Ať se Parkhotel stane památkou, je špičkou hotelové architektury, žádají architekti

Parkhotel Praha: Němý svědek dramatických událostí. Odborníci z něj chtějí udělat kulturní památku
Budovu Parkhotelu navrhli renomovaní architekti Zdeněk Edel a Jiří Lavička.
Původní interiéry, nábytek i recepci navrhla architektka Alena Šrámková.
Orientační systém i emblém hotelu, který patřil do společnosti Čedok, navrhl Jiří Rathouský (mimo jiné i autor designu československých expozic na výstavě Expo 67 v Montrealu).
"Parkhotel patří k vynikajícím ukázkám pozdního modernismu v architektuře šedesátých let na našem území a představuje špičku české hotelové architektury," vysvětlují historici architektury Petr Vorlík a Klára Brůhová, proč podali podnět o zapsání do seznamu nemovitých kulturních památek.
Foto: Dominik Otto
ČTK ČTK, pej
4. 4. 2017 16:28
Architekti z Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT navrhují památkovou ochranu pražského Parkhotelu v Holešovicích. Na stavbě ze 60. let oceňují nejenom kvalitní a precizní provedení, ale i zdařilou rekonstrukci.

Odborníci z Fakulty architektury ČVUT, Klára Brůhová a Petr Vorlík, žádají o zapsání pražského Parkhotelu v Holešovicích do seznamu nemovitých kulturních památek. 

Upozorňují, že Ministerstvo kultury zveřejňuje pouze výsledky řízení o prohlašování věci za kulturní památky, nikoliv návrhy. "Toto sdělení zveřejňujeme mimo jiné z důvodu, že jinak nelze dohledat informace o tom, které stavby jsou právě na zápis za nemovitou kulturní památku navrženy a je o nich vedeno řízení," dodávají architekti z Ústavu teorie a dějin architektury.

Podle nich Parkhotel patří k vynikajícím ukázkám pozdního modernismu v architektuře 60. let na českém území a představuje špičku české hotelové architektury.

Autoři podnětu oceňují i zdařilou rekonstrukci. "Objekt se řadí k prvním stavbám, které se po letech socialistického realismu a období konzervativního výtvarného étosu přiklonily ke svobodnější modernistické architektuře, kterou Československo proslulo v meziválečné éře," píší.

Kromě opětovného přezkoumání komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě řeší komise ministerstva kultury i možnou památkovou ochranu karlovarského hotelu Thermal. Toto řízení bylo na podzim přerušeno na základě žádosti účastníka řízení, protože chtěl doplnit podklady. "Přerušili jsme řízení na 90 dní a v polovině února bylo správní řízení obnoveno," uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková pro ČTK.

Loni v listopadu bylo rovněž zahájeno řízení o prohlášení pražského obchodního domu Kotva za památku. Ze srovnatelných objektů ze stejné doby je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl demolován kvůli novostavbě. Další známou stavbou, která již byla demolována, je pražský hotel Praha. Před pár týdny byla zbourána také automatická telefonní ústředna v Dejvicích - podílel se na ní architekt Václav Aulický, jeden z autorů Transgasu i žižkovské vysílací věže.

Majitelé veřejných staveb z druhé poloviny 20. století argumentují tím, že odpovídají době svého vzniku a jejich provoz je neúnosně nákladný. Na stavby z této doby ale nemají shodný názor ani odborníci; zachránit je může pouze případné prohlášení za kulturní památku, které činí ministerstvo kultury. To ale podle některých odborníků na architekturu i památkovou péči přistupuje k ochraně staveb z let 1945 až 1989 selektivně.

Úřad tvrdí, že stavby posuzuje zodpovědně. Historik architektury Rostislav Švácha ale upozornil, že od roku 2007 neprohlásilo MK za památku ani jednu poválečnou stavbu. Podle odborníků mizí celá jedna architektonická vrstva - v době, kdy už je odborná veřejnost schopna její kvality docenit.

Obchodní dům působí na svém místě skvěle, říká architekt a novinář Adam Gebrian. Z dnešního pohledu jde podle něj ale o neracionální dům a přemýšlí, jakou budoucnost může Kotva mít. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy