Přistáváme v tajemném Bhútánu a já si konečně plním sen. Na letišti nás čeká řidič a průvodce, oba dva jsou tady jen a jen pro nás. Doprovázet nás se synem budou celé tři týdny. Bez nich se koneckonců v této asijské monarchii nepohnete.
Druhý den brzy ráno stoupáme k buddhistickému klášteru Tygří hnízdo, v bhútánském jazyce dzongkä nazývaným Takstang. Potkáváme místní poutníky, například asi čtrnáctileté děvče, které na svých ramenou vleče nahoru zřejmě svoji mladší sestru.
Klášter podle legendy vznikl tak, že v jedné ze zdejších jeskyní meditoval buddhistický guru tři roky, tři měsíce, tři dny a tři hodiny, aby ze sebe vypudil démony. Na místo ve výšce 3120 metrů nad mořem prý doletěl na hřbetu tygřice.
Konečně vcházíme dovnitř a stáváme se součástí rituálu, při kterém nám do dlaní z malé konvičky nalijí trochu vody, abychom ji s hlasitým srknutím vypili. To zopakujeme ještě mockrát v dalších chrámech.
Duchové žen zkřížili cestu mnichům
Den v ...
Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne
Při zpáteční cestě do hlavního města Thimpu potkáváme chlapce, který se k nám chtěl připojit. Náš průvodce jej však celkem nevybíravě odmítá. Škoda, těšili jsme se, že si popovídáme s někým místním, abychom pořádně poznali místní život.
Horská cestička se tiskne ke skalám, po nichž se proplétá naše auto, pod námi jsou hluboká údolí. Najednou zastavujeme. Před námi stojí chumel lidí a všichni vypadají vyděšeně. Co se stalo, se dozvídáme záhy - do hluboké strže spadl náklaďák s mladými mnichy. Na korbě jich sedělo jedenáct, přežil jen pětiletý chlapec.
Nakonec sebereme odvahu podívat se dolů a na větvích zahlédneme cáry zářivě červeného mnišského oděvu. Řidič stačil z auta vyskočit a přítomným teď vysvětluje, že se mu do cesty postavili tři duchové žen, kteří celou nehodu zavinili.
Nahlédneme až do skromných pokojíků kláštera
Policista souhlasně pokyvuje hlavou a vše si zapisuje. Náš průvodce nám vysvětluje, že tito duchové bývají občas k vidění kolem cest. Pomoci nemůžeme, a proto pokračujeme mlčky dále k Punakha Dzong, druhé nejstarší klášterní pevnosti v zemi.
Její krásu ale ocením až zpětně doma z fotografií, na místě nedokážu přestat myslet na nehodu u silnice.
Přecházíme dřevěný zdobený most nad řekou Mo Chu, abychom se dostali do nitra pevnosti. Díky našemu průvodci se dostaneme až do skromných pokojíků chlapců, kteří se z rozhodnutí většinou chudých rodičů dostali do druhého nejstaršího bhútánského kláštera už v útlém věku.
Sledujeme, jak žákům tibetského buddhismu jejich starší kolegové holí hlavy, posloucháme hru na podivnou pestrobarevnou kytaru a se zatajeným dechem pozorujeme jednoho ze studentů při meditaci.
Den byl opravdu dlouhý - a to byl teprve začátek našeho bhútánského dobrodružství.
