Historik architektury: Ochrana památek v Praze je tragická. Není to chyba zákona, selhávají lidé

Petra Jansová Petra Jansová
27. 4. 2017 13:16
Kauza bouraného domu na Václavském náměstí ukazuje podle historika architektury Rostislava Šváchy na selhávání památkové péče v Praze. Spolu s Veronikou Vichterkovou z Klubu Za starou Prahu před budovou drží na místě už několikátý den symbolickou tryznu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné upozorňují i na specifický postoj odborníků ke stavbám z druhé poloviny 20. století. "Nejsou schopni se odpoutat od své averze, nejsou k tomu schopni zaujmout odborný postoj a dívají se na to laikové. Z jejich posudků vlastně vyčtete, že na Transgas pohlíží jako na současnou stavbu," říká Švácha.
Rostislav Švácha a Veronika Vicherková
Rostislav Švácha a Veronika Vicherková | Foto: Jakub Plíhal

Tryznou, kterou tu držíte už pět dní, se snažíte upozornit na to, že podle vás v Praze selhává památková péče. Nefunguje podle vás památkový zákon, nebo máte pocit, že je problém spíš v lidech?

Rostislav Švácha: Já osobně si myslím, že zákon je dobrý a že na jeho základě se dají památky velmi dobře ochraňovat. Myslím si, že selhávají konkrétní lidé.

Jakým způsobem u nás proces prohlášení za památku vlastně probíhá?

RŠ: Poslední slovo v prohlašování domu kulturní památkou má ministerstvo kultury. Problém je, že se zpravidla neřídí doporučením odborných grémií, což konkrétně ukazuje případ Transgasu.

Kauza, která se týká tohoto domu, se táhne už deset let. Na základě čeho nakonec majitel získal povolení ho zbourat?

VV: To nikdo z nás netuší. S největší pravděpodobností za tím stojí demoliční výměr na základě havárie. To celý proces urychlí a přeskočíte všechny překážky.

RŠ: V takovém případě nepomůže domu ani prohlášení za památku.

VV: Ve skutečnosti tímto způsobem zaniklo mnoho památek, což je i případ tiskárny v Opletalově ulici vedle tohoto domu. Tu zbourali za víkend rovněž na havarijní výměr.

RŠ: Ta byla na rozdíl od tohoto domu skutečně zapsanou kulturní památkou. Mimochodem, byla ve vlastnictví stejného majitele.

V poslední době se hodně mluví o osudu komplexu Transgasu. O status kulturní památky se ale uchází i další budovy z poválečné éry, například obchodní dům Kotva nebo hotel Thermal v Karlových Varech. Existuje nějaký seznam, kde by si veřejnost mohla udělat přehled i o dalších stavbách? 

VV: Podobný dotaz jsem na Ministerstvo kultury podávala i já. Chtěla jsem si udělat přehled o tom, kolik podnětů na Ministerstvo kultury přijde, a kolik jich oni ve skutečnosti zahájí. Dostala jsem odpověď, která mi přiblížila pouze délku zákonné lhůty tohoto procesu. Ta je 30 dní. Nicméně například v případě budovy Strojimportu na Vinohradské třídě, popud na prohlášení podal tehdy Petr Vorlík, se více než rok nestalo vůbec nic. Dále jsem se z odpovědi dozvěděla, že zákonná lhůta vzhledem k počtu podnětů nelze stihnout, a statistika podnětů se nevede. Osobně se však domnívám, že ve chvíli, kdy podnět projde podatelnou, získá automaticky evidenční číslo, byť je fakt, že to neodráží, čeho přesně (stavby z jakého období) se podnět týká.

RŠ: Podobnou statistiku se pokouší z vlastní iniciativy vytvořit právě architekt Petr Vorlík. Tedy kolik návrhů na památky poválečné architektury bylo podáno, kolik jich bylo vyřízeno kladně a kolik negativně. Tady visí ve vzduchu ale ještě jiná myšlenka - vytvořit veřejný seznam budov, které mají architektonickou hodnotu a který by se mohl stát vodítkem i pro developery, kde si dát pozor. Problémem takového seznamu by ale samozřejmě bylo, že by neměl žádnou zákonnou hodnotu.

VV:  Já k tomu vždycky říkám, že tohle spadá do územního plánování. Už od roku 2006 existuje zákonná povinnost každé obce zřizovat si územně analytické podklady, v nichž jsou popisovány různé jevy a mezi nimi i takzvaný jev číslo 14, který popisuje významné architektonické stavby a komplexy. Jde o ty, které nejsou památkově chráněné.

Pro Prahu takové podklady existují od roku 2007. Například Transgas je od začátku vedený jako architektonicky hodnotný celek. To znamená, že jakési vodítko pro developery existuje. Samozřejmě závisí na tom, jak kvalitně jsou podklady zpracovány. Zjistila jsem, že ministerstvo pro místní rozvoj mělo mnohdy problém a podklady byly vypracovány chybně. Například do seznamu byly zaneseny domy s památkovou ochranou. Takže to opět selhává na lidech. Nicméně v případě Transgasu si přeci developer musí uvědomit, že na Vinohradské třídě vstupuje do památkové zóny a nekupuje si tak pozemek, ale budovu.

Jak dlouho památkový zákon funguje?

RŠ:  Poslední památkový zákon je z roku 1987. Na ten první jsme si museli dlouho počkat a začal fungovat v padesátých letech.

A pokud bychom měli jeho kvalitu srovnávat s ostatními zeměmi?

RŠ: Myslím, že ve srovnání s ostatními zeměmi na tom naše zákonodárství, co se týká památek, není o nic horší. Například v případě ochrany moderní architektury, což je jev až 20. století, kdy se začaly chránit relativně mladé stavby, jsme byli dokonce na špičce Evropy. Funkcionalistické památky se u nás začaly chránit už v 60. letech. To v rámci Evropy nemělo obdoby. V této tradici ale bohužel naše památková péče nepokračuje. Vypadá to, jako by se tato tradice přerušila v roce 1989, nebo možná o něco málo později - ještě v 90. letech totiž byla snaha na ni kontinuálně navázat.

VV: : Ještě v 90. letech byla za památku prohlášena řada poválečných staveb a paradoxně hodně z nich socialisticko-realistických. Bylo vidět jakési vstřícné gesto ukázat snahu, že jsme se s komunistickou minulostí vyrovnali (a začali právě od toho nejmarkantnějšího).

RŠ: Ještě kolem roku 2000 se pod památkovou ochranu dostalo několik významných staveb z poválečné doby jako Federální shromáždění nebo Ještěd. Naposledy v roce 2007 obchodní dům Máj. Od té doby v Praze spadla klec, a když se podíváte po celé České republice, je to podobné. Naposledy si vybavuji nádraží v Chebu. V Praze ale deset let už nic.

Pokud vím, vy sám jste inicioval i to, aby se kulturní památkou stala Kotva od manželů Machoninových. 

RŠ: To bylo brzo po Máji (v roce 2007 pozn.red.). Řízení ale nebylo vůbec zahájeno. Ani po deseti letech Kotva nezískala status kulturní památky. Nicméně to není jediný příklad. Například takové Planetárium ve Stromovce od architekta Jaroslava Frágnera na to čeká od 90. let. V případě poválečných památek podle mého nastává závažný problém. A zase za tím stojí lidé.

Můžete to přiblížit?

RŠ: Lidé, kteří mají v památkových institucích hlavní slovo, tím myslím jak magistrátní odbor památkové péče, tak i územní pracoviště NPÚ pro Prahu, jsou přibližně moji vrstevnici. A právě v mojí generaci je proti architektuře ze 60. let zakořeněný odpor. Bývá totiž nespravedlivě spojována s minulým režimem.

Například k Transgasu vypracovaly obě instituce shodný posudek - a to takový, že nedoporučují, aby se stal kulturní památkou. Právě do těchto stanovisek se podle mého promítá generační cítění, což pak podle mého názoru vede k tomu, že jejich stanoviska jsou vlastně neodborná. Nejsou schopni se odpoutat od své averze a nejsou k tomu schopni zaujmout odborný postoj. Dívají se na to laikové.

Z jejich posudků vlastně vyčtete, že na Transgas pohlíží jako na současnou stavbu a tak ho i popisují. Vytýkají mu chyby, které by se mohly vyčítat současným stavbám. Neberou ale v potaz fakt, že stavba je vyprojektovaná před padesáti lety a dokončena byla před čtyřiceti, kdy byly jiné nároky na architekturu a architektura měla jiné možnosti a možná i jiné vize než ta současná. Architekturu starou padesát let ale přece nelze hodnotit kritérii kladenými na architekturu dnešní.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

OSN má obavy o desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy