Češka s portugalským mužem těží sůl. Na Algarve nabízí i koupel v "Mrtvém moři"

Veronika Rosová je vystudovaná učitelka, roky však již pomáhá na rodinných solných polích.
Zpestřením nejstarší čtvrti jsou pak moderní sochy odkazující na legendy související s historií Olhãa.
Jihoportugalské malebné městečko Olhão, nacházející se zhruba 12 kilometrů od Fara, je domovem 45 tisíců lidí.
V sobotu dopoledne zde panuje čilý ruch. Místní si přišli nakoupit suroviny na oběd či večeři, potkat se se známými a probrat novinky.
Některé stále slouží jako bydlení, v jiných jsou hotely či restaurace.
Foto: Magdaléna Daňková
Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
26. 1. 2024 11:54
Veronika Rosová do Portugalska přijela poprvé před 19 lety. Ještě jako studentka vyrazila s kamarádkou stopem. Dva roky nato se přestěhovala za přítelem do malého rybářského městečka Olhão, zhruba 12 kilometrů od algarvské metropole Faro. Dnes se svým manželem podniká na solných polích.

Podobných příběhů, jako je ten Veroničin, je přitom na jihu Portugalska hned několik, asi sto českých krajanů tu udržuje blízké vztahy.

"V naší česko-slovenské komunitě je devadesát procent žen," říká Veronika. Češky v nedalekém Faru také provozují českou školu. "Chodí k nám 25 dětí z česko-portugalských manželství," vysvětluje fungování sobotního vyučování na které střídavě docházejí žáci od čtyř do patnácti let. "Organizujeme pro ně třeba také mikulášskou besídku," říká vystudovaná pedagožka pocházející z Nového Jičína.

Učitelství se však již příliš nevěnuje. Společně s portugalským manželem Joãem totiž spravuje solné pole Salinas do Grelha. Během hlavní sezony přebývají na polích ve starém přílivovém mlýně uprostřed přírodního parku Ria Formosa, na zimu se pak stěhují do městečka.

"Svého muže jsem poznala v místním sboru, protože jsem celý život zpívala," pokračuje ve svém vyprávění před jednou z největších atrakcí Olhãa - trhy s jídlem.

Mušle a čerstvé ryby pod jednou střechou

Jedna ze dvou hal Mercados de Olhão se nachází na nábřeží Avenida 5 de Outubro, ze kterého lze během odlivu dohlédnout na ostrůvky laguny Ria Formosa. V mělké vodě zde při odlivu sbírají místní vyhlášenou pochoutku - mušle.

U mola se v poklidných vlnkách pohupuje kopie rybářské lodi Bom Sucesso. Ta v roce 1808 dovezla sedmnáct námořníků až do tisíce kilometrů vzdálené Brazílie, orientovali se tehdy jen podle primitivní mapy a hvězd. Námořníci chtěli dát vědět králi Joãovi VI., který žil v brazilském exilu, že napoleonská vojska se stáhla ze země.

Mušle i desítky druhů čerstvých ryb lze najít na proslulém rybím trhu, který patří mezi nejvyhlášenější na Algarve. V sobotu dopoledne zde panuje čilý ruch. Místní si přišli nakoupit suroviny k obědu či večeři, potkat se se známými a probrat novinky. Turistů je tu na konci sezony vidět jen pár.

Místní vybírají nejlepší ryby, prodejci krájí filety a balí lesklá rybí těla do sáčků. V nabídce nechybí kromě tradiční tresky a makrely ani olihně či rejnok. Pach čerstvé rybiny naplňuje celou halu, protivný ale není.

V protější hale pak prodejci nabízí nejrůznější druhy šťavnatého ovoce a čerstvé zeleniny, zelené olivy nakládané v bylinkách, stejně jako typické místní sladkosti. A že je z čeho vybírat.

Nízké bílé domky a květinová zákoutí

Kousek od tržnice se nachází nejstarší část městečka s úzkými uličkami plnými nízkých, bíle omítnutých domů s pestrobarevnými detaily a zákoutími plnými květin. Zpestřením jsou pak moderní sochy odkazující na legendy související s historií Olhãa.

Třeba o Arraúlovi, synovi Herkula, který ztroskotal na moři a snědla jej velryba. Při vší smůle jej však nakonec dopravila na břeh v místech, kde je dnes město. Arraúl se do místa ihned zamiloval a rozhodl se jej ochránit vybudováním pískovcové bariéry, kterou je dnešní pás pískovcových ostrůvků laguny Ria Formosa.

Četné terasy kaváren a restaurací lákají na to strávit příjemné minuty pojídáním místních specialit z ryb či mořských plodů a nechat se příjemně lechtat sluncem. Nebo si jen tak vypít šálek espresa, za který na jihu Portugalska dáte do 30 korun.

Ačkoliv současné Olhão působí mimo hlavní turistickou sezonu poněkud ospalým dojmem, městečko podle Veroniky Rosové v posledních letech roste a rozvíjí se. "Spousta domů se opravuje, roste množství přijíždějících turistů. Odliv Portugalců ale trvá, vrací se spíš na prázdniny," přiznává. "Rybáři tady pořád jsou. Jsou mezi nimi i mladí lidé. Ale ti, kteří vystudují, většinou utečou pryč," dodává.

Solný květ z přírodního parku

Češka s manželem patří mezi známé místní podnikatele. Společnost Salinas do Grelha, která produkuje sůl nejvyšší kvality, včetně vyhledávaného solného květu, vznikla v roce 2009 a navazuje na stoletou rodinnou tradici. Nachází se uprostřed přírodního parku Ria Formosa. Na solných pláních Češka pomáhá mimo jiné s komentovanými prohlídkami pro individuální návštěvníky i školy nebo s provozem lázní.

S nápadem začít provozovat portugalské "Mrtvé moře" manželé přišli, když přemýšleli, co si počít s vodou po vytěžení soli, kterou již nevyužijí. Tak vzniklo relaxační centrum pod širým nebem.

Jezero o rozloze 2000 metrů čtverečních má stejnou koncentraci soli jako Mrtvé moře a může se pochlubit léčivými účinky. Rodina navíc začala nabízet také bahenní zábal, který v kombinaci se slanou vodou pomáhá vyživovat kůži a uvolňovat svaly. Dospělý zaplatí za koupání osm eur a doporučená doba pobytu je stanovena na dvě hodiny s pravidelnými pauzami mezi koupáním.

Venkovní lázně patří mezi vyhledávaná místa v okolí a cestu sem najdou návštěvníci z různých koutů světa. Nechybí ani Češi. Koneckonců, tohle Mrtvé moře je k Česku přece jenom blíže.

 

Právě se děje

Další zprávy