Martin Úbl každým rokem sbalí do batohu horské vybavení a vyráží na několikatýdenní přechody velehor po celém světě. S přáteli začínal přechodem slovenských Tater nebo rakouských Alp. Postupně absolvoval vysokohorské pochody v Nepálu, Peru či Bolívii, ze kterých napsal dvě knihy s názvem Neuvěřitelné příhody z hor.
Když se vloni vracel z jednoho z nejtěžších přechodů na světě - 1200 kilometrů dlouhého Great Divide Trail v kanadských Skalnatých horách, posteskl si, že v Česku žádné dlouhé treky nejsou.
"Na přednáškách o výpravách jsem se dost často setkal s lidmi, kteří mi říkali, že by chtěli chodit treky stejně jako já, ne tak extrémní, ale podobně dlouhé. Nevěděli ale, jak a kde začít, aby si to vyzkoušeli. Vymýšlel jsem jim často trasy a mrzelo mě, že v Česku nic podobného není," vysvětluje, jak projekt Cesta Českem vznikal.
"Když jsme šli tři měsíce kanadskou divočinou, měl jsem dost času přemýšlet. V Americe jsou tyhle treky velkým fenoménem, lidé čím dál víc touží po delším pobytu v přírodě, kdy se musí spoléhat sami na sebe. Přišlo mi škoda, že ačkoliv je v Česku nejlepší turistické značení a všude po světě potkáváme v horách Čechy, žádné přechody takového typu nemáme," dodává.
Rozhodl se tak, že společně se svými přáteli vymyslí přechod republikou od nejvýchodnějšího bodu do toho nejzápadnějšího.
Z Krušných hor do Beskyd
Původně si mysleli, že trasu povedou jihem, nakonec se však rozhodli pro zajímavější tisíc kilometrů dlouhou severní cestu. Ta vede přes Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Broumovsko, Jizerské hory, Krkonoše, Lužické hory, České Švýcarsko a Krušné hory.
"Dá se to ujít za jednu sezonu anebo si ji rozdělit na etapy. Přes zimu jsme projekt dávali dohromady a vymýšleli trasy. Na jaře a v létě jsme pak chodili po trasách, abychom všechno popsali. To byla největší práce. Od srpna jsme dávali dohromady webovky a na podzim Cestu Českem spustili," popisuje rodák z Plzně. "Některé etapy jsme procházeli víckrát a některé jsem i projížděl na kole," vysvětluje.
Většina lidí si podle Úbla zvolí spíše etapovité zdolávání trasy Českem, pokud by se jej však někdo rozhodl absolvovat celý najednou, bude mu to trvat zhruba 40 dní.
"Očekáváme, že lidi ujdou zhruba 25 kilometrů za den, což průměrný turista, který je zvyklý chodit, v pohodě zvládne. Nejsou to šílené trasy nahoru a dolů nebo cesty úplnou divočinou," tvrdí Úbl. "Je na každém, jestli se chce toulat, nebo jestli bude chtít trek absolvovat za nějaký čas," připouští.
Lidé z druhého konce republiky objeví místa, na která by nevyrazili
Podle dobrodruha je největší předností tisícikilometrového putování jeho různorodost. "Každé hory mají jinou atmosféru, jiné zázemí a jsou jinak krásné. Bál jsem se, že tam budou slabá místa, ale nejsou. Znovu jsem objevil místa, na kterých jsem byl jenom jednou a vůbec jsem si neuvědomoval, jak jsou krásná. A taky prázdná, je tam minimum lidí. Mezi ně patří Lužické hory, Broumovská vrchovina nebo Rychlebské hory," vyjmenovává.
Díky Cestě Českem tak lidé z odlišného konce republiky mohou objevit místa, na která by běžně nevyrazili.
Za lehčí úseky přechodu Česka považuje Úbl Broumovsko, České Švýcarsko a Lužické hory. Naopak jako náročnější úsek vnímá Beskydy, kde jsou na trase tři těžké výstupy - na Lysou horu, Smrk a Pustevny. Etapu měřící 105 kilometrů odhadují tvůrci na čtyři dny pochodu. Cesta začíná na hranicích s Polskem nedaleko Jablunkova a končí v Hodslavicích, rodišti Františka Palackého.
Zájem o cestu předčil očekávání
O Cestu Českem je podle Úbla obrovský zájem, což nečekal. "Lidí, kteří se ozvali a přihlásili do facebookové skupiny, jsou tisíce. Někteří vyrazili už teď během říjnového svátku ačkoliv neměli kde přespat nebo se najíst. Jiní plánují jít trek na jaře. Ideální je podle mě začít od dubna, pokud už bude teplo," myslí si.
Podle Úbla zájem lidí svědčí o tom, že jsou Češi velmi zapálení pěší turisté. "Projít nejdelší natrasovaný trek v Česku pro ně může být i výzvou. Tisíc kilometrů už je docela zajímavé číslo, ale hlavně díky tomu poznají devět nádherných pohoří. Cílem nebylo vytvořit závod, ale vymyslet cestu, kterou může jít každý," tvrdí.
Celý přechod vkuse podle něj zatím nikdo neabsolvoval, někteří však prošli jeho dílčí části.
Na Facebooku se o své plány absolvovat pochod Českem dělí s ostatními nejen rekreační turisté a sportovci, ale i senioři či rodiny s malými dětmi, což autoři velmi vítají. "Nedokážu odhadnout, kolik lidí se na něj vydá příští rok. Za tři týdny jsme bez jakékoliv propagace nasbírali tři tisíce lidí, které to zajímá," přiznává.
Vytvořením tras z východu na západ Česka však projekt nekončí. Martin Úbl momentálně jedná s Klubem českých turistů, aby byl trek oficiálně uznán, a rádi by také vytvořili komunitu lidí, kteří poutníkům nabídnou místo k přespání. Právě takové komunity jsou běžnou součástí zahraničních treků.
Rozprostření turistů a oživení cestovního ruchu
"V cizině funguje systém takzvaných "trail angels", což jsou lidi, kteří žijí okolo trasy a pomůžou poutníkům, když je potřeba. Nechají je přespat na své zahradě nebo jim poskytnou vodu. Chtěl bych, aby to fungovalo podobně i tady, aby lidi pomáhali lidem," vyjevuje svůj nápad.
Součástí jejich projektu je ale také upozornění na to, aby lidé po sobě nenechávali v přírodě nepořádek a své odpadky si brali s sebou.
Přechod Martina Úbla a jeho přátel nakonec může pomoci také oživení turistického ruchu v Česku po koronavirové krizi. Dobrodruh však především doufá, že díky jednotlivým etapám se rozprostřou turisté a nebudou přetlaky lidí na několika vybraných místech, jako je Sněžka, Hřensko nebo Pustevny.
Martin Úbl sbírá již léta neuvěřitelné příhody z hor
V půlce listopadu Martinu Úblovi vyjde již třetí knížka s historkami z horských přechodů, tentokrát s názvem Lehce neuvěřitelné příhody z hor. "Celou sérii touto knihou uzavírám, ale myslím si, že je nejlepší. Jsou v ní zážitky z Bolívie i Kanady," popisuje.
"Lidi se dostanou do míst, kam by běžně nezamířili," myslí si. "Asi se nedá čekat, že tenhle trek absolvují desítky tisíc lidí, což ani není naše ambice. Ale více lidí se podívá na méně známá místa," dodává.
Český dobrodruh připustil, že plánuje dopracovat i jižní trasu přechodu přes Česko.
"Celý život jsem jezdil na Šumavu, takže jsme původně mysleli, že trek povede jihem přes Šumavu, Novohradské hory, Českou Kanadu a Českomoravskou vrchovinu. Jenže pak je to problém u Brna. Jít několik dní po rovině je strašná nuda. Na kole to projedete, ale pěšky je to jiné," vysvětluje. Do budoucna by tak Češi mohli projít republiku od západu na východ severem i jihem.
Peruánské Machu Picchu se otevřelo jedinému turistovi:
