reklama
 
 

Dům musí být hezký ze všech stran. Je to stejné jako s krásnou ženou, říká autor V Tower na Pankráci

16. 4. 2017
Milovníkem mrakodrapů byl architekt Radan Hubička už odmala. Vysoké domy jsou podle něj elegantní a štíhlé. Jednu výškovou budovu navrhl i pro Prahu. Má tvar V a po dokončení bude nejvyšší obytnou budovou v Česku. "Proporce kvádrů je kvalitní pouze ze dvou stran. Když se díváte diagonálně, není to už ono. Z tohoto důvodu jsem chtěl dům udělat jako sochu. To máte stejné, jako když se díváte na krásnou ženskou. Líbí se vám, ať se na ní podíváte z boku, zezadu, nebo zepředu. A stejně tak funguje i V Tower, z každého pohledu je jiná," vysvětluje, proč má budova právě tvar písmene V.
Doporučujeme

Projektem V Tower už žijete téměř 14 let. Za tu dobu se změnil i investor. Došlo tedy k nějakým zásadním změnám?

Architektonickou soutěž, které se mimochodem zúčastnil i newyorský architekt Richard Meier, autor City Tower, jsem vyhrál tuším v roce 2004. Tehdy pozemek vlastnila společnost ECM. Přišla ale světová krize a společnost zkrachovala. Pozemek na podzim 2012 získal nový vlastník a poté se vše konečně rozjelo nanovo. Tvar a architektura zůstaly stejné. Změnila se ale jedna podstatná věc. Nový investor do toho přinesl obrovskou dávku energie, začali jsme zase vše řešit, zda neumíme věci udělat ještě lépe. Úplně se změnily dispozice, statika, ale i technologie, u té se změnil i její celkový koncept.

Jak?

Cílem bylo udělat ekologicko-ekonomickou budovu co do provozních nákladů, ale i to má různé další možnosti, nadstavby a stupínky. Tím nejvyšším je LEED PLATINUM (Leadership in Energy and Environmental Design) a právě ten je naším cílem získat. Dosáhnout na něj u rezidenční budovy je navíc mnohem těžší, než je tomu u budovy veřejné nebo administrativní.

Tomu také musíte přizpůsobit technologie a postupy. Udržitelnost není pouze v tom, že používáte ekologické materiály, ale například i v tom, že snižujete náklady na provoz. Tím ale výčet změn nekončí. Společně s novým investorem jsme věnovali opravdu hodně času komfortu a pohodlí budoucích uživatelů bytů. Znovu a znovu jsme řešili technologie budovy (chlazení, topení, větrání) tak, aby vše sloužilo a vy jste o tom ani nevěděli. Prostě aby vám bylo fajn.

V Tower se ještě před svým dokončením dostala dokonce do hledáčku komunity fotografů architektury z celého světa. Pochvalují si její fotogeničnost. Proč má tedy budova zrovna tvar V?

Vidíte, to jsem netušil. Samozřejmě "véčko" vzniklo z důvodů architektonicko-estetických. Proporce kvádrů je kvalitní pouze ze dvou stran. Když se díváte diagonálně, není to už ono. Z tohoto důvodu jsem chtěl dům udělat jako sochu. To máte stejné, jako když se díváte na krásnou ženskou. Líbí se vám, ať se na ní podíváte z boku, zezadu, nebo zepředu. A stejně tak funguje i V Tower, z každého pohledu je jiná.

Obálka domu nekončí skleněnou fasádou, ale předsazenými terasami. Ty mají fungovat jako psychologický efekt pro ty, kterým by mohlo být bydlení ve výšce nepříjemné?

Terasy mají více významů. Jedním z nich je například to, že lidé mohou jít ven. Nejsou tak uzavřeni ve skleněné místnosti s neotvíratelnými okny a mohou si třeba pohodlně vyvětrat. Bezbariérový kontakt mezi interiérem a exteriérem považuji za zásadní. Hloubky teras jsou různé. Na jižní straně jsou širší, na severní užší. I to má jednoduše vysvětlitelný důvod. Terasy fungují jako kšilt čepice a chrání byt před přímým sluncem. Proto jsou na jihu hlubší a na severu, kam tolik nepraží, zase užší.

A samozřejmě s sebou nesou i onen psychologický efekt. Dokonce i zábradlí je zakončeno masivním madlem proto, abyste se na terase rezidenti cítili v bezpečí, a ne jako na kraji skály. Pobyt na balkonech se také obejde bez strachu z výšek, jelikož jsou vybaveny předsazenými "nosy", které zabraňují nepříjemnému pohledu kolmo dolů.

Jakým způsobem je budova chráněna proti výkyvům větru?

U každé výškové budovy samozřejmě působí vítr a s tím musí statika od začátku počítat. Uvedu jeden příklad z Manhattanu. Domy z ocelové konstrukce jsou vysoké až 250 metrů, když přijde silný vítr, tak se skutečně hýbou, protože ocel je měkká a pružná, nahoře to ale necítíte, nemáte to srovnání se zemí.  To ale není případ V Tower. Jednak je podstatně nižší, ale hlavně má železobetonovou konstrukci, která je sama o sobě extrémně tuhá, a proto pohyby nedovolí.

Navíc už v průběhu projektování se model zkoušel ve speciálním větrném tunelu v Kanadě, který patří k nejlepším na světě a kde se testuje většina mrakodrapů, které se dnes staví. Podle výsledků se pak i naše budova dimenzovala a navrhla.

Dělat statiku na výškové budově asi bude tvrdý oříšek?

Je úplně jedno, jestli děláte statiku výškové budovy, nebo vily. V obou případech se musí se vším počítat.

Považujete se za milovníka mrakodrapů?

Jsem. Už od dětství. Vlastně aniž bych věděl, že se bude planeta jednou takhle rozmnožovat. Vysoké domy jsou prostě elegantní a štíhlé. Mám je rád, ale zase ne všechny. Jen ty dobré. Těch zase po celém světě moc není. Velmi hrubým odhadem tak šedesát.

Který z nich je vaší srdcovou záležitostí?

Jedna věc je architektura a druhá je technická vyspělost. Tak například 101patrová Tchaj-pej 101 mě nebere po stránce architektonické, co mě ale uchvacuje, je technologie, kterou použili. Je to sakra vysoká budova, navíc umístěna v seismické oblasti. Jednou z vychytávek, která ji chrání, je například padesátitunová koule řízená počítačem. Ta se během výkyvů vychyluje tak, aby vyvažovala budovu. Už jen jak ji tam dostali?

Netuším.

Nařezali ji na jednotlivé pláty a vytáhli ji tam jeřábem a pak složili. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Líbí se mi třeba budovy od Normana Fostera, jako londýnská "okurka" nebo tvorba Renza Piana. Také se mi líbí ty starší mrakodrapy ze 70. let v Singapuru, například od Paula Rudolpha. Rád je objíždím a sleduji i to, jak jsou zasazeny do místa.

Zmínil jste zvyšující se počet obyvatel na zemi. Výšková budova je podle vás řešením neustálé zvyšující se poptávky na bydlení?

Má určitě obecně svoje opodstatnění, a to nejenom v aglomeracích, které jsou přehuštěné, a nelze se nikam dál rozvíjet. Jde o to, aby svět a města byla různorodá, aby nabízela různé varianty a možnosti. Minulost přece jasně ukázala, že není správné postavit soubory staveb stejného počtu podlaží, doteď se s tím města vyrovnávají.

Představte si situaci, kdybychom stavěli pouze "placaté" domy při zemi. Kvádr naležato zabírá mnohem více půdy a logicky pak i zeleně, která postupem času ve městech mizí čím dál víc. I historicky přece mnoho lidských příbytků vyhledávalo rozhled, vzdušnost, volnost. Myslím si, že pro takové městské aglomerace je mrakodrap ve správném místě logickým a správným řešením.

A co se týká umístění pražských výškových budov. Je podle vás Pankrácká pláň tím nejlepší místem?

Už architekt Havlíček v roce 1932 říkal, že Pankrác je místem předurčeným pro výškové stavby. A je to tak. To místo je správné.

Další takové místo v Praze není?

Asi si je dovedu představit ještě v Holešovicích, ale není to ono jako na Pankráci.

Kdybyste si měl vybrat byt ve V Toweru, v jakém patře by to bylo?

Vzhledem k tomu, že je tu mnoho bytů, od těch nejmenších až po ty velké, a každý má něco do sebe, je těžké to rozhodnout. Byty v krčku mají výhled na starou Prahu a současně na jih. Byty v západní věži zase do třech světových stran.  Byty ve východní věži mají výhled na Prahu od Vinohrad až po Pražský hrad. Záleží také na tom, co hledáte. Můžete mít malé studio o 50 metrech po větší byty.

Krásné jsou penthousy, které mají střešní terasy se zelení a vlastním bazénem a mají 400 metrů čtverečních. Možná bych ale zvolil jeden z bytů na 21. patře, které mají na spojovacím krčku vlastní terasu a zahradu, no anebo právě ty v krčku s panoramatickým výhledem. 

Jak se vám daří zkoordinovat veškeré profese a řemesla?

V projektové části jsme se vším hotovi, a to včetně detailů. Dokončujeme ještě nějaké interiérové věci, jako je například vstupní hala nebo SPA a bazén. A stavba se také pomalu začíná dostávat do fáze, kdy se dodávají obklady, podlahy a tak dále. My musíme dokreslovat spoustu podrobné dílenské dokumentace. Pokud se ale bavíme o rychlosti, musím říct, že mě velmi překvapila rychlost, s jakou byl stavěn železobetonový skelet. Za deset dní se ve špičce zvládlo jedno patro.

Čím vyšší, tím lepší, je to marketingový trik, jak nalákat lidi, říká o mrakodrapech jejich architektka Eva Le Peutrec. Své sny si splnila a jednou by chtěla navrhnout stavbu v České republice | Video: Martin Veselovský |  17:57

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama