodí fotit, ale na fotku se čeká i hodinu.
Přitom vedle King's Cross je nádherná budova stanice St. Pancras, kde se odehrává scéna, jak nad ní Harry s Ronem letí ve Fordu Anglia. Tu si můžete vyfotit bez front. Když chcete lepší zážitek, přineste si vlastní hůlku a fotky jsou pak zajímavější a je to mnohem větší zábava. V Londýně je spousta míst, kde se filmy o Potterovi natáčely, fanoušci by neměli vynechat například Millenium Bridge, Leadenhall Market nebo londýnskou zoo, kde si Harry povídal s hadem.
Londýn je podle mě magický tím, že ho každý vidí úplně jinak, podle toho, co tam hledá. Když půjdete po klasických památkách, kde jsou davy, tak možná odjedete vyčerpaní a zklamaní. Někdy totiž stačí jen procházka podél Temže a užít si tu atmosféru města. A můžete být příjemně překvapení.
